Strana 8
TÉMA / DOBROVOLNICTVÍ
speciální pedagogice. Zaujalo mě to,
tuhle oblast jsem zatím moc nezna-
la. Líbilo se mi tamní přátelské pro-
středí a milí lidé. Ještě na místě jsem
si vzala kontakt a po čase jsem se
opravdu ozvala, protože doma se mi
pořád vracela pozitivita toho místa,“
vzpomíná Julie na moment, který ji
přivedl k dobrovolnictví mezi dětmi
a mládeží s tělesným a kombinova-
ným postižením.
Úplně na začátku si představovala
zapojení přímo ve škole nebo mezi
vychovateli, ale vzhledem k tomu,
že jí ještě nebylo osmnáct let a sama
zatím chodí na střední školu, vari-
anta pomoci ve sportovním klubu se
ukázala jako optimální. „Docházím
jednou týdně na odpolední tréninky
atletiky. Ráda bych i víc, ovšem i já
jsem dosud studentka a vycházím
ze svých časových možností. Zatím
jsme byli většinou venku. Přiřadili mě
k jednomu atletovi, který se věnuje
hodům. Začínáme rozcvičkou, pak
mu pomáhám vše nastavit, upnout na
odhodové místo, podávám sportovní
náčiní, měřím a učím se i techniku
odhodu, abych mohla působit trošku
i jako trenérka. To se ale teprve za-
učuji,“ líčí Julie, které je sport blízký.
Podle jejích slov pro ni není Jedle
jen nějaké místo, ale hodně se tam
sama naučí. „Třeba to, že život může
být hezký i s překážkami v podobě
postižení. Těžkosti vám mohou po-
moci víc lidsky vyrůst. Dává mi to
hodně i pro můj život, obohacuje mě
to. Hned od první chvíle na mě to pro-
středí zapůsobilo a ještě to umocnily
milé reakce na moje zapojení. Stu-
denti mě oslovují, ptají se a zajímají.
Všichni tu jsou laskaví a já cítím jejich
určitou vnitřní sílu. Pochopitelně ne-
vím, jak člověk s postižením vnitřně
vše prožívá, ale je hezké, že se z niče-
ho nehroutí a mají podporu dělat, co je
baví. Prostě žijí! A jsou na místě, které
nesoudí, což je opravdu nádherné,“
říká Julie s evidentním zaujetím.
Před příchodem do Sportovního
klubu Jedličkova ústavu Praha žád-
nou zkušenost s handicapem neměla.
Ani v rodině. Oba rodiče však pracují
Docházím jednou týdně
na odpolední tréninky
atletiky. Ráda bych i víc,
ovšem i já jsem dosud
studentka a vycházím
ze svých časových
možností. Zatím jsme
byli většinou venku.
Přiřadili mě k jednomu
atletovi, který se věnuje
hodům.
Jednou týdně
pomáhá při
tréninku atletů
Sportovního Clubu
Jedličkova ústavu
Praha.