Strana 19
19
K pravidlům, normám a předpisům máme
obvykle protichůdný vztah. Na jedné
straně si uvědomujeme, že jsou potřeba,
na straně druhé je často považujeme za
zbytečně omezující a život komplikující.
Bohužel jich neustále přibývá. Někdy
výjimečně sice nějaké zmizí, například od
Nového roku už nemusíte v autě vozit re-
zervní žárovky a pojistky, celkově se však
pomalu blížíme stavu, kdy už složitost
pravidel ubírá chuť se do něčeho pouštět.
A rozhodně za to nemůže sama Evropská
unie, jak s oblibou vyzdvihují její kritici
místo toho, aby ocenili převažující před-
nosti tohoto integračního projektu. Snaha
o to mít věci pod kontrolou a regulované je
všudypřítomná.
Když sedíte na vozíku, v řadě věcí vás
omezuje sama podstata takové situace.
Nelze si však nevšimnout, že v souvislosti
s postižením se vám o další „zábavu“ po-
starají předpisy, o jejichž existenci nemá
občan bez handicapu ani ponětí. Jistě jsou
míněny dobře, nemálo z nich je k našemu
prospěchu. Určitě si nikdo nestěžuje na
pravidlo, že coby držitel průkazu ZTP/P
může cestovat se svým doprovodem
v městské hromadné dopravě zadarmo.
Trochu méně už se asi zamlouvá předpis,
že musíte na železnici nebo na letišti
nahlásit svůj úmysl cestovat 48 hodin
předem. Stále však ještě jde o nařízení
pochopitelné, organizačně opodstatněné.
Pak se ovšem setkáte s požadavky,
které už se člověku vysloveně příčí. Právě
zmíněné letiště mě nedávno inspirovalo
k napsání těchto řádků. To když skupině
vozíčkářů u odbavovací přepážky začali
tvrdit, že k sobě musí mít každý chodící
doprovod. Zákaznická linka přitom
o ničem takovém vůbec nic neví. Vše se
naštěstí podařilo vyřešit, ale… No, a pak
vám dají palubní vstupenku, ze které zjis-
títe, že sedíte až na konci letadla, takže se
s vámi musí letištní zřízenec prodírat mezi
sedačkami nesmyslně daleko. Když se ho
zeptáte, proč tomu tak je, pokrčí rameny
a s ironickým úsměvem řekne, že on to
nevymýšlel.
Pak usednete na svoje místo na kraji
řady do uličky a máte celý let na pře-
mýšlení o tom, kdo a jak takové předpisy
vymýšlí i jaké mají důvody. Proč u téhle
společnosti nesmím sedět u okýnka, když
u druhé naopak musím? Jde-li o bezpeč-
nostní důvody (což se s oblibou tvrdí), jak
je možné, že si mohou protiřečit jen na
základě jiného provozovatele? A v čem mi
pomůže chodící doprovod při několika-
hodinovém nehnutém sezení na určeném
místě? Na vykládání a nakládání jsou mi
přece k dispozici letištní asistenti. Možná
to dopravce myslí hezky – abych si měl
s kým během cesty povídat. Třeba o ab-
surdních zákonech, které se vyskytují po
celém světě a na internetu se jimi bavíte.
Tedy pokud se netýkají přímo vás.
Pravidla jsou to proto, aby...
RADEK MUSÍLEK
glosuje některá nesmyslná
pravidla pro lidi s postižením
REFLEKTOR / TRIBUNA
Tak už máme ve městech a obcích (staro)
nové starosty a primátory, máme zastu-
pitelstva, ale co je hlavní – máme koaliční
dohody, soupis největší dobroty a péče,
kterou svět zná. Na nic nebylo zapome-
nuto, na vše je pamatováno s jediným
cílem: proměnit naše města i malé obce
v přívětivé zahrady plné vůní, vlídnosti
a pohodlí. Zejména pro automobilisty,
fotbalové fandy, vášnivé cyklisty, milov-
níky vodních radovánek nebo velkých
nákupů…
Musí ale zatím někdo počkat? Jistě,
svět také nebyl stvořen za den. Takže,
osamělí senioři za okny svých bytečků,
maminky samoživitelky, postižení
v domech bez výtahů – vy všichni outsi-
deři musíte počkat. Jen málokde se totiž
počítá s rozšířením služeb právě pro vás,
jen vzácně se koalice vůbec pozastavily
nad epidemií samoty, která požírá stár-
noucí populaci, nad každodenním bojem
o přežití opuštěných matek s dětmi, nad
bídou, které přibývá stejně rychle, jak jiní
bohatnou.
Ale tak jsme volili! Tzv. levicové strany
právě pro naprosté opuštění skutečně
potřebných a nezaviněně chudých úplně
propadly. Teď naříkají, že jim kdosi ukradl
jejich témata. Ne, ne, velká témata sociální
spravedlnosti a společenské solidarity
právě ony už dávno odhodily na chodník.
Zajímá je lithium, minimální mzda pro
mizivou část pracovníků, zajímá je počet
křesel ve správních radách…
Sociální politika se smrskla na neustálé
půtky o dávky, posudkové papírování a ne-
konečné kontroly poskytovatelů sociálních
služeb, aby měli šanony správně srovnané.
Jen sem tam se rozsvítilo a chystají rozšíře-
ní pečovatelských služeb. Dobré. Ještě lepší
by bylo otevřít oči a podívat se na život ko-
lem sebe. Je krásný, ale pro mnoho obyvatel
této země poněkud těžší a těžší. Co kdyby
všechny koaliční dohody na radnicích začí-
naly jedním velkým odstavcem: Toto a toto
zaručujeme našim nejpotřebnějším. Až pak
beton, zábava a pohodlíčko…
Povolební postesknutí
ZDENĚK JIRKŮ
se zamýšlí nad výsledky
komunálních voleb
Sociální politika se smrskla na neustálé půtky
o dávky, posudkové papírování a nekonečné kontroly
poskytovatelů sociálních služeb, aby měli šanony správně
srovnané. Jen sem tam se rozsvítilo a chystají rozšíření
pečovatelských služeb.