Strana 30
REFLEKTOR / APSS ČR
celkem 3 000 zaměstnanců, což představuje necelá 3 % všech
zaměstnanců. Situace ve světě je však minimálně alarmující.
V USA podle American Health Care Association zažívá tento
sektor nejhorší personální krizi v oblasti zdravotnictví a so-
ciálních služeb. Zatímco většina odvětví se vrátila na úroveň
zaměstnanosti před pandemií, dlouhodobá péče se stále potýká
s problémy. Jedním z důvodů je i mzdové ohodnocení, neboť
v řadě případů si například zaměstnanci Walmartu vydělají více
než zaměstnanci v sociálních službách. Deník Guardian hovoří
dokonce o „katastrofální krizi nedostatku pracovníků v domovech
pro seniory“.
A poptávka po těchto pracovnících se bude ještě zvětšovat.
Podle federálního Úřadu pro zdravotnické zdroje a služby (Health
Resources and Services Administration) se předpokládá, že celko-
vá poptávka po pracovnících v přímé péči vzroste v letech 2024
až 2036 o 42 %.
Problémy s najímáním a udržením dostatečného počtu pra-
covníků v pomáhajících profesích zaznívají i ze sousední Kanady.
V provincii Ontario chybělo v loňském roce 50 tisíc pečovatelek
a zdravotních sester zejména v domovech pro seniory. Nedosta-
tek pracovníků v oblasti dlouhodobé péče se bude prohlubovat
v souvislosti se snahou vlády výrazně
zvýšit počet domovů pro seniory a rovněž
zvýšit objem přímé péče o obyvatele.
Nejiná je situace např. v Austrálii.
Nedávno zveřejněné zprávy Committee
for Economic Development of Australia
(CEDA) hovoří o eskalující krizi nedostat-
ku pracovníků v segmentu péče o seniory
a zdvojnásobení počtu chybějících pra-
covníků.
Podle nové zprávy Výboru pro hospo-
dářský rozvoj Austrálie (CEDA) je krize
v oblasti péče o staré lidi v Austrálii horší, než se očekávalo, a jen
v letošním roce bude v tomto odvětví chybět přibližně 35 tisíc
pracovníků přímé péče o seniory. Zpráva prosazuje, aby byla
upřednostněna opatření, která v krátkodobém horizontu posílí
objem pracovní síly a zároveň budou přispívat ke zlepšování
dlouhodobých výsledků. Mezi tato opatření patří např. zvyšování
odměn, řízená dočasná nebo trvalá migrace kvalifikovaných
pracovníků, usnadnění rekvalifikací pro osoby, které se vracejí do
odvětví aj.
Podobně je tomu ve Velké Británii. Sociální péče ve Spojeném
království čelí krizi pracovních sil. Nízké platy, špatné pracovní
podmínky a nejistota zaměstnání (ale i dopady brexitu) vedly
k tomu, že více než 100 tisíc pracovních pozic není obsazeno, což
je počet, který dalece převyšuje mnoho jiných odvětví. Rostoucí
poptávka po sociálních službách a stárnutí populace zapříčiní, že
situace bude pravděpodobně ještě horší a v příštím desetiletí bude
zapotřebí více než 400 tisíc dalších pracovních míst. V důsledku
toho je toto odvětví stále více závislé na zahraničních pracovnících.
Velmi obdobná je situace např. i v Německu, které čelí před
koncem tohoto desetiletí nastávající celostátní krizi v oblasti péče.
Ukazuje to nedávná prognóza Iniciativy pro udržitelnou a mezige-
neračně spravedlivou reformu péče.
Mnoho zařízení sociálních služeb není schopno obsadit volná
místa, chybí personál – lůžka v domovech pro seniory zůstávají
prázdná, ambulantní a pečovatelské služby musí odmítat žádosti
klientů. Tato situace se může dále zhoršovat. Očekává se, že jen
do roku 2030 bude v celé zemi potřeba dalších 100 tisíc úvazků,
do konce roku 2040 pak 190 tisíc.
Nejhorší situace je vždy v hlavních a velkých městech. V Ně-
mecku je nejhorší situace v Berlíně (obdobně jako v Praze). Právě
zde se jeden domov pro seniory, který se v letošním roce potýkal
s nedostatkem personálu, obrátil na policii a hasiče, protože jeho
pracovníci nebyli schopni v nízkém počtu zajistit základní péči.
Policisté a hasiči přijeli a zorganizovali pomoc pro obyvatele
domova.
PROČ SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČELÍ NEDOSTATKU PRACOVNÍKŮ?
Jaké jsou hlavní důvody a příčiny, proč tato situace nastala? Touto
otázkou se zabývaly všechny uvedené země a i evropské či světo-
vé instituce, jako např. Evropská komise, Eurofound, OECD, WHO
apod., se ve svých závěrech víceméně shodují.
Jde o práci, která je fyzicky a psychicky náročná. Tato nároč-
nost je ještě znásobena aktuálním nedostatkem těchto pracovní-
ků, tj. stejnou práci musí často vykonávat menší počet osob. Tím
se bohužel zvyšuje i riziko úrazů či nemocí z povolání.
Dalším důvodem je úroveň odměňová-
ní. V téměř naprosto všech zemích světa
je průměrný plat či mzda těchto pracov-
níků pod celostátním průměrem. A i když
se situace v odměňování pomalu zlepšuje
(v důsledku zvyšujícího se tlaku), stále
není výše odměny hlavní motivací k tomu
pracovat v sociálním sektoru.
Mezi další důvody patří nízké, resp.
nedostatečné společenské uznání neboli
prestiž, omezené možnosti kariérního
růstu, horší pracovní podmínky, vysoká
administrativní zátěž a některé země uvádějí i negativní dopady
pandemie covidu-19.
PRÁCE, KTERÁ MÁ SMYSL
Na druhou stranu je potřeba také zmínit, že jde o práci, která dává
svým nositelům jiné než „finanční uspokojení“. Např. z celore-
publikového průzkumu Asociace poskytovatelů sociálních služeb
ČR z konce roku 2023 o spokojenosti zaměstnanců v sociálních
službách mimo jiné vyplývá, že 96 % pracovníků je spokojeno
se svojí prací, 91 % z nich chce zůstat pracovat na své současné
pracovní pozici a 88 % by svoji práci doporučilo svým přátelům či
příbuzným.
Řada poskytovatelů sociálních služeb, tedy zaměstnavatelů
v sociální péči, se snaží akcentovat právě pozitivní aspekty práce
v sociálních službách. Jako např. Care in Kent ve Velké Británii:
„Změníte něčí život k lepšímu, naučíte se novým dovednostem
a získáte sebedůvěru. Každý den je jiný, budete platným členem
našeho týmu, bude to zábava.“
Ke zvýšení společenské prestiže se v České republice konalo
několik mediálních kampaní – jako např. #muzemejepotrebovat
(o potřebnosti sociálních služeb), #silnepribehy (o lidech pra-
cujících v sociálních službách), ocenění Pečovatelka roku nebo
i připravovaná kampaň Prahy ve spolupráci s asociací. Ale stále
lze dělat ještě víc.
Mnoho zařízení sociálních
služeb není schopno obsadit
volná místa, chybí personál –
lůžka v domovech pro seniory
zůstávají prázdná, ambulantní
a pečovatelské služby musí
odmítat žádosti klientů. Tato
situace se může dále zhoršovat.