Strana 24
Omán – země,
o které se nepíše
ŽIVOT / CESTOVÁNÍ
Text afoto: EVA REITMAYEROVÁ,
DALIBOR ŠMÍD
Když jsme před třemi lety vyrazili na
naši první cestu mimo evropský kon-
tinent (viz Čínou na vozíku, Můžeš
05/14), měli jsme z představy ne-
závislého cestování ve dvojici vozíč-
kářka + choďák, s jedním společným
batohem a po krajích, kde o západní-
JSOU ZEMĚ, KTERÉ JSOU
VTELEVIZNÍM ZPRAVODAJSTVÍ ANA
STRÁNKÁCH NOVIN AČASOPISŮ
PEČENÉ VAŘENÉ. OBVYKLE BUĎ
PROTO, ŽE VNICH ŘÁDÍ VÁLKA,
TERORISMUS, EPIDEMIE, PŘÍRODNÍ
KATASTROFA ČI ZKORUMPOVANÁ
VLÁDA, NEBO NAOPAK PROTO, ŽE
JSOU TAK VYSPĚLÉ AMODERNÍ, ŽE
SE NA NICH DÁ MASOCHISTICKY
DEMONSTROVAT, VČEM VŠEM SE
MÁME ŠPATNĚ ZASE MY. DOČÍST SE
NĚCO PĚKNÉHO OSAÚDSKÉ ARÁBII
NEBO NELICHOTIVÉHO ONOVÉM
ZÉLANDU SNAD ANI NENÍ KDE.
APAK JSOU ZEMĚ, OKTERÝCH SE
NEPÍŠE SKORO VŮBEC. JEDNOU
ZNICH JE PRÁVĚ SULTANÁT OMÁN.
NIC TAM NEŘÁDÍ – AUČIT SE NĚCO
OD ARABŮ? ALE PROSÍM VÁS!
ho turistu nezavadíš, značný respekt.
Naši tehdy dvouletou dceru Bětušku
jsme tedy raději nechali doma s ba-
bičkami a každý večer jsme si s ní
z hostelu aspoň popovídali po Skypu.
Když jí bylo pět let, nastal už čas vzít
ji do cestovatelské party. V Ománu
Rybáři přivážejí
úlovek na pláž
v Barce, kde na
něj už čekají
obchodníci
z blízkého
rybího trhu.