13/2025

• Strana 1

  Co brání zaměstnávání

  postižených

  strana 8

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  Kč

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

• Strana 2

• Strana 3

  3

  EDITORIAL OBSAH

  Partneři

  redakce:

  Ze zlínské kavárny Slunečnice, kde obslu-

  hují mladí lidé smentálním postižením,

  odcházejí hosté často bez placení. Že se

  nestydí! – řekl by jeden.

  Ve zpravodajství České televize chtěli

  nabídnout práci redaktorovi na vozíku.

  Hledali marně, do konkurzu se nikdo

  takový nepřihlásil. Že by to byla tak ná-

  ročná práce avíce se vyplatilo sedět doma

  apobírat dávky? – řekl by jiný.

  Mnohé vysvětluje průzkum, který

  potvrdil, že ve státní správě, která by měla

  jít ostatním příkladem ana každých 25

  zaměstnanců povinně přijmout jednoho

  zdravotně postiženého, je situace přinej-

  menším pozoruhodná. Státní orgány

  prakticky rezignovaly na snahu vytvářet

  vhodné pracovní podmínky pro lidi shan-

  dicapem araději podstupují sankce. Atak

  zatímco vroce 2007 zaplatila pokutu tři

  ministerstva, vloni už pouze tři minister-

  stva platit pokutu nemusela. (To, že minis-

  terstva – aby se vyhnula sankcím – odebí-

  rala vsouladu se zákonem raději výrobky

  aslužby od společností, které zaměstnávají

  více než polovinu zdravotně postižených

  pracovníků, je věc jiná.)

  Je tedy nabíledni, že zaměstnávání lidí

  spostižením je unás problém. Věnujeme

  mu vtomto čísle řadu textů; za všechny

  zmiňuji socioložku Jiřinu Šiklovou, která

  píše, že úpravy pracoviště pro handicapo-

  vané nejsou jen naplňováním práv jedince,

  ale inaplňováním hodnot, knimž se jako

  Evropané hlásíme.

  Společným jmenovatelem témat

  ozaměstnávání lidí spostižením je otázka

  vzdělání. Statistiky jasně dokazují, že

  hůře hledají práci lidé snižším vzdělá-

  ním, aproto je studium považováno za

  výhodnou investici. Přinášíme zkušenosti

  studentky na vozíku, která zvládla nejen

  základní, ale istřední školu – apokračuje

  dál. Ataké názor psychologa azkušeného

  manažera Jana Pičmana, jenž celý život

  pracuje shandicapovanými lidmi. Otevírá

  výbušné téma asistentů pedagogů; budeme

  rádi, když se snámi osvé zkušenosti aná-

  zory na jejich práci afinancování podělíte.

  Jestli něco Čechům, Moravanům aSle-

  zanům doopravdy jde, tak je to naříkání

  na cokoliv, aproto přinášíme isrovnání

  možnosti zaměstnávání lidí spostižením

  vzahraničí. Není nezajímavé – anevychá-

  zíme zněj nejhůř.

  Rád bych vám připomněl, že časopis lze

  už druhý měsíc také poslouchat. Jak získat

  jeho audioverzi, se dočtete na straně sedm.

  Přeji vám inspirativní čtení iposlech. 

  JINDŘICH ŠTĚPÁNEK

  Práce šlechtí?!

