Strana 29
29
Celkem by tedy v tomto
modelovém případě pobíralo
příspěvek na péči 561 200
osob, tedy o 53,4 % osob více,
než tomu bylo ve skutečnosti.
Tento odhad je podstatně rea-
lističtější než v první modelové
situaci.
Co je příčinou toho, že znač-
ná část potenciálních příjemců
o tuto dávku nežádá?
Podle prof. Petra Mareše
exis tuje určitá skupina osob,
kteří o svých oprávněních na
určité sociální dávky nevědí
nebo nepociťují potřebu tato
svá oprávnění uplatnit, popř.
jim v tom brání jejich hodno-
tová orientace nebo se neori-
entují ve způsobu distribuce
těchto dávek, nedokáží svá
oprávnění uplatnit nebo mohou
být navzdory svému oprávnění
redistributivním aparátem
odmítnuti.
1
Uvádí přitom, že
většina autorů odhaduje rozsah
tohoto jevu v zemích Evropské
unie na úrovni 10–30 % z cel-
kového počtu oprávněných
osob, přičemž u některých so-
ciálních dávek se odhaduje, že
o jejich přiznání si nepožádá až
60 % potenciálně oprávněných
osob.
V tomto smyslu se hovoří
o krizi efektivnosti sociálního
státu spočívající v tom, že není
schopen dosáhnout svých cílů.
Z tohoto pohledu je zřejmé,
že výše uvedený druhý mo-
delový případ plně zapadá do
těchto dříve publikovaných
teoretických pohledů. Roz-
díly ve výši příspěvku na
péči v jednotlivých stupních
závislosti a zejména výše pří-
spěvku na péči v I. a i II. stupni
závislosti nemotivují možné
potenciální příjemce této dávky
k tomu, aby podali žádost
o přiznání této dávky, mj.
i proto, že nejsou schopni se
ve složitých podmínkách pro
přiznání dávky orientovat a vy-
hodnotit si sami možné opráv-
nění k jejímu čerpání. Svoji roli
v tomto procesu může hrát
i vysoká míra elektronizace
a digitalizace celého dávkového
systému, která zejména u osob
ve věkové skupině 50+, tedy
dětí potenciálních příjemců
této dávky, snižuje schopnosti
žadatelů naplnit při praktické
absenci poradenské sociální
práce zákonné požadavky
související s podáním žádosti
o tuto dávku.
Navýšení příspěvku na péči
zejména ve III. a IV. stupni
závislosti, ke kterému došlo
v červenci tohoto roku, při-
spěje k dalšímu prohloubení
disproporcí ve struktuře čerpá-
ní této dávky. I ve světle dřívěj-
ších poznatků
2
je proto zřejmé,
že je potřeba zásadně změnit
systém financování sociálních
služeb, zvýšit počet stupňů
závislosti, rozšířit kritéria pro
hodnocení míry závislosti,
snížit závislost poskytovatelů
sociálních služeb na přiznání
finančních prostředků ze
státního rozpočtu a koncipovat
systémové řešení hmotného
zabezpečení pečujících osob.
1
Viz MAREŠ, Petr. Problém nečerpání
sociálních dávek. Praha: VÚPSV,
2001. Bez ISBN [online], cit. 240519.
Dostupné z: https://katalog.vupsv.cz/
Fulltext/Mares.pdf.
2
Viz např. Průša, L. akol. Sociální
služby vnové době. Opava: Slezská
univerzita, 2022. 2022. ISBN 978-
80-7510-543-1. [online], cit. 240519.
Dostupné z: https://www.slu.cz/
file/cul/f1b035b4-f868-4019-bf98-
cbb1a9f85a0d.
Kde chybí nejvíce
zaměstnanců?
VČeské republice chybí aktuálně zhruba
250–300 tisíc zaměstnanců, ato vrůzných oborech,
zejména však vmanuálních profesích. Lidé prioritně
chybějí vpodpůrné administrativě, těžbě, veřejné
správě, ale ivpohostinství nebo ve zdravotnictví.
Sdlouhodobou nejnižší nezaměstnaností vrámci celé
Evropy představuje nedostatek jak vysoce, tak méně
kvalifikovaných pracovníků zásadní problém českého
trhu práce sdopady do českého hospodářství.
Text: ING. JIŘÍ HORECKÝ, Ph.D., MSc., MBA, prezident Asociace
poskytovatelů sociálních služeb, prezident European Ageing
Network, předseda Global Ageing Network (2022–2023)
Nedostatek pracovních sil netrápí pouze Českou republiku, ale
celou Evropu, samozřejmě rozdílně podle států, regionů, ale
i odvětví a profesí. Existuje v různých odvětvích a profesích na
všech úrovních kvalifikace a očekává se jeho prohlubování.
Předpokládá se, že bude přetrvávat jak v profesích s vysokou,
tak s nízkou kvalifikací, a to v důsledku toho, že vznikají nová
pracovní místa a také je třeba nahradit pracovníky, kteří od-
cházejí do důchodu.
Mezi nejvíce postižená odvětví v roce 2022 patřily staveb-
nictví, zdravotnictví a STEM (věda, technologie, inženýrství
a matematika), zejména ICT (informační a komunikační tech-
nologie). U některých profesí, jako jsou lékaři, zdravotní sestry,
pečovatelé a řidiči, přispívají náročné pracovní podmínky nebo
potíže při řízení lidských zdrojů k tomu, že zaměstnavatelé
mají problém udržet si stávající a přilákat nové pracovníky.
Tento nedostatek se pravděpodobně zvýší s předpoklá-
daným poklesem počtu obyvatel v produktivním věku
z 265 milionů v roce 2022 na 258 milionů v roce 2030.
SEKTOR DLOUHODOBÉ PÉČE
Nejhorší situace, které čelí de facto celý svět, je však v sektoru
dlouhodobé péče, tj. v sociálních, zdravotních či sociálně-zdra-
votních službách zejména pro seniory. Všechny rozvinuté
země řeší v tomto směru stejný problém.
Mimo jiné sektor dlouhodobé péče patří v Evropě mezi nej-
více rostoucí. Za posledních zhruba 12 let zde vznikly celkem
dva miliony nových pracovních míst a v Evropě nyní pracuje
v sociálních službách na 11 milionů zaměstnanců, což
představuje zhruba 5 % všech zaměstnanců (pro porovnání:
v zemědělství pracují celkem 2 % lidí). Podle odhadů Evropské
komise v dokumentu EU CARE Strategy bude do r. 2050 po-
třeba dalších minimálně 1,6 milionu pracovníků.
V České republice není situace tak alarmující jako v řadě dal-
ších zemí. Podle průzkumu Asociace poskytovatelů sociálních
služeb ČR chybělo v sociálních službách koncem roku 2023
Navýšení příspěvku na péči zejména
ve III. a IV. stupni závislosti, ke kterému
dojde od července tohoto roku, přispěje
k dalšímu prohloubení disproporcí
ve struktuře čerpání této dávky.