Strana 31
můžeš / číslo 1 - 2011
Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í
SLOUPEK
Martina KOVÁŘE
Zima
naplno
Vlednu bývá všude kolem plno sněhu.
Ato inasilnicích. To se opravdu vzimě
občas stává.
Pro většinu handicapovaných začalo
nejpekelnější roční období. Snad svýjim-
kou pár lyžařů shandicapem, kteří jsou
buď samorosti, reprezentanti, nebo nějak
unikli důslednému vymítání sportu pro
radost…
Svozíkem je jisté, že kalamitě neuniknete.
Venku to prostě moc nejde, akdyž, tak
jako se zadním náhonem – je to marné
astane se, že prostě zapadnete.
Proto jsme zalezlí doma, jak říkával jeden
borec: Ze zimních sportů lze provozovat
jedině mariáš nebo zabijačku. Amá recht.
Anebo jezdíme vautě. Občas to vautě také
klouzne, nasilnici, zejména se zadní hnací
nápravou bývá „legrace“. Přiznávám,
občas kontrolu trakce vypínám, ESP také,
sem tam zatáhnu zaruční brzdu.
Ale moc to neumím. Atak když vidím
zasněžené parkoviště, tak neodolám – vy
ano? Odmalička mne to baví, rallye borci
mi imponovali ajá se vždycky natom
parkovišti ujistím, jak je to ježdění „dveřmi
napřed“ obtížné.
Ale zkouším to, jsem motivovaný. Pamatu-
ji si, jak mě – teenagera – kdysi vezl ze Špi-
čáku dolů doŽelezné Rudy pan Adámek.
Pak jezdil slegendární Audi Quattro, nás
lyžaře vezl dokina tehdy nějakou škodov-
kou Hubert odvlekařů – ale bravurně.
My jsme nejeli rovně snad ani metr, stálý
rovnoměrný sněhový drift… Z kina nic
nebylo, ikdyž asi hráli, ale ten spektákl,
jak jsme letěli naštorc viaduktem ašumav-
skými hvozdy, si pamatuju dodnes.
Zpět, takže si nato vzpomínám ajsem
motivován, možná až příliš… Co se stalo?
Zase jsem si to onehdy někde zkoušel, vel-
mi odlehlé akrásně zapadané parkoviště,
nikde nikdo.
Dělám první „hodiny“, cítím, že to klouže
dost – ikdyž je vrstva sněhu dost vysoká.
Minimálně vysoká tak, že vní nepůjde
jezdit navozíku, aha, má přece ten zadní
náhon….
Asakra, je to tady, vyhrnul jsem spoustu
sněhu, auto si „lehlo“ břichem nazávěj,
nic velkého, ale kola nemají trakci. Mobil
hledá signál GSM, já konečně slyším to
ticho chcíplého motoru, pouštím rádio –
Nohavica hraje „Zima je zima“ ajak málo
je sněhu naVáclavaku… Tady plno.
Autor je bývalý automobilový závodník,
člen rady Konta BARIÉRY.
Děláme ruční
řízení naosobní
mercedesy, častěji
ale přestavujeme
velkoprostorové vozy
této značky.
Vedle velkoprostorových modelů však
handicapovaní řidiči mohou sáhnout
pokterémkoliv automobilu znabídky
luxusní značky Mercedes. Upravit je možné
jak luxusní sedany akoráby silnic vpodobě
Mercedesů třídy S, tak isportovně zaměřené
vozy skaroserií kupé.
Přestavby osobních vozů bývají vpřípadě
luxusních značek spíše výjimkou. Nadruhou
stranu není nouze ani oúpravy nejdražších
mercedesů. „Jednomu arabskému šejkovi,
který přijel dočeských lázní, jsme dávali
ruční ovládání dokabrioletu značky Merce-
des,“ vzpomíná Miroslav Bartoš.
Více nawww.autembezpecne.cz
LUXUS PRO
HANDICAPOVANÉHO.
Kabriolet Mercedes si nechal
přestavět naruční ovládání
utuzemské firmy arabský šejk,
který doČeska zavítal
nalázeňský pobyt.