Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 13

Ano, jsme

bezbariéroví

Na podzim roku 2016 jsme v Miku-

lově hledali možnost bezbariérového

ubytování pro účastníky kongresu.

Ano, máme bezbariérový pokoj, řekli

nám v hotelu. Praxe člověka naučí

se vždy přesvědčit – do koupelny

s WC dveře 60 cm se vstupem do

pravého úhlu na konci minipředsíň-

ky. Vozík, který standardně projede

60 cm, neměl šanci se tam v úzkém

prostoru otočit tak, aby mohl vjet,

o širších vozících ani nemluvě.

Hledali jsme na internetu místo na

výlet cestou do Klatov, kde jsme

ještě nebyli. Jak jsem zajásala, když

jsem nalezla hrad a zámek Klenová.

Informovali jsme se telefonicky a fakt,

že zámek má bezbariérovou pro-

hlídku, nás utvrdil, že tam se určitě

zastavíme. Ano, byla to pravda, pět

zámeckých pokojů bylo přístupno na

vozíku. Že do dalších tří byly schody,

to jsme zjistili až v zámku. A hlavně

vstup do objektu – vpravo starý hrad

a vlevo zámek – byl do prudkého

kopce po kamenné cestě, kde prostor

mezi jednotlivými kameny byl právě

tak na zapadnutí předních kole-

ček. Rozhodli jsme se, že to dáme.

Způsobem cik-cak přes cestu zprava

doleva po malých kouscích jsme

postupovali nahoru spíše díky vlastní

tvrdohlavosti a rozhodnutí to nevzdat

než již ze zájmu.

Jinde mají v restauraci bezbariérové

WC spojené s dámami. Role toalet-

ního papíru na zdi umístěná tak, že

já jako chodící ženská na ni při ma-

ximálním úklonu téměř nedosáhnu.

A tak by se dalo povídat dále.

Proto když objevíte opravdu bez-

bariérový objekt, zalogujte jej podle

odborné metodiky na mapybez-

barier.cz (po registraci do adminis-

trativního prostředí pod záložkou

„Správa dat“ – pozn. redakce).

Pomůžete všem ostatním.



Autorka je lékařka,

členka rady Konta Bariéry.

SLOUPEK Lii VAŠÍČKOVÉ

13

účasti těch, koho se bezprostředně

dotýkají. Důvodem je i mizivá tra-

dice komunitního života, kdy se lo-

kální komunita stává partnerem pro

jednání s úřady. „Do architektury by

měli mluvit všichni, pak bude dávat

smysl. Jenže pro úřady je to kompli-

kovanější, vyžaduje to četná jednání,

dohody, hledání kompromisů, do če-

hož se nikomu moc nechce. Proto se

často promarní příležitost něco zlep-

šit,“ myslí si Adam Gebrian.

Když se opravuje, bývá to podle

něj často jen kvůli technickým důvo-

dům. Opravuje se současný stav mís-

to toho, aby se rekonstrukce využila

jako příležitost pro zlepšení a kvalita-

tivní posun. „Vedení měst a obcí navíc

nemívá odvahu nabídnout soukro-

mým subjektům spolufinancování,

či dokonce pobídky. Byť se najdou

i světlé výjimky, povětšinou se bojí, že

by jim to voliči omlátili o hlavu jako

mrhání veřejnými penězi do kapes

soukromníků. Takže pak se dějí si-

tuace, kdy se vzorně opraví městská

komunikace, všude jsou nájezdy, vo-

dicí linie atd., ale do všech obchůdků

vedou dva schůdky, protože nikdo

nejednal s majiteli nemovitostí a ne-

nabídl jim spolupráci na odstranění

i těchto bariér. Jasně, něco to stojí,

jenže by vznikla nová kvalita.“

K tématu peníze versus kvalita

Adam Gebrian dodává: „Češi jsou

až děsivě pragmatičtí, jak se vždy

ptají v první řadě na cenu. Přitom ta

naše polovičatá řešení a nevyužité

příležitosti nás ve výsledku vyjdou

mnohem dráž. Často také slýcháte,

že není nutné investovat tolik pro-

středků do odstraňování bariér kvůli

pár lidem. V takových chvílích mi zní

v uších věta: Co je dobré pro rodi-

ny s dětmi, seniory a lidi s postiže-

ním, to je dobré pro všechny. A ještě

bych citoval Alda Gucciho: ,Kvalitu

si budete pamatovat déle než cenu.‘

Copak dneska někdo ví, kolik stála

katedrála sv. Víta? A zajímá to vůbec

někoho? Nezajímá. A tak by to mělo

být i při našem současném rozhodo-

vání.“



Adam Gebrian (*)

Architekt, teoretik, propagátor akritik architektury, který

se dlouhodobě zabývá stavem veřejného prostoru. Za

svou aktivitu otevírající diskusi azlepšující povědomí

oarchitektonické kultuře získal vroce  titul Architekt roku.

Na internetové televiziStream.czuvádí svůj pořadGebrian

versus, ve kterém komentuje negativní ipozitivní příklady

pojetí architektury aveřejného prostoru unás. Vnejnovějších

dílech pak ukazuje zajímavé stavby aprojekty ze zahraničí. Je

také moderátorem vlastního pořaduBouránínaRadiu Wave.

Vyučuje na soukromé škole architekturyARCHIPanaPrague

Institute.

Narodil se vBoskovicích, dnes žije srodinou vPraze.

Češi jsou až děsivě

pragmatičtí, jak se

vždy ptají v první řadě

na cenu. Přitom ta

naše polovičatá řešení

a nevyužité příležitosti

nás ve výsledku vyjdou

mnohem dráž.

S vozíkem nebo

kočárkem ve

stanici lanové

dráhy na Petřín

kvůli schodům

neuspějete.

Ani propojení

historie

apřístupnosti není

nemožné. Řešení

se však musí

věnovat energie.