Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 46

KULTURA

Osíle poprat se sčímkoliv…

Text: MICHAELA ZINDELOVÁ

Foto: MILAN JAROŠ

Letní momentka, vy aobě holky

– váš rozesmátý výraz jako by

vyjadřoval, že nejhorší máte za

sebou…

Ano, myslím, že je to tak. Pocítila

jsem jako absolutní štěstí pro sebe

a pro dceru, když se rozhodlo, že

Olívie nebude potřebovat speciál-

ní školu, ale že půjde do první třídy.

Až do zápisu to nebylo jasné. Olí-

vie nastoupila sice s asistentem, ale

v místě, které máme blízko a které

dobře zná – a to jsme si moc přáli.

Jako bych už získávala pevnou půdu

pod nohama, pomyslela jsem si: Ať to

bude jakkoliv, teď se už nějak „pro-

tlučeme“. Sedm let jsem prožívala

bez téhle jistoty, ale pokud by muse-

la do speciální školy, tak bychom to

taky zvládli. Mnohem důležitější je,

že zdravotně se všechno postupně

zlepšuje.

Vbřeznu 2023 jste přikývla na

pozici moderátorky Událostí

aUdálostí, komentářů. Zvládnout

práci vČeské televizi irodinu je

jistě náročné.

V okamžiku, kdy jsem dostala tuto

nabídku, jsme měli první školní rok

úspěšně za sebou. Když bylo potřeba,

pomáhala i starší dcera Julie a můj

bratr a mohli jsme Olívii dovolit i ně-

jaké zájmové kroužky. To všechno se

stalo předtím, než jsem změnila pra-

covní rytmus, takže jsme věřili, že to

všechno zvládneme.

Kvůli moderátorské pozici jste mu-

sela podstoupit výběrové řízení?

Ona se klasická výběrová řízení

u nás nedělají, my jsme v podstatě

v takovém permanentním výběro-

vém řízení. Šéfové samozřejmě prá-

ci nás všech sledují a znají. Takže to

bylo tak, že jsem dostala nabídku od

tehdejšího šéfredaktora zpravodaj-

ství Petra Mrzeny. Sešli jsme se, on

mi místo nabídl a já si vzala, i vzhle-

dem k rodinné situaci, dva dny na

rozmyšlenou.

Promluvila jsem si s manželem

i se starší dcerou Julií, protože Udá-

losti a hlavně Události, komentáře

znamenaly trvalý posun práce na

večer, a přijala to. Samozřejmě, že

mě kariérní posun moc potěšil, ale

pokud by s tím rodina nesouhlasila

nebo bych necítila, že zvládnu oddě-

lit práci a rodinu nebo že by tu změ-

nu nezvládla mladší dcera, tak bych

to odmítla. Ale jsem šťastná, že to šlo.

Zní to možná paradoxně, ale já v prá-

ci musím vypnout ty rodinné staros-

ti, nesměla jsem si je tam nosit a ono

to má ten efekt, že zase naberete tu

sílu, kterou pak potřebujete doma.

Už když jsem se vracela postupně

na malý úvazek před lety, tak jsem to

vlastně testovala, šla jsem to zkusit.

A zjistila jsem, že přepnout dovedu!

Začala jsem chodit do práce tak tro-

chu „odpočívat“ od starostí.

Kráčela jste vnovinářské profesi

po „schodech“ vzhůru postup-

ně… Jaké význačné posuny byste

sama zmínila?

Na začátku všeho byl inzerát. Našla

jsem ho někdy po maturitě (1992) –

vznikala nová tisková agentura, síd-

lila v budově nakladatelství Florenc.

Začala jsem najednou chodit na tis-

kové konference a za pochodu jsem

se učila psát zprávy. Doba byla hek-

tická, tak nás většina dělala politické

zpravodajství. A to mi zůstalo.

Pak se ke mně dostala informace,

že vzhledem k rozdělení Českoslo-

venska se chystá také rozpad fede-

rálních médií – a tak i rozhlas tenkrát

nabíral nové lidi, čekalo se, že bude

spousta personálních změn. Ne-

měla jsem řečovou vadu, dala jsem

dohromady tiskovou zprávu a měla

všeobecný přehled, mohla jsem to

v rozhlase zkusit. Rychle jsem se ale

musela skamarádit s rozhlasovou

technikou. Když si to vybavím: do-

stala jsem velký magnetofon, vše se

ručně stříhalo, lepilo – a mě ta práce

začala strašně bavit.

V rozhlase jsem se velmi rychle do-

stala k parlamentnímu zpravodajství

– při rozpadu federace byly dny plné

právních a legislativních změn. Celé

měsíce jsem strávila v České národní

radě. Naštěstí jsem tehdy v devate-

nácti měla na starosti jen sebe a úžas-

nou práci jsem prokládala krásným

devadesátkovým klubovým životem.

Bylo to opravdu skvělé období!

Výrazná tvář České televize, moderátorka

Barbora Kroužková, dlouho tajila, že její

dcera odnarození bojovala oživot aona sní.

Promluvila otom, až se jí naplnila obrovská

víra, že celá rodina bude žít normálně.

V rozhlase jsem se velmi rychle

dostala k parlamentnímu

zpravodajství – při rozpadu federace

byly dny plné právních a legislativních

změn. Celé měsíce jsem strávila

v České národní radě.