Strana 21
21
se těšila celý rok. A sotva se do ní na
chvíli vrátím, tak mi ji zase zavřeli,“
naráží Amálka na současná opatření
proti šíření nemoci covid-19. Stej-
ně tak si trochu posteskla, že přišla
o dost „kamarádů“, ovšem na dru-
hou stranu to prověřilo ty skutečně
pravé. „Mám dvě velké kamarádky –
sestřenici Zuzku a Čechokanaďanku
Elishku Ruth, se kterou jsme si celou
dobu psaly přes deníky, jež jsme si
pak poštou přeposílaly. Teď se chys-
tám k ní na chalupu,“ usmívá se.
S ostatními prý vztahy dost
ochladly. „Pokud se někdo jen tak
ze zvědavosti vyptává, říkám mu, že
je to moje věc, ať se nestará. Ovšem
přes tu ruku jsem poznala taky
spoustu nových skvělých lidí. Skvě-
lý protetik Honza Maleš z Otto Boc-
ka mě seznámil s několika lidmi po
amputacích nebo z rehabilitace mám
nového kamaráda s nezhoubným
nádorem na mozku. A i díky Kontu
Bariéry jsem poznala hrozně fajn lidi,
co jsou na tom třeba i hůř, ale vedou
bezva život,“ říká Amálka Kosová
s vhledem, který mnoho jejích vrs-
tevníků nemá.
I za pár týdnů, na něž se mohla
vrátit do lavice, však stačila ledacos
zažít: „Učitelé si vůči mně servítky
moc neberou. Češtinářka mě hned
vyzkoušela z Máje se slovy, ať se
předvedu, když jsem si udělala roč-
ní prázdniny v nemocnici. Jiná mě
zase v jídelně vrátila na konec fronty,
protože jsem si podle ní pořádně ne-
umyla ruce,“ směje se a zároveň tro-
chu zlobí čerstvá deváťačka, kterou
prý mají naopak rády učitelky, jež se
netěší všeobecné oblibě. „Mám ráda
biologii a chemii. Chci se hlásit na
gympl a pak jít na veterinu. Možná
budou prudit, že to s umělou rukou
nezvládnu, tak to bych pak odjela
do ciziny, ideálně do Španělska. Ale
osobně si myslím, že bionická pro-
téza je spíš výhoda. Můžu ji měnit,
třeba podle barvy. Kdo to má? Ale
hlavně bych do ní mohla třeba chytat
jedovaté hady,“ vypočítává s úsmě-
vem přednosti své nové pomůcky.
SOLIDARITA VKAŽDÉ DOBĚ
S novou protézou se Amálka tepr-
ve sžívá, prozatím dostala na trénink
bionickou ruku z náhradních sou-
částek, aby si zvykla na její použí-
vání (během našeho setkání poprvé
podala tatínkovi skleničku s pitím)
a aby jí také zesílilo předloktí.
Až bude vše ideálně připraveno,
bude možné pořídit novou bionic-
kou ruku, na kterou Konto Bariéry
sbíralo prostředky. Amálčin pří-
běh vyvolal vlnu solidarity i v této
komplikované době. Tatínek Martin
oslovil své kolegy v mezinárodní
společnost MAI INSURANCE BRO-
KERS, s. r. o., a ti na novou ruku
přispěli částkou 535 tisíc korun.
Ještě o něco víc přinesl charitativní
bazárek Kup si karmu s výtěžkem
545 tisíc. Vybrané peníze poslouží
na pořízení protézy, na její nezbyt-
nou údržbu a na Amálčiny vysně-
né sportovní aktivity. „Víte, po té
hromadě stresu jsme najednou byli
mezi tolika ochotnými a pozitivními
lidmi, že to byl úplný balzám,“ říká
o pomoci vděčně Tereza Kosová.
Nezbývá než poděkovat všem dár-
cům a držet palce, aby se Amálce
plány zdárně podařilo naplnit!
Ráda by se jednou
stala veterinářkou
a cestovala.