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Naše cesta

  Inteligentní bydlení

  Benefiční florbal

  Ples v Kutné Hoře

  Setkání tlumočníků

  Nová služba pro motoristy 4–5

  ANKETA

  Je pro vás problém naplnit povinnou kvótu

  zaměstnanců s postižením? 6

  TÉMA: ZAMĚSTNÁVÁNÍ LIDÍ

  SPOSTIŽENÍM

  Alena Zieglerová: Zbavme se strachu 8–10

  Siemens: Handicapovaní u nás práci najdou 11–12

  Britská pravidla jsou vstřícná 13–14

  UMĚLCI KONTA BARIÉRY

  Tři poznámky Stanislava Diviše 16–17

  NOVÉ TECHNOLOGIE

  Chytrá myš zOstravy 18–19

  PŘÍBĚH KONTA BARIÉRY

  Člověk ze světa peněz nemusí být dravec 20–21

  STUDIUM NA VOZÍKU

  Škola je skutečně základ života 22

  ASISTENTI PEDAGOGA

  Co nám to ten ministr udělal? 23

  SENSEN

  Neposedný senior 25

  TIP NA VÝLET

  Lesy u Svitav se otevírají vozíčkářům 26–27

  AUTOMOTO

  Paříž: Fabia a novinky

  pro řidiče shandicapem 28–29

  NA CESTÁCH

  Na vozíčku do Alp 30–31

  KONTO BARIÉRY

  MELANTRICHOVA , PRAHA 

  Charita vživotě a na obrazovce 33

  PORADNA

  Nejčastější mýty o zaměstnávání postižených 34–35

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Radostné chvíle 37

  KŘÍŽOVKA OCENY 38

  ALENA

  ZIEGLEROVÁ:

  ZBAVME SE

  STRACHU

  STR. 8

  TIP NA VÝLET

  LESY U SVITAV SE OTEVÍRAJÍ

  VOZÍČKÁŘŮM

  STR. 26

  NA CESTÁCH

  NA VOZÍČKU DO ALP

  STR. 30

  Vydává Spolek přátel Konta Bariéry

  vespolupráci sNadací Charty 77

  Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek

  (e-mail:jindrich.stepanek@muzes.cz, mobil: 722966233)

  Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: zdenek.jirku@muzes.cz),

  Štěpán Beneš (e-mail: stepan.benes@muzes.cz),

  Radek Musílek (e-mail: radek.musilek@muzes.cz),

  Jan Šilpoch (e-mail: jan.silpoch@muzes.cz)

  Manažerka redakce: Kateřina Uhrová

  (e-mail: katerina.uhrova@muzes.cz, mobil: 722966510).

  Korektorka: Martina Čechová

  Adresa redakce: Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Mobil: 722966510. Telefon: 224242973

  Web: www.muzes.cz. E-mail: info@muzes.cz

  Redakční rada časopisu Můžeš: MUDr.Alena Dernerová,

  PhDr.Jiřina Šiklová, CSc., Mgr.Tomáš Cikrt,

  PhDr.Martin Kovář, Mgr.Sri Kumar Vishwanathan,

  Lenka Kohoutová, Mgr.Jan Šesták, MUDr.Jiří Soukup 

  Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

  Cena jednoho výtisku je 30 Kč, pro předplatitele 20 Kč.

  Celoroční předplatné 240 Kč.

  Zvýhodněné dvouleté předplatné 380 Kč.

  ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází vlistopadu 2014.

  Vychází zafinanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR

  aMinisterstvo pro místní rozvoj ČR.

  Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava asazba: Jan Bělovský.

  Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33,

  Praha-Stodůlky

  Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9

  Volný prodej: Česká pošta, s. p.

  Foto natitulní straně: Jan Šilpoch

  můžeš / číslo 11 - 2014

  AUTOMOTO

  PAŘÍŽ: FABIA A NOVINKY

  PRO ŘIDIČE SHANDICAPEM

  STR. 28

• Strana 4

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  4

  aktivními účastníky, tak mezi průmyslovými

  partnery alidmi zpraxe. Konference je opět

  zaměřena na vývoj avýzkum voblasti inte-

  ligentního bydlení (smart homes), podpory

  stárnoucích, nemocných ahandicapovaných

  osob (ambient assisted living) amonito-

  rování zdravotního stavu (telemonitoring,

  telemedicine). Jedná se oaktuální široce

  podporovaná témata jak na evropské, tak

  na lokální úrovni, což dokládá např. vznik

  Centra asistivních technologií na FEL ČVUT

  vPraze vroce 2012.

  Konference je určena pro studenty magis-

  terských adoktorandských studijních pro-

  gramů. Jedná se oakci smezinárodní účastí,

  jejímž oficiálním jazykem je angličtina.

