Strana 11
11
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: JAN ŠILPOCH
Důvodů, proč se až 15 procentům
párů ročně nedaří přirozeně počít, je
celá řada. Pro páry, kde má muž po
poranění míchy problémy s ejakula-
cí a kvalitou spermatu, však umělé
oplodnění představuje jednu z mála
cest k vytouženému dítěti. „Ročně
jen na našem pracovišti proběhne
zhruba 12–15 chirurgických od-
běrů tkáně od mužů s různými pro-
blémy, včetně vozíčkářů,“ ilustruje
doktorka Simona Jirsová, vedoucí lé-
kařka Centra asistované reprodukce
na Gynekologicko-porodnické klini-
ce 1. LF UK a VFN v Praze.
Nejčastěji skloňovaným výrazem
je při umělém oplodnění IVF neboli
in vitro fertilizace (z latiny – oplod-
nění ve skle, odtud ono pověstné
označení „dítě ze zkumavky“ – pozn.
redakce), při kterém dochází k mani-
pulaci s pohlavními buňkami mimo
tělo člověka. Získání spermií v ta-
kových případech představuje první
nezbytný krok a probíhá hned něko-
lika způsoby, včetně chirurgického
řešení. Následuje metoda tzv. ICSI,
při níž se nechává oplodněné vajíčko
laboratorně vyvíjet a vhodné zárod-
ky jsou pak vybrány k zavedení do
těla ženy. Ostatní se mohou zamra-
zit a využít později, například když
nedojde k otěhotnění nebo bude po
porodu zájem o další těhotenství.
SLADKÁ NAIVITA
S tím vším má bohaté zkušenosti
Jana Hájková Svítivá (39) se svým
mužem, vozíčkářem Michalem (36).
Společně žijí v hezké vísce na Do-
mažlicku a díky umělému oplodně-
ní mají Vítka (9) a Jonáše (3). „Když
jsem šla do vztahu s Michalem, vě-
děla jsem, že to asi nepůjde přiroze-
ně, ale v blahé nevědomosti jsem vše
považovala jen za čistě technický
problém,“ vzpomíná dnes Jana.
Pár si našel pracoviště v Plzni, Mi-
chal musel zároveň do Brna na od-
běr spermií pomocí elektroejakula-
ce. „Zažili jsme díky tomu úsměvné
momenty – třeba když jsme si jeli
pro materiál s bandaskou tekutého
dusíku a instrukcí, ať s tím moc ne-
třeseme, což se dalo na panelové D1
dodržet jen těžko. Držela jsem to ve
vzduchu jak svátost a doufali jsme,
že tohle drncání spermie přežijí.
Přežily,“ vypráví s nadsázkou ma-
minka.
Zatímco její partner svou část
procesu vykonal, Janu čekala hor-
monální stimulace pomocí injekcí
a léků. Vzpomíná na perné chvilky:
„Musela mi to píchat kamarádka, já
to nikdy nedokázala. Navíc ta po-
slední, co má vyvolat ovulaci, aby
mi následně mohli odebrat co nejvíc
vajíček, se musí píchnout v přesném
předstihu. Vycházelo to na jednu ho-
dinu v noci. Přitom jsem byla hrozně
vystresovaná, že jsme spletli termín,
a celý další den umírala strachy, jest-
li nebude snažení zbytečné. Nakonec
bylo vše v pořádku.“
Z celkových jednadvaceti vají-
ček zbyly po prodloužené kultivaci
jen dva schopné zárodky. „Nechala
jsem si dát oba a říkala jsem si, že
když budou dvojčata, budu i ráda.
Nakonec se chytil jeden a je z něj
náš Vítek. Všechno vlastně proběh-
lo hladce, zcela podle mých naivních
představ. Jaké to bylo štěstí, nám řekl
až doktor, a hlavně následující zku-
šenosti při druhém pokusu o dítě,“
uvědomuje si Jana. Její slova doklá-
dá i lékařka Simona Jirsová: „Celko-
vě je úspěšnost IVF cyklu ovlivněna
kvalitou vajíčka i spermie, výrazně
záleží také na věku ženy. Pohybuje
se kolem 30 až 40 procent u žen do
35 let, u žen nad 40 let klesá pod 10
procent.“
Musela mi to píchat
kamarádka, já to nikdy
nedokázala. Navíc ta
poslední, co má vyvolat
ovulaci, aby mi následně
mohli odebrat co nejvíc
vajíček, se musí píchnout
v přesném předstihu.
Vycházelo to na jednu
hodinu v noci. Přitom
jsem byla hrozně
vystresovaná, že jsme
spletli termín, a celý další
den umírala strachy,
jestli nebude snažení
zbytečné. Nakonec bylo
vše v pořádku.