Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 13

13
pohybem. Zaměstnanci pak hlasují,
který projekt bude z vybraných pe-
něz podpořen,“ vyjmenovává dobro-
volnické aktivity Judita Bihellerová.
Kromě samotné práce loni do charity
investovali také 400 tisíc korun.
Její kolegyně Tereza Charvátová se
domnívá, že by zapojení do takových
akcí mělo být povinné. „Jsem pře-
kvapena, že z centrály v Praze se ne-
zapojují všichni. Finanční oddělení,
kde pracuji, na tom participuje celé
a vnímám to jako velmi prospěš-
né. Nejen kvůli té pomoci, ale i pro
nás samotné. Není to přitom žádná
ulejvárna. Celý den jsme například
pomáhali s opravami v jedné ma-
teřské škole, jindy kolegové vysadili
stovky nových stromků. Jde o úplně
něco jiného, než je práce v kancelá-
ři. Poznáte kolegy v nových a jiných
situacích. Třeba při fyzické práci,
které jinak moc nemáme. Užijeme
si při tom i legraci, je to neformální
a uvolňující. Poznáte se i s lidmi, s ni-
miž si jinak nemáte moc příležitost
popovídat. Dalo by se říct: skvělý
teambuilding!“ pochvaluje si Tereza
Charvátová.
Dobrovolnictví včíslech
HLAVNÍ DŮVODY DOBROVOLNICTVÍ
Ve druhé polovině roku  provedl Český statistický
úřad šetření, které poskytlo informace ozapojení obyvatel
Česka do dobrovolnických činností. Kromě základního
členění dobrovolníků podle věku, vzdělání aekonomické
aktivity přineslo také informace oorganizovaném
aneorganizovaném dobrovolnictví, omístu výkonu
dobrovolnické činnosti či ojejím zaměření.
Míra dobrovolnictví ve . pololetí roku  dosáhla
hodnoty , %, přičemž vyšší míru dobrovolnictví měly
ženy (, %). Muži sice smírou dobrovolnictví (, %) za
ženami mírně zaostávali, ale věnovali dobrovolnictví větší
úhrn hodin.
Dobrovolníci nejčastěji pomáhali přátelům, sousedům
nebo neznámým lidem (, %), případně nějaké
organizaci (, %). Dobrovolnictví probíhalo nejčastěji
vmístě bydliště (, %).
Mezi dobrovolníky převažovalo organizované
dobrovolnictví (, %), dobrovolnická činnost
byla nejčastěji zaměřena na rozvoj obce, komunit
asousedskou výpomoc (, %) asociální péči (, %).
Důvodem kdobrovolnictví bylo nejčastěji přesvědčení avíra
vhodnoty, které podporuje daná skupina nebo organizace
(, %), případně to, že dobrovolník chce být sostatními
lidmi, spřáteli či následuje jejich příklad (, %).
Tazatelé při šetření ve všech krajích ČR oslovili
respondenty ve věku  avíce let.
Převzato zčasopisu Českého statistického úřadu
STATISTIKA & MY.
Vroce  ministerstvo vnitra odhadlo hodnotu
dobrovolnické práce vČR na  miliard korun.
%
,
,
,
,
,
l Následuje své přesvědčení, věří vhodnoty, které podporuje
skupina nebo organizace
l Chce být sostatními lidmi, spřáteli, či následuje jejich příklad
l Chce přispět komunitě, životnímu prostředí
l Chce řešit naléhavé potřeby, které veřejné služby nenaplňují
l Chce poznat sám sebe, využít své kompetence azkušenosti
l Chce posílit svou kariéru, aby měl/avíce pracovních příležitostí
Jen pro zajímavost,
pokud by každý z našich
zaměstnanců po celém
světě věnoval ročně
jediný pracovní den
nějakému charitativnímu
projektu, představovalo
by to zhruba 150 let
práce na plný úvazek.
Můžeš