Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 10



Téma: Počítače pro lidi s handicapem

Postřehy k tomu, jak lze spolupracovat

s technikou, napsala i šestadvacetiletá studentka.

Před třemi lety se po operaci páteře ocitla na vozíku.

Je stipendistkou Konta BARIÉRY, které jí přispělo

i na osobní automobil.

můžeš / číslo 1 - 2011

Text: JANA HANOVÁ

Foto: JAN ŠILPOCH

O

sobně patřím avždy jsem

patřila mezi počítačové anal-

fabety nebo lépe řečeno mezi

lidi, kteří nepovažují počítač

zasvého nejvěrnějšího společ-

níka. Novinky napoli počíta-

čů, programů, internetových

prohlížečů, robotizace ajiných záležitostí

šly vždy mimo mě. Základní uživatelská

znalost obecně známých programů potřeb-

ných pro studium mi dojisté doby stačila.

Svůj přístup kproblematice jsem musela

změnit společně srozvojem společnosti, tím

isvé osobnosti azměnou vezpůsobu života.

Vždyť vbudoucnu by klidně mohla být prá-

ce naPC mým zdrojem příjmů.

Dostala jsem se navozík azjistila, že

bez neustálého přístupu kinternetu se

neobejdu. Sledování nejnovějších trendů

moderních technologií, které mi umožní

zjednodušit si život, jsem shledala jako

skutečně báječnou záležitost. Nakonec jsem

musela připustit, že počítač je opravdu

dobré mít nakloněný nasvou stranu. Asi

si teď říkáte, co jsem to použila zaspojení,

nejedná se oživou bytost… Vzpomněla jsem

si však nasvou maminku, která, ačkoli je

úžasný achytrý člověk, spočítačem bojuje

akomunikuje sním vždy jako súhlavním

nepřítelem, který rozhodně najejí vlnu

naladěn není.

Uvězněna v metru

Platí to iotěch nejjednodušších záležitos-

tech, jako je potřeba přemístit se nadruhý

konec Prahy doškoly nebo dopráce. Stím

souvisí vyhledání nízkopodlažního spojení

ajejich vzájemné provázanosti včetně ak-

tuálního zjištění funkčnosti bezbariérových

přístupů kmetru. Nejednou se mi už bohu-

žel stalo, že jsem se ocitla vestanici metra

anemohla jsem se dostat ven, jediná cesta

je to? Údajně by takto měl vypadat každý

třetí. Když jsem se však nad touto otázkou

více zamyslela, bylo mi jasné, jak to bylo

myšleno. Dostávám se zde kproblému, co

je bezbariérové pro jednoho, už nemusí být

pro druhé.

Samozřejmě je naprosto úžasné, že

cesta apřístup kbankomatům jsou možné

ipro osoby somezením pohybu, jsou tedy

vybaveny nájezdy, schodky apodobnými

vychytávkami. Vtěchto případech vidím

problém jinde – je sice skvělé, že se kbez-

bariérovému bankomatu dostaneme blíž,

proč bychom ale měli ukazovat, co nada-

ném bankomatu děláme, všem kolem nás?

Obrazovky jsou vevětšině případů nad

hlavami všech vozíčkářů akaždý, kdo stojí

S TECHNIKOU UŽ JSME KAMARÁDI

totiž vedla přes pojízdné eskalátory avýtah

nebo plošina byla vopravě. Atoho se dá

vpohodě vyvarovat, dřív se mi ani nesnilo

otom, že budu moci být neustále online

abude to bráno zastejnou samozřejmost

jako mít usebe mobilní telefon.

Stejně když pak chci jet domů, doHaví-

řova. Nejenže musím vyhledat spoj, který

má oddělení pro vozíčkáře, ale rovněž

Musím objednat

plošinu k vlaku, pořád

se jedná o ten stejný

kladkostroj, jež se

používal i za císaře

Františka Josefa.

zajistit aobjednat plošinu kvlaku, abych se

doněj vůbec dostala. Apořád se jedná oten

stejný kladkostroj, jaký se myslím používal

izacísaře Františka Josefa. Smutně musím

vdnešní době konstatovat: Díky zaněj.

Výjimkou bohužel není ani vlak Pendolino.

Kevšemu potřebuji internet anásledně

nějakou tu konkrétní techniku, která mě do-

stane tam, kam potřebuji. Třeba se jednou

dočkáme vymožeností à la Hvězdná brána,

pomyslíme si namísto určení apřemístíme

se tam, aniž bychom museli složitě přemýš-

let, jak to provést, zda tam nejsou schody,

úzké dveře ajiné bariéry.

Nedávno jsem se setkala také sotáz-

kou bezbariérových bankomatů. Vprvní

chvíli jsem jen nechápavě prohodila: Co