Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 21

21

pojuje dolní končetiny, je okamžitou

zpětnou vazbou zobrazeno na moni-

toru.

Velikost robotických ortéz původ-

ně neumožňovala cvičení pro dět-

ské pacienty. Proto byla vytvořena

pediatrická ortéza, která využívá

vlastnosti základního modelu i přes

kompletní zmenšení a odlehčení.

V České republice je nyní jediné za-

řízení tohoto typu, a to v Nových láz-

ních v Teplicích. Při plnění herních

úkolů, jako je sbírání mincí nebo

návštěva zvířátek, děti soustřeďu-

jí pozornost na displej, vžívají se do

virtuální postavy a přestávají vnímat,

že vlastně procvičují svaly a klouby.

TŘIKRÁT TÝDNĚ VE STROJI

Počítačový systém kontroluje správ-

né zapojení všech motorů a nasta-

vení všech částí ortézy a zdvihu. Ve

chvíli, kdy by se stala nenadálá udá-

lost, ať už z hlediska pacienta nebo

případné vady na zařízení, počítač

automaticky cvičení přeruší. Pokud

někdo trpí na spazmy, do určité míry

je systém schopen tento problém

překonat, ale pokud se jedná o sil-

bem nohou. Pro udržení kvalitnější

polohy je možné se opřít dlaněmi

o bradla. Pánev není v novějších ver-

zích Lokomatu fixována napevno,

motory vytvářejí postranní a rotační

pohyb pro ideální náklony, a pacient

je tedy pevně přidržován v předur-

čených drahách.

Chůze v exoskeletu může být

kompletně nebo částečně provádě-

na robotem, míru aktivního zapojení

pacienta lze upravovat individuálně.

Nastavená aktivita může být pro obě

končetiny stejná, ale i asymetrická

v případě, že se aktivní hybnost no-

hou liší. To, jak pacient aktivně za-

né svalové křeče, je průběh terapie

přerušen. Kompenzace silných spa-

zmů je prozatím bohužel neřešitelný

problém, který některé pacienty pro

tuto terapii limituje.

Podle diagnózy se určuje i po-

čet terapií v rámci rehabilitačního

cyklu. U pacientů s předpokladem

samostatné chůze se obecně pře-

depisuje více hodin terapie, než je

tomu u ostatních. Např. pro pacien-

ty s narušeným stereotypem chůze

to může být i třikrát za týden, u pa-

raplegiků se jedná o jednotýdenní

aplikaci. Běžná doba cvičení je okolo

jedné hodiny. Do tohoto času je ale

zahrnuta i příprava, případné reka-

librace a úpravy systému podle ak-

tuální potřeby. Celkový čistý čas je

tedy něco kolem 30 minut.

Na téma Lokomatu vznikla řada

studií, které odkazují na zlepšení

zdravotního stavu. Od pacientů je

zaznamenána většinou kladná zpět-

ná vazba, co se týče zlepšení jejich

psychiky, motoriky a krátkodobé-

ho snížení spazmů a vegetativních

poruch. Nicméně ohledně zlepšení

stereotypů chůze je na zvážení, zda

je četnost návštěv v jednom reha-

bilitačním cyklu dostačující. Jistě

by bylo zajímavé vytvořit studii pro

opravdu každodenní několikahodi-

novou práci pacienta v Lokomatu

a teprve poté porovnat výsledky této

skupiny s kombinovanou léčbou,

které by zahrnuly i pozitiva při indi-

viduálním cvičení s fyzioterapeutem.

Robotická terapie čím dál více

připomíná sci-fi literaturu z daleké

budoucnosti, kde bylo za pár minut

hotovo a člověk odešel po svých.

Doufejme, že jednou budou výsled-

ky alespoň z části tak dobré jako ty

v knihách.

Veškerý pohyb je řízen

počítačem pod dohledem

zaškoleného personálu.

Pediatrická ortéza

– cvičíme

a hrajeme si.

Při plnění herních úkolů, jako je sbírání mincí

nebo návštěva zvířátek, děti soustřeďují

pozornost na displej a přestávají vnímat,

že vlastně procvičují svaly a klouby