Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 29

29

Celkem by tedy v tomto

modelovém případě pobíralo

příspěvek na péči 561 200

osob, tedy o 53,4 % osob více,

než tomu bylo ve skutečnosti.

Tento odhad je podstatně rea-

lističtější než v první modelové

situaci.

Co je příčinou toho, že znač-

ná část potenciálních příjemců

o tuto dávku nežádá?

Podle prof. Petra Mareše

exis tuje určitá skupina osob,

kteří o svých oprávněních na

určité sociální dávky nevědí

nebo nepociťují potřebu tato

svá oprávnění uplatnit, popř.

jim v tom brání jejich hodno-

tová orientace nebo se neori-

entují ve způsobu distribuce

těchto dávek, nedokáží svá

oprávnění uplatnit nebo mohou

být navzdory svému oprávnění

redistributivním aparátem

odmítnuti.

1

Uvádí přitom, že

většina autorů odhaduje rozsah

tohoto jevu v zemích Evropské

unie na úrovni 10–30 % z cel-

kového počtu oprávněných

osob, přičemž u některých so-

ciálních dávek se odhaduje, že

o jejich přiznání si nepožádá až

60 % potenciálně oprávněných

osob.

V tomto smyslu se hovoří

o krizi efektivnosti sociálního

státu spočívající v tom, že není

schopen dosáhnout svých cílů.

Z tohoto pohledu je zřejmé,

že výše uvedený druhý mo-

delový případ plně zapadá do

těchto dříve publikovaných

teoretických pohledů. Roz-

díly ve výši příspěvku na

péči v jednotlivých stupních

závislosti a zejména výše pří-

spěvku na péči v I. a i II. stupni

závislosti nemotivují možné

potenciální příjemce této dávky

k tomu, aby podali žádost

o přiznání této dávky, mj.

i proto, že nejsou schopni se

ve složitých podmínkách pro

přiznání dávky orientovat a vy-

hodnotit si sami možné opráv-

nění k jejímu čerpání. Svoji roli

v tomto procesu může hrát

i vysoká míra elektronizace

a digitalizace celého dávkového

systému, která zejména u osob

ve věkové skupině 50+, tedy

dětí potenciálních příjemců

této dávky, snižuje schopnosti

žadatelů naplnit při praktické

absenci poradenské sociální

práce zákonné požadavky

související s podáním žádosti

o tuto dávku.

Navýšení příspěvku na péči

zejména ve III. a IV. stupni

závislosti, ke kterému došlo

v červenci tohoto roku, při-

spěje k dalšímu prohloubení

disproporcí ve struktuře čerpá-

ní této dávky. I ve světle dřívěj-

ších poznatků

2

je proto zřejmé,

že je potřeba zásadně změnit

systém financování sociálních

služeb, zvýšit počet stupňů

závislosti, rozšířit kritéria pro

hodnocení míry závislosti,

snížit závislost poskytovatelů

sociálních služeb na přiznání

finančních prostředků ze

státního rozpočtu a koncipovat

systémové řešení hmotného

zabezpečení pečujících osob. 

1

Viz MAREŠ, Petr. Problém nečerpání

sociálních dávek. Praha: VÚPSV,

2001. Bez ISBN [online], cit. 240519.

Dostupné z: https://katalog.vupsv.cz/

Fulltext/Mares.pdf.

2

Viz např. Průša, L. akol. Sociální

služby vnové době. Opava: Slezská

univerzita, 2022. 2022. ISBN 978-

80-7510-543-1. [online], cit. 240519.

Dostupné z: https://www.slu.cz/

file/cul/f1b035b4-f868-4019-bf98-

cbb1a9f85a0d.

Kde chybí nejvíce

zaměstnanců?

VČeské republice chybí aktuálně zhruba

250–300 tisíc zaměstnanců, ato vrůzných oborech,

zejména však vmanuálních profesích. Lidé prioritně

chybějí vpodpůrné administrativě, těžbě, veřejné

správě, ale ivpohostinství nebo ve zdravotnictví.

Sdlouhodobou nejnižší nezaměstnaností vrámci celé

Evropy představuje nedostatek jak vysoce, tak méně

kvalifikovaných pracovníků zásadní problém českého

trhu práce sdopady do českého hospodářství.

Text: ING. JIŘÍ HORECKÝ, Ph.D., MSc., MBA, prezident Asociace

poskytovatelů sociálních služeb, prezident European Ageing

Network, předseda Global Ageing Network (2022–2023)

Nedostatek pracovních sil netrápí pouze Českou republiku, ale

celou Evropu, samozřejmě rozdílně podle států, regionů, ale

i odvětví a profesí. Existuje v různých odvětvích a profesích na

všech úrovních kvalifikace a očekává se jeho prohlubování.

Předpokládá se, že bude přetrvávat jak v profesích s vysokou,

tak s nízkou kvalifikací, a to v důsledku toho, že vznikají nová

pracovní místa a také je třeba nahradit pracovníky, kteří od-

cházejí do důchodu.

Mezi nejvíce postižená odvětví v roce 2022 patřily staveb-

nictví, zdravotnictví a STEM (věda, technologie, inženýrství

a matematika), zejména ICT (informační a komunikační tech-

nologie). U některých profesí, jako jsou lékaři, zdravotní sestry,

pečovatelé a řidiči, přispívají náročné pracovní podmínky nebo

potíže při řízení lidských zdrojů k tomu, že zaměstnavatelé

mají problém udržet si stávající a přilákat nové pracovníky.

Tento nedostatek se pravděpodobně zvýší s předpoklá-

daným poklesem počtu obyvatel v produktivním věku

z 265 milionů v roce 2022 na 258 milionů v roce 2030.

SEKTOR DLOUHODOBÉ PÉČE

Nejhorší situace, které čelí de facto celý svět, je však v sektoru

dlouhodobé péče, tj. v sociálních, zdravotních či sociálně-zdra-

votních službách zejména pro seniory. Všechny rozvinuté

země řeší v tomto směru stejný problém.

Mimo jiné sektor dlouhodobé péče patří v Evropě mezi nej-

více rostoucí. Za posledních zhruba 12 let zde vznikly celkem

dva miliony nových pracovních míst a v Evropě nyní pracuje

v sociálních službách na 11 milionů zaměstnanců, což

představuje zhruba 5 % všech zaměstnanců (pro porovnání:

v zemědělství pracují celkem 2 % lidí). Podle odhadů Evropské

komise v dokumentu EU CARE Strategy bude do r. 2050 po-

třeba dalších minimálně 1,6 milionu pracovníků.

V České republice není situace tak alarmující jako v řadě dal-

ších zemí. Podle průzkumu Asociace poskytovatelů sociálních

služeb ČR chybělo v sociálních službách koncem roku 2023

Navýšení příspěvku na péči zejména

ve III. a IV. stupni závislosti, ke kterému

dojde od července tohoto roku, přispěje

k dalšímu prohloubení disproporcí

ve struktuře čerpání této dávky.