  Další informace najdete na http://amber.

  feld.cvut.cz/smarthomes/?page_id=14 

  Benefiční

  florbal

  Sportovní klub vozíčkářů Praha pořádá 8. lis-

  topadu už 11. benefiční florbalový turnaj

  firem. Zástupci společností, které se do akce

  přihlásí, zaplatí startovné dvacet tisíc korun

  za tým. Výtěžek podpoří sportovní aktivity

  lidí stělesným postižením. Kromě samot-

  ného klání firem je připraven doprovodný

  program, který potěší iděti, na něž čekají

  různé výtvarné aktivity. Všichni návštěvníci

  si budou moci vyzkoušet jízdu na handbiku

  můžeš / číslo 11 - 2014

  DOBRÉ ZPRÁVY

  Naše cesta

  VKřižíkově pavilonu na pražském holešovic-

  kém výstavišti se od 1. října do 30. listopadu

  koná interaktivní výstava Naše cesta. Jedná

  se oprojekt Nadace Sirius, který je pokra-

  čováním dlouhodobého záměru zlepšit

  informovanost veřejnosti oživotě lidí se

  zdravotním postižením. Výstava navazuje

  na kampaň Chodící lidé apředešlou výstavu

  Moje cesta. Veřejnost, apředevším pak škol-

  ní skupiny si zde mají možnost vyzkoušet na

  vlastní kůži běžné situace lidí se sluchovým,

  tělesným azrakovým postižením. Výsta-

  va věrně simuluje prostředí bytu iulice,

  představuje různé kompenzační pomůcky

  avysvětluje specifika jednotlivých typů

  postižení. To vše praktickou, zábavnou ain-

  teraktivní formou. Průvodci výstavou jsou

  kromě jiných ilidé spostižením. Připraven

  je rovněž doprovodný program vpodobě

  odborných seminářů azážitkových kurzů.

  Otevírací doba je ve všední dny od 9 do 17

  hodin, ovíkendu od 10 do 18 hodin. Vstup

  zdarma. Více podrobností najdete na www.

  vystavanasecesta.cz/o-vystave/ 

  Inteligentní

  bydlení

  Fakulta elektrotechnická Českého vyso-

  kého učení technického vPraze pořádá

  6. listopadu konferenci Smart Homes 2014.

  Navazuje na předchozí dva ročníky konfe-

  rence konané vletech 2012 a2013, které se

  setkaly svelmi kladným ohlasem jak mezi

  či vozíku, zapojit se do orientačního běhu

  nebo změřit síly se špičkovými stolními

  tenisty spostižením. Uskuteční se iexhi-

  biční zápasy týmu florbalistů na vozíku.

  Patronem akce je Milan Fridrich, kapitán

  florbalového národního týmu České repub-

  liky. Vstup pro veřejnost je na doprovodný

  program zdarma. Akce se koná od 9 do

  18 hodin vAréně Sparta (Podvinný mlýn,

  Praha-Vysočany). 

  Ples

  vKutné Hoře

  Sdružení Cesta životem bez bariér pořádá

  22. listopadu od 20.00 hod. VIII. benefiční

  ples. Uskuteční se ve Společenském sále

  kutnohorského Kulturního domu Lorec.

  Organizace se věnuje sportovním aktivitám

  pro děti shandicapem, pořádá pobytové

  akce, podporuje hiporehabilitaci, asistenci

  apořízení rehabilitačních či kompenzačních

  pomůcek. Pomáhá také sintegrací aodstra-

  ňuje bariéry. Aktivitu organizátorů pod-

  poří Nadace Divoké husy, která žadatelům

  zdvojnásobuje výtěžky benefičních akcí.

  Vrámci tohoto grantu přispěje na nákup po-

  můcek na rehabilitaci, vybavení pro plavání

  (neopreny, plavecké pomůcky) abezbarié-

  rovou úpravu chatek na táborové základně

  Zbožňov. Více oobčanském sdružení Cesta

  životem bez bariér se dočtete na www.cesta-

  zivotembb.cz. 

  VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

  své postřehy anázory

  nám pište

  nainfo@muzes.cz

  nebo naadresu redakce

  časopisu MŮŽEŠ,

  Melantrichova 5,

  11000 Praha 1.

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  HOLEŠOVICKÉ VÝSTAVIŠTĚ hostí interaktivní

  výstavu o handicapech. Foto: Jan Šilpoch

  NA KONFERENCI se představí moderní

  technologie pro chytrý domov. Foto: Jiří Ryszawy

  SPORTOVNÍ KLUB vozíčkářů Praha pořádá

  turnaj na svoji podporu. Foto: Jana Kosťová

  KUTNÁ HORA zažije benefiční ples

  Cesty životem bez bariér. Foto: Ladislav Polnický

• Strana 5

  5

  můžeš / číslo 11 - 2014

  ZREDAKČNÍ POŠTY

  Pochvala časopisu

  Vážení! Jmenuji se

  Nataša Navrátilová

  ajsem pokladní

  vnašem Svazu

  postižených civili-

  začními chorobami

  (SPCCH). Od své

  nadřízené dostávám

  kpřečtení časopis

  Můžeš, aačkoliv

  sama nejsem postiže-

  ná, mám pochopení

  pro tělesně postižené

  aobdivuji je, jak mnohé věci dokážou zvlád-

  nout lépe než my zdraví. Velmi se mi líbí, jak

  oceňujete partnerské vztahy amanželství,

  kde se hovoří oskutečných partnerech asku-

  tečných manželstvích muže aženy. Nikdo

  znás neví, jestli se nestaneme také tělesně

  postiženými, což je na první pohled vidět,

  nebo duševně nemocnými, kteří jsou na tom

  tak trochu hůř, protože jejich postižení vidět

  není. Obsah vašich časopisů je skvělý, mnoh-

  dy mi běžel mráz po zádech nebo skoro mi

  tekly slzy nad obsahem článků inad obrázky.

  Přeji vám hodně úspěchů, hodně čtenářů,

  ahlavně těch, kteří byli vyslyšeni, dostalo se

  jim pomoci analezli pochopení ulidí apod-

  poru od státu, nejen tu finanční.

  Zdraví Nataša Navrátilová, Miletín

  Vážená paní Navrátilová, velmi děkujeme za

  pochvalná slova na adresu našeho časopisu.

  Snažíme se přinášet zajímavé příběhy sku-

  tečných lidí. Příběhy, které nepotřebují žádné

  skandalizování nebo příkrasy, protože jsou

  samy osobě velmi silné. Vaše slova nás utvrzují

  vtom, že otakové články naši čtenáři stojí ado-

  káží vnich vzbudit emoce. Jsme za to rádi!

  (red)

  Polévání vodou anosy

  Milá redakce,

  chtěla bych vaším

  prostřednictvím

  poděkovat paní Lucii

  Bílé za vtipné gesto,

  kdy na sebe vylila

  červené nosy Konta

  Bariéry. Líbilo se

  mi, jak zareagovala

  na mánii polévání

  ledovou vodou, která

  zaplavila interneto-

  vý svět. Nenechala

  se strhnout davem, ale zároveň využila

  příležitost podpořit projekt, za kterým stojí

  už řadu let. Na druhou stranu musím uznat,

  že autor nápadu svodou se trefil do černého

  azhlediska marketingu šlo ogeniální tah.

  Možná měl původní autor jen štěstí avlna

  popularity se vzedmula sama. Každopádně

  by bylo fajn, kdyby alespoň zčásti takto

  úspěšně zafungovala kampaň sčervenými

  nosy. Protože šašci na sebe lijí vodu aklauni

  nosí nosy. Ajak říkal pan Werich, moudrých

  klaunů je málo, ale šašků, těch je...

  Spozdravem Jarmila Státníková, Praha

  Vážená paní Státníková, paní Lucii Bílé

  poděkování rádi vyřídíme. Vážíme si její

  podpory stejně jako podpory všech, kteří ja-

  kýmkoliv způsobem pomáhají Kontu Bariéry

  avčetně každého, kdo si koupil náš červený

  nos. Souhlasíme istím, že polévání vodou

  se opravu proměnilo vpřehlídku různě

  (ne)povedených kousků. Přesto bychom

  určitě nechtěli nikoho označovat za šaška

  vnegativním slova smyslu. Řada lidí se

  kpolévací akci připojila shezkým úmyslem

  podpořit dobrou věc. Stejně jako ti, kteří nosí

  naše klaunské červené nosy.

