Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 37

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í 

můžeš / číslo 1 - 2011

SLOUPEK

Ondřeje Neffa

Šeptem inahlas

OFOTOGRAFII

Šeptem inahlas si tu budeme povídat ovašich

fotografiích, tedy osnímcích, které nám bude-

te posílat. Pokud se vám zachce, samozřejmě!

Nahlas proto, aby ztoho každý něco měl,

azároveň itrochu šeptem. Fotografie je křehké

dílko anějaké krobiánské zacházení nesnáší.

Vnašem prvním zastavení se vrátím dožha-

vého léta. Vedl jsem včervenci fotografický

seminář se skupinou neslyšících fotografů

zagentury APPN vpražské Fata Morganě,

vpřekrásné botanické zahradě vTroji.

Doúvodního dílu našeho seriálu jsem skoro

namátkou vybral pět znich.

Bílá květina Pavla Války je ukázka, kam

se vklasicky pojaté kompozici má umístit

významný objekt. Rozhodně ne doprostřed

obrázku! Autor umístil květinu skoro geome-

tricky přesně doprůsečíku třetin – levé svislé

aspodní vodorovné. Těm průsečíkům říkám

„silný bod“, akdyž tam posadíte důležitou

věc, je skoro vyhráno.

Některé fotky mohou být řešeny zcela jinak,

jako například obrázek Ivy Mytyzkové.

Říkám jim „typ tapeta“ – jsou plošné, struk-

turované dvojrozměrně. Je to vlastně jen hra

tvarů abarev. Je třeba fotit scitem, aby fotka

měla řád. Zde se to velmi dobře povedlo.

Další důležitý prvek vefotce je úhlopříčka.

Nemusí to být šikmo opřený klacek! Naše

oko vedou ikonečky kapradin nasnímku

Zdeňky Dvořákové. Kdyby byly stejně dlouhé,

asi by snímek byl méně působivý. Říkám asi,

protože ivodorovné linie dovedou zajímavě

promlouvat. Zde ale je to diagonála ata

snímku prospěla.

Kristýna Kratochvílová zachytila moc pěkný

portrét motýla. Při snímcích hmyzu je dů-

ležité ostřit naoči. Snímky zblízka obvykle

zachytí ostře jen úzkou část obrazu. Odborně

se tomu říká „hloubka ostrosti“. Při snímcích

zblízka je tedy třeba dbát nato, aby oči padly

právě dopásma hloubky ostrosti. Ostatně

ono to platí obecně – jakmile fotíme živou

bytost, je třeba dbát nato, aby oči byly ostré.

Aco když tvor nemá oči? Tuhle zvláštní otázku

musel řešit Jaroslav Winter. Je to bezesporu

housenka ačasem se zní vylíhne něco zajíma-

vého. Ale jak se tam mlela postvolech alistech,

opravdu nebylo patrné, kde začíná akde kon-

čí, kde je nahoře akde dole aoči, ty skutečně

neměla. Byl to zvláštní miniaturní zázrak.

Fotografování rostlin adrobných živočichů

je krásné azároveň iobtížné. Veskleníku

Fata Morgana se to velmi dobře cvičí. Zajděte

doFata Morgany! Ikdybyste tam nic nenafo-

tili, aspoň se ohřejete.

Těším se navaše snímky anapopovídání nad

nimi.

http://digi-neff.cz

PAVEL VÁLKA (vlevo nahoře)

IVA MYTYZKOVÁ (vlevo uprostřed)

ZDEŇKA DVOŘÁKOVÁ (vlevo dole)

KRISTÝNA KRATOCHVÍLOVÁ (vpravo)

JAROSLAV WINTER (dole uprostřed)