Strana 9
Mlha
Mám ráda podzimní a zimní mlhy.
Jsou tajemné, domy, příroda, lidé
i předměty z nich postupně vystu
-
pují, ale předtím dají místo fantazii
a představám. Zvláště v přírodě
jsou bizarní obrazy stromů, pařezů,
vše prostoupené vlhkostí a časem
zimy. Kondenzovaná vodní pára,
která mlhu vytváří, mi dělá moc
a moc dobře na oči, které jsou léty
unavené z počítače, někomu se
v mlze lépe dýchá. Mlha na horách
při inverzi před námi skrývá údolí
a kopce vystupují jako ostrovy v ob
-
lacích. Mám mlhu opravdu ráda, ale
jenom tu vodní a při procházkách.
Na silnici mlhu ráda nemám, pro
-
tože ji mnoho řidičů nerespektuje,
jezdí rychle s rizikem nedobrzdění,
někteří bez mlhovek. Mlha je na
silnici nebezpečná i pro chodce,
cyklisty a lesní zvířata. Je třeba ji re
-
spektovat a chovat se tak, abychom
za volantem nikomu neublížili, ale
také abychom neohrozili řidiče
vozidel jako chodci či na kole.
Od slova mlha je přídavné jméno
mlžno, což se vztahuje k počasí, ale
také sloveso mlžit. Mlžení mi vadí,
a to velice. Je psáno, že naše „ano“
má být „ano“ a naše „ne“ má být
„ne“. Někdy nevíme a pak je dobré
přiznat barvu a na rovinu říci, že
nevíme. Ale takové to mlžení, kdy
nechceme něco přiznat, vymlouvá
-
me se, hledáme únikové cestič-
ky, nesvědčí o dobré mysli nebo
dokonce úmyslech. Setkáváme se
často s tím, že někdo mlží – a pak
si třeba za dva dny vzpomene, že
to tak opravdu bylo. Je zvláštní, jak
mlha dokáže být krásná, kreativ
-
ní a inspirativní, zatímco mlžení
vyvolává nejistotu, nedůvěru a pocit
neserióznosti.
Přeji vám, abyste si dokázali mlhu
užít, jako si ji užívám já, ale také
abyste potkali co nejméně těch, kteří
mlží.
Autorka je lékařka,
členka Rady Konta Bariéry.
SLOUPEK Lii VAŠÍČKOVÉ
9
poroval těžká nepopulární témata,
jako jsou drogově závislí, sociální vy-
loučení, restart lidí po výkonu tres-
tu. CSR už není jen „corporate social
marketing“, ale stále častěji skutečně
corporate social responsibility (spo-
lečenská odpovědnost firem – pozn.
redakce), tedy odpovědnost. Za spo-
lečnost, za budoucnost. To mne moc
těší a naplňuje nadějí. Kvalita života
není v bohatství.
Třicet let není krátká doba, nepo-
ciťujete únavu nebo vyhoření?
Kdysi jsem měl krizi a dal jsem si dva
roky pauzu, během které jsem pra-
coval mimo jiné pro Václava Havla.
Před pár lety jsem měl znovu takové
slabší období. Souviselo to s přecho-
dem organizace na korporátní styl
práce a podvědomě se mi do toho
asi moc nechtělo. Ujel mi vlak, řešil
jsem složité osobní období a nevě-
noval se Člověku v tísni tak, jak bylo
potřeba, ale to se čas od času stává,
že člověk není perfektní.
Teď jsem spokojený, moje práce
přináší pořád nové výzvy, což je in-
spirující. A pokud jde o další působe-
ní, znám ze zahraničí na podobných
pozicích lidi, kterým je klidně 65 let.
Ale o případné nástupce nemusím
mít obavy. V Člověku v tísni vyrost-
la velmi schopná nová generace, ve
které jsou potenciální lídři o deset
i dvacet let mladší, než jsem já.
Šimon Pánek (*1967)
Spoluzakladatel avýkonný ředitel humanitární organizace
Člověk vtísni, jedna znejvýraznějších postav neziskového
sektoru uplynulých let. Coby studentský aktivista
byl během sametové revoluce vroce jedním ze
studentských vůdců stávky proti komunistickému režimu,
člen Koordinačního stávkového výboru studentů vysokých
škol. Byl členem Občanského fóra.
Již vroce se stal organizátorem humanitární pomoci
obětem zemětřesení vArménii, když společně sJaromírem
Štětinou vyhlásili neoficiální materiální sbírku. Studoval
Přírodovědeckou fakultu UK, obor biologie, studium
nedokončil.
Působil jako zahraniční specialista pro oblast Balkánu
alidských práv vprezidentské administrativě Václava
Havla. Rezignoval na členství ve Federálním shromáždění
Československé republiky, kam ho ve volbách vynesly
preferenční hlasy.
Vletech – byl členem týmu agentury Epicentrum
přinášející zpravodajství zkrizových oblastí světa. Působil
vKanceláři prezidenta republikyasoučasně se věnoval
filmové produkci. Prezident Václav Havel ho vroce
vyznamenalmedailí Za zásluhyzaangažovanost ve věcech
veřejných. Orok později získal cenu Evropan roku.
Mezi lety a byl předsedou české nevládní
rozvojové organizaceFoRs. Roku mu občanské
sdruženíPost Bellumudělilo CenuPaměti národa. Od
roku do roku působil také jako předseda dozorčí
radyAliance , evropské sítě nevládních organizací. Od
roku je předseda správní rady PCSC, organizace, která
pomáhá občanské společnosti vzemích bývalého SSSR.
Je otcem dvou dcer, ve střídavé péči má isyna. Žije
spartnerkou vPraze.