  (red)

  Možná přijde icharita

  Milí přátelé, díky

  za další benefiční

  program na obra-

  zovkách České tele-

  vize Možná přijde

  icharita. Opět jsem

  se královsky bavil.

  Považuji to za velmi

  šťastně zvolenou

  cestu prezentace

  charitativních

  projektů. Je vidět,

  že Konto Bariéry je

  vtomto ohledu neziskovkou, která vČe-

  chách udává trendy. Tím se nechci dotknout

  nikoho dalšího, jistě ijiné pořady byly

  ajsou pěkné. Napadá mě třeba Dobročinná

  akademie pana Svěráka pro Paraple. Bariéry

  ale prostě vedou. Škoda, že tu od prvního

  dílu zbývá jistá pachuť ze soudní dohry za

  skvělou skrytou kameru spány Čtvrtníčkem

  aPotměšilem. Jestli za to opravdu dostanou

  pravomocné soudní tresty, tak nám všem asi

  zamrzne úsměv na rtech, protože se ukáže,

  že pomáhat shumorem není pro některé lidi

  žádná legrace.

  Pavel Lipenský, Strakonice

  Vážený pane Lipenský, díky za pochvalná

  slova na adresu benefičních pořadů Konta

  Bariéry vČeské televizi. Je to opravdu radost,

  když se podaří zdárně propojit humor spří-

  nosnou charitativní sbírkou aoboje diváky

  osloví. Zmiňovaný soudní spor je skutečně

  nešťastná dohra, která nás moc mrzí. Za

  všemi souzenými tvůrci stojíme, snažíme se je

  vnelehké situaci podpořit adržíme jim palce.

  Bylo by opravdu smutné, kdyby se vtomto

  případě naplnilo známé pořekadlo, že každý

  dobrý skutek musí být po zásluze potrestán.

  (red)

  Své postřehy anázory

  nám pište na

  info@muzes.cz

  nebo naadresu

  Redakce časopisu Můžeš,

  Melantrichova 5

  11000 Praha 1. 

  Jachtař, který objevil

  loď pro vozíčkáře

  strana 20

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  7–8/2014

  ●

  Jednotlivý výtisk 30 Kč / Předplatitelé 20 Kč

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  M0708_2014.indd 1 6/13/2014 8:33:53 AM

  Jiří Vyorálek: Pomáhat s humorem

  je jedna z mých nejlepších rolí

  strana 17

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  M09_2014.indd 1 8/13/2014 6:41:11 PM

  Jiří Vyorálek: Pomáhat s humorem

  je jedna z mých nejlepších rolí

  strana 17

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  M09_2014.indd 1 8/13/2014 6:41:11 PM

  Setkání

  tlumočníků

  Druhé setkání tlumočníků pro neslyšící

  vČeské republice se uskuteční 22. listopadu

  vPraze. Hlavním cílem je sdílet zkušenosti,

  otevřeně mluvit otéto profesi, inspirovat se

  navzájem, upozornit na problémy, setkat se

  po letech apoznat někoho nového. Vítán je

  každý stlumočnickými zkušenostmi včetně

  studentů tlumočení. Organizátoři zřad růz-

  ných organizací iregionů tím chtějí podpořit

  celkové zlepšení profese tolik potřebné pro

  neslyšící vČeské republice. Více se dočtete

  na www.setkanitlumocniku.cz/ Případné

  dotazy lze směřovat na e-mail: info@setka-

  nitlumocniku.cz. 

  Nová služba

  pro motoristy

  Novou bezbariérovou taxislužbu a půjčovnu

  speciálně upravených vozidel (včetně těch

  s ručním řízením) nabízí v Praze Centrum

  mobility CZ. Lze využít i její autobazar

  upravených vozů, poradenskou činnost při

  vyřizování žádostí o příspěvek na zakoupení

  motorového vozidla a auto/pneu servis se

  slevami pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P.

  Tato obecně prospěšná společnost chce

  poskytovat komplexní služby zajišťující

  mobilitu osob s omezením pohybu. Společ-

  nost sídlí v Praze-Šeberově, K Hrnčířům 31.

