Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 56

SERVIS / ZPRÁVY Z PARASPORTU

Stříleli před ikonickou Invalidovnou, za tribunou vy-

kukovala Eielovka. Hezčí místo pro paralympijskou

střelnici si lukostřelci snad ani přát nemohli. Těm

českým nabídla širokou škálu emocí a celkem tři

medaile, dvě stříbra a jeden bronz.

Vše začalo už v kvalifikaci. Šárka Pultar Musilová

před zraky prezidenta Petra Pavla vytáhla z rukávu

nový světový rekord o hodnotě 659 bodů. „Do

posledního šípu jsem o výsledku nevěděla, vypínám

u střílení hlavu. Když na mě trenér radostně gestiku-

loval, říkala jsem si, jestli nemá úpal nebo úžeh,“ smá-

la se čerstvá rekordmanka.

Samotný závod ale nabídl pořádné drama. Ve

čtvrtfinále se Pultar Musilová zachránila až posledním

šípem a v semifinále nastoupila proti krajance Tereze

Brandtlové. „Obě jsme byly uvolněné. Byl to nejpří-

jemnější zápas ze všech,“ popsala Brandtlová duel

reprezentačních parťaček. „Strašně jsme si to užily.

Bylo to skvělé,“ potvrdila Pultar Musilová, ta po výhře

135:131 postoupila do finále. V něm už nestačila

na Číňanku Čhchen, ale jelikož Brandtlová v souboji

o třetí místo zničila Korejku Okgeum Kim, Česko se

mohlo radovat ze stříbra a bronzu! „Je to neskutečný

pocit, chce se mi pořád jen brečet,“ říkala dojatá bron-

zová medailistka.

Další medaili měl podle prognóz přidat o den

později David Drahonínský, jenže senzačně vypadl už

ve čtvrtfinále a poprvé od Pekingu 2008 zažil pocit,

když paralympijský závod nezakončil medailí. „Straš-

ně mě to mrzí, kvůli fanouškům a lidem kolem, kteří

odvádějí skvělou práci. Díky všem, co nám fandí,“

slzel Drahonínský. O den později pro změnu mohl

brečet štěstím.

To když v soutěži družstev spolu s Pultar Musi-

lovou vybojoval stříbro. „Jsem rád, že jsem dokázal

včerejšek hodit za hlavu a ponaučit se. Nebylo to

jednoduché, ale je dobře, že jsem to Šárce nepokazil.

Stříbro je super,“ radoval se Drahonínský, který měl

na vzpamatování se jen chvíli. „Dal jsem si lehké jídlo,

byl jsem na pokoji v chladu, pracovali na mě hned dva

fyzioterapeuti a přečetl jsem si spoustu zpráv, že jsem

nikoho nezklamal. Psal mi třeba kajakář Vít Přindiš

nebo střelec Jiří Lipták. Ne, že mi půjčí brokovnici na

soupeře, ale že se nemám za co omlouvat. A nejvíc mi

pomohl můj kamarád Honza, který mi řekl, že nejsem

kapela, abych furt vyhrával,“ popisoval nyní sedminá-

sobný paralympijský medailista. 

Žal ieuforie, lukostřelci

zPaříže přivezli

hned tři cenné kovy

Stříbrní lukostřelci vmixu, to jsou Pultar Musilová aDrahonínský.

Lukostřelci vybojovali vPaříži hned tři cenné kovy.

Soutěž žen se změnila vmalé mistrovství ČR,

Pultar Musilová brala stříbro, Brandtlová bronz.