Strana 28
ŽIVOT / JAN NEVRKLA A KONTAKT BB
Plavání je radost
Setkání sčlověkem, který odmítá
být legendou sportu postižených,
ale také odmítá hledání třetích
cest a„výhodných“ kompromisů.
Stojí si na svém aví, že není
anebude jen chválen…
Text: ZDENĚK JIRKŮ
Foto: JAN ŠILPOCH
Jak vaše cesta kdnešnímu, už
renomovanému KONTAKTU bB
vlastně začala?
Začala v lednu 1989, aniž bych to
věděl. Úraz Martina Kováře, násled-
ná rehabilitace a jeho návrat na fa-
kultu tělesné výchovy a sportu na
vozíku. V té době zjevení: člověk na
vozíku, ještě k tomu ten, co jsme ho
znali z fotbálku, z hospody – a co
teď? Jak se s takovým člověkem
mluví? Každopádně pokračoval ve
studiu a chtěl dělat i sport. Závodní-
mu sjezdovému lyžaři přišlo všech-
no z portfolia nabídky vozíčkářských
sportů málo akční a málo podobné
tomu, co znal z doby před úrazem.
Plavání ho vtáhlo tím pocitem vol-
nosti a chvilkového osvobození od
vozíku. Já jsem koncem 80. let měl
za sebou kariéru vrcholového plav-
ce, delfínáře, studoval jsem trenér-
ství plavání a trénoval jsem mimo
oficiální struktury dva českoslo-
venské reprezentanty vyhozené ze
střediska vrcholového sportu. Hledal
jsem svoje skutečné místo, identitu.
Martin přišel, jestli bych s ním začal
chodit plavat. Všechno se potkalo.
A po nějaké době mě postavil před
hotovou věc – pozval na Strahov
partu lidí, které poznal během po-
bytu v Hrabyni, a já jsem je měl vést
plavecky, zajistit stravu, bydlení na
bloku 12, kde jsem ještě nedávno
bydlel jako „vrcholáč“.
Vy jste přece studoval trenérství
plavání, takže taková novota to
pro vás být nemohla…
Jako trenér pracujete s někým, kdo
chce v plavání něčeho dosáhnout
a má k dispozici plně funkční tělo.
Tohle bylo něco jiného. Čeho chce-
me dosáhnout v plavání, jsme nikdo
JAN NEVRKLA:
Ve vodě je
všechno
lehčí než
na suchu.