  Zákazníkovi vůz na vyžádání vyzvedne/

  přiveze, stejně tak se postará o dopravu

  nepohyblivé osoby a náhradní auto v pří-

  padě poruchy. Ceník a kompletní přehled

  o nabízených službách naleznete na www.

  centrummobility.cz 

  TLUMOČNÍCI do znakového jazyka chtějí

  sdílet své zkušenosti. Foto: Radek Musílek

  CENTRUM

  MOBILITY CZ

  nabízí komplexní

  služby v oblasti

  dopravy.

  Foto: archiv

• Strana 6

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  6

  můžeš / číslo 11 - 2014

  Pro MZV je velmi obtížné

  plnit povinnou kvótu pro

  zaměstnávání osob se

  zdravotním postižením

  vzhledem kvysokým

  zdravotním nárokům,

  které jsou pro výkon za-

  hraniční služby nezbytné.

  Zaměstnanci ministerstva

  jsou pracovníci, kteří

  zajišťují plnění nároč-

  ných úkolů vzahraničí,

  ato mnohdy vklima-

  ticky abezpečnostně

  náročných podmínkách.

  Vsoučasnosti dvě třetiny

  všech zaměstnanců MZV

  působí na zastupitelských

  úřadech vzahraničí.

  Před vysláním na zahra-

  niční misi musí zaměst-

  nanci projít lékařskými

  prohlídkami, které zaručí

  jejich způsobilost kvý-

  konu služby. Ztohoto

  důvodu nemůže MZV

  splnit uloženou kvótu

  pro zaměstnávání osob se

  zdravotním postižením.

  Tuto povinnost naplňuje

  tzv. náhradním plněním

  aodvodem do státního

  rozpočtu.

  

  JOHANA GROHOVÁ

  tisková mluvčí

  ministerstva zahraničních věcí

  Naše společnost se snaží

  omaximální vstřícnost

  vůči zaměstnancům spo-

  stižením. Protože patříme

  mezi výrobní společnosti,

  které vtomto ohledu do

  jisté míry limitují některé

  provozy ihistorické bu-

  dovy, ve kterých sídlíme,

  ne vždy se nám daří po-

  žadavkům na povinnou

  kvótu vyhovět.

  Snažíme se ale nacházet

  způsoby, jak tuto situaci

  postupně zlepšovat.

  Například při staveb-

  ních úpravách počítáme

  sbezbariérovostí nově

  vznikajících prostor.

  Část kvóty se také snaží-

  me pokrýt voblasti na-

  šich dodavatelů, jejichž

  část tvoří chráněné dílny

  či certifikované společ-

  nosti, které zaměstnávají

  osoby se zdravotním

  postižením.

  

  JAN MAČEJOVSKÝ

  personální ředitel,

  Pivovary Staropramen, s. r. o.

  Děláme maximum,

  bohužel se nám kvótu čtyř

  procent zaměstnanců se

  zdravotním postižením

  zcelkového počtu zaměst-

  nanců nedaří naplnit.

  Zaměstnanci totiž nemají

  žádnou povinnost ozná-

  mit zaměstnavateli své

  zdravotní postižení, atak

  máme přehled pouze

  otěch pracovnících, kteří

  tento stav přiznali. Těch

  jsou vtuto chvíli vT-Mo-

  bile pouhé desítky. Zda

  jich je vnaší společnosti

  více, nám není známo.

  Ze zkušenosti víme, že

  lidé mnohdy považují za

  zdravotně postiženého

  pouze toho člověka,

  ukterého je handicap

  na první pohled viditel-

  ný. Existuje ovšem celá

  řada handicapů, které

  vidět nejsou – primárně

  různé duševní nemoci

  nebo psychické poruchy.

  Naše společnost osoby se

  zdravotním postižením

  vítá ijako kandidáty na

  aktuálně obsazované

  pozice. Ačkoli jsou naše

  pracoviště ibezbariérová,

  neevidujeme nikterak

  velký zájem ze strany

  osob se zdravotním posti-

  žením opráci unás.

  

  URŠULA KRÁLOVÁ

  výkonná ředitelka lidských zdrojů,

  T-Mobile

  Zájem aočekávání ze

  strany zdravotně han-

  dicapovaných je velmi

  individuální. Musím však

  konstatovat, že se nám

  na otevřené pozice lidé se

  zdravotním znevýhodně-

  ním bohužel příliš nehlásí.

  Ato ipřes to, že některé

  pozice inzerujeme přímo

  na portále, který je určený

  zdravotně znevýhodně-

  ným zájemcům opráci,

  ataké jsme vkontaktu

  sněkolika organizacemi,

  které se touto problemati-

  kou zabývají. Domníváme

  se, že jednou zmožných

  příčin je určitá obava po-

  tenciálních uchazečů oto,

  zda naše firma ospoluprá-

  ci snimi bude mít zájem.

  Jejich pochybnosti mohou

  být podpořeny předchozí

  negativní zkušeností.

  Existuje ale ijiné možné

  vysvětlení. Uchazeči zřad

  zdravotně znevýhodně-

  ných možná očekávají,

  že je firmy budou aktivně

  oslovovat, ato bohužel

  zryze pragmatických eko-

  nomických důvodů není

  možné. Ať tak či tak, tuto

  situaci nevnímáme jako

  přínosnou ani pro nás, ani

  pro zdravotně znevýhod-

  něné, avelice rádi bychom

  ji pomohli změnit.

  

  CTIRAD LOLEK

  ředitel lidských zdrojů,

  O2 Česká republika

  Je pro vás

  problém

  naplnit

  povinnou kvótu

  zaměstnanců

  s postižením?

  SENIOŘI APOČÍTAČE. Soko-

  lovské centrum pro zdravotně

  postižené spustilo vrámci

  projektu Senioři komunikují

  oblíbené počítačové kurzy.

  Cílem projektu, který podporuje

  Nadační fond manželů Livie

  aVáclava Klausových, je podpo-

  ra vzdělávání seniorů vovládání

  aužívání počítačů, azaměřuje

  se hlavně na ty, kteří doposud

  neměli příležitost se smoderní-

  mi komunikačními prostředky

  seznámit. Kurzy probíhají vRo-

  tavě aBukovanech ajsou pro

  účastníky zdarma.

  KAVÁRENŠTÍ NEPLATIČI. Nemi-

  lou zkušenost zažila kavárna Slu-

  nečnice ve Zlíně, kde obsluhují

  mentálně postižení zaměstnanci.

  Někteří zákazníci jednoduše

  odcházeli bez zaplacení útraty,

  případy se navíc množily. Provo-

  zovatel kavárny, stejnojmenné

  sdružení starající se omentálně

  postižené osoby, se rozhodl

  takové jednání zveřejnit ote-

  vřeně na sociální síti Facebook.

  Kpřekvapení všech se do tří dnů

  někteří dlužníci vrátili asvůj účet

  somluvou uhradili. Na sociální

  síti dokonce někteří lidé dávali

  itipy, jak problém sneplacením

  řešit dlouhodoběji.

  HRY VHRABYNI. Vpořadí už tři-

  náctý ročník vyhlášených Spor-

  tovních her pro tělesně postižené

  hostilo Centrum sociálních

  služeb vHrabyni. Jako každo-

  ročně iletos se pořadatelé setkali

  sobrovským zájmem závodníků

  iveřejnosti. Sportovci se utkali

  ve třinácti disciplínách sahajících

  od slalomu na mechanických

  ielektrických vozících přes hody

  oštěpem adiskem až po luko-

  střelbu, ruské kuželky astřelbu

  ze vzduchovky. Účastnilo se

  celkem 172 závodníků ve čtyřech

  kategoriích, oceněni byli všichni.

  Nad ostatní vyčníval svým vý-

  konem Jiří Žákovský zVeselí na

  Moravě, který nasbíral medaile

  ve všech disciplínách. Po spor-

  tovním zápolení pokračoval den

  společenským programem avy-

  vrcholil večerním ohňostrojem.

  ZHOTELU CENTRUM PRO PO-

  STIŽENÉ. Business hotel vJih-

  lavě ukončí do konce října svůj

  provoz auž od listopadu vněm

  naleznou péči lidé postižení Alz-

  heimerovou chorobou. Práci zde

  najde až sto nových zaměstnan-

  ců. Areál hotelu se nijak výrazně

  nezmění, kmenším úpravám

  dojde jen vinteriéru, kde budou

  postele avnitřní vybavení

  pokojů vyměněny za vybavení

  speciální. Ve vedlejších místnos-

  tech vzniknou terapeutické sály,

  venku pak oplocená zahrada.

  Pro pacienty bude připraveno

  100 lůžek, cena bude podle vy-

  jádření vedení Alzheimer centra

  standardní avzákonné normě.

  Bývalí zaměstnanci hotelu

  opráci nepřijdou; zaměstnava-

  tel jim nabídne pracovní místa

  vjiném ubytovacím zařízení.

  

  (šb)

  ANKETA

  DOBRÉ ZPRÁVY

• Strana 7

  Jiří Vyorálek: Pomáhat s humorem

  je jedna z mých nejlepších rolí

  strana 17

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  M09_2014.indd 1

  8/13/2014 6:41:11 PM

  První test vozu Elbee v Česku:

  Speciál pro invalidy překvapil!

  strana 19

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  /

  ●

  Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  M10_2014.indd 1 9/15/2014 2:35:36 PM

  Co brání zaměstnávání

  postižených

  strana 8

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ●

  11/2014

  ●

  Jednotlivý výtisk 30 Kč / Předplatitelé 20 Kč

  www.muzes.cz

  Koupí

  tohoto časopisu

  podpoříte

  M11_2014_ok.indd 1

  10/15/2014 1:56:35 PM

  PŘEDPLAŤTE SI ČASOPIS

  Výhodné předplatné nadva roky za380 Kč!

  Pokud si předplatíte Můžeš nadva roky,

  ušetříte proti ročnímu předplatnému

  100 Kč aproti volnému prodeji 280 Kč.

  Proč si předplatit časopis Můžeš: 1. Přispějete tím naKonto Bariéry.

  2. Ušetříte, při předplatném nadva roky je to 280 Kč.

  3. Můžete vyhrát MP3 přehrávač akartu Handy Card.

  Objednávám předplatné

  časopisu Můžeš

  roční předplatné za240 Kč

  dvouleté předplatné za380 Kč

  JMÉNO APŘÍJMENÍ:

  NÁZEV ORGANIZACE:

  FORMA ÚHRADY:

  ULICE: ČÍSLO POPISNÉ:

  MĚSTO:PSČ:

  TELEFON:

  Vyplněný objednávkový kupon zašlete naadresu:

  Redakce časopisu MŮŽEŠ, Melantrichova 5, 11000 Praha 1

  Chcete-li

  roční předplatné

  změnit nazvýhodněné

  dvouleté, kontaktujte

  bezplatnou linku

  České pošty

  800300302

  složenkou převodem (uveďte jméno acelou adresu)

  číslo účtu: 772772772/0800

  fakturou

  Nově můžete časopis Můžeš i poslouchat!

  Reportáže a další články pro vás namlouvají

  Jan Kačer, Nina Divíšková,

  Roman Hájek a Martin Kubačák.

  Audioverzi naleznete ve službě Audiotéka, pro

  předplatitele časopisu je dostupná zdarma,

  samostatně lze koupit jedno vydání časopisu

  ke stažení za 10 Kč. Kdispozici bude vždy první den

  vměsíci, tedy ve chvíli, kdy vychází tištěný Můžeš.

  Audioverzi lze objednat elektronicky na

  www.audioteka.cz/muzes

  Podrobné informace na lince zákaznické podpory Audiotéky +420597490445

  a e-mailové adrese podpora@audioteka.cz

  Audioverze časopisu velektronické podobě je určena jednak slabozrakým

  či nevidomým a jednak kposlechu zmobilu či jiného přehrávače MP3,

  při jízdě autem, o víkendu či na dovolené, poslouchat ji lze i zpočítače.

• Strana 8

  8

  můžeš / číslo 