Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 17

17

Motýlek létá neúnavně

REFLEKTOR / SOCIÁLNĚ OHROŽENÉ DĚTI

Text: ZDENĚK JIRKŮ

Foto: JAN ŠILPOCH

Ředitelka komunitního centra Motý-

lek Hana Urbanová říká: „Občas udě-

láme i sbírku oblečení a vždy je co

rozdávat. Ale nejdůležitější je, třeba

v našem nízkoprahovém klubu, že

sem po škole mohou přijít, najít ka-

marády, popovídat si o svých trápe-

ních, poradit se o rodičích, o škole,

třeba i o zdravotních potížích. Také

se připravit do školy a dozvědět se

něco nového o souvislostech krimi-

nality, záškoláctví, o šikaně…“

To je však jen jedna ze zdejších

služeb. Stejně důležité je další „oddě-

lení“, které pomáhá dětem se zdra-

votním postižením. Jen rodiče tako-

vých dětí vědí, jak je pro ně obtížné

zvládnout sebeobsluhu – od obléká-

ní přes telefonování, cestu hromad-

nou dopravou až po jednoduchý ná-

kup, řečové dovednosti i alternativní

komunikaci, dobrou orientaci v čase

a prostoru a mnoho dalšího, co se

zdravé děti naučí zcela přirozeně.

A pak je tu „škola rodičů“ neboli

citlivá a účinná podpora, aby rodiny

měly dobré podmínky pro výchovu

dětí. Od vhodného bydlení přes dob-

ré hospodaření s financemi, vedení

domácnosti až po zvládnutí nejtěž-

ších životních situací. V takových

případech Motýlek létá až do do-

mácností. Zásada je jedna – nezůstá-

vejte se svými potížemi sami.

ZAČALO TO JEHLOU ANITÍ

Paní Michaela je oděvní návrhářka.

Když její dcera vystudovala sociální

práci a začala v Motýlku pracovat,

přišla řeč i na využití maminky ve

prospěch zdejších klientů. Z jednoho

úspěšného pokusu naučit děti trochu

dovedností s jehlou vzniklo dobro-

volnictví, dnes už na dvě odpoledne

týdně. O prázdninách i celodenní

pomoc. A z jednoduchého šití i práce

s keramikou a dalšími materiály.

Na módní přehlídky nebo na vý-

stavy asi zdejší produkce nezamíří,

ale to není důležité. Děti se docela

přirozeně učí dovednostem, které

by doma asi nikdy neviděly. To je

důležitá souvislost všeho, co se tady

děje – co nejlépe dovést malé i vět-

ší ke zdánlivě obyčejným znalostem

a praktikám, ke schopnosti žít oby-

čejný život a umět se s ním poprat.

Zdálo by se, že ve věku nekonečné

nabídky kroužků, sportů a kultur-

ních aktivit je volný čas dětí a do-

spívajících vyřešený několika kliky

počítačovou myší. Ale toto všechno

jednak něco stojí a jednak předpo-

kládá zájem a odpovědnost rodičů.

Pokrok nepokrok, v našich městech

i na venkově znuděných, osamělých

a bezradných malých a mladých

spoluobčanů moc neubývá. Spole-

čenské důsledky jsou viditelné: ná-

silí, vandalismus, drogy, kriminalita.

Motýlek patří k těm místům, kde

se každý den pokoušejí přetrhnout

zdánlivě silný ocelový řetěz kolobě-

hu života sociálně slabých, málo od-

povědných, bezradných rodičů, sa-

mostatně neschopných připravit své

potomky na lepší, zdravější a úspěš-

nější život. Nebo jen přidat energii

unaveným a už trochu zoufalým,

UPROSTŘED VELKÉHO SÍDLIŠTĚ

NA OKRAJI PRAHY SE KAŽDÝ DEN

ODEHRÁVÁ ZDÁNLIVĚ OBYČEJNÝ, ALE

VE SKUTEČNOSTI VZÁCNÝ JEV – DĚTI

I DOSPÍVAJÍCÍ SI ZVYŠUJÍ SVOU ŠANCI

STÁT SE JEDNOU DOBRÝMI LIDMI.

NE, ŽE BY NYNÍ BYLI MÉNĚCENNÍ,

SPÍŠ JIM DOSUD ŽIVOTNÍ PODMÍNKY

A OKOLNOSTI NEPŘÁLY. NĚKTERÉ

MAJÍ POSTIŽENÍ, TŘEBA I VÁŽNÁ, JINÉ

NEÚPLNOU RODINU A DALŠÍ NAPŘÍKLAD

I ZNAČNÝ KUS MATERIÁLNÍ BÍDY.

Michaela už dávno

neučí jen práci

s jehlou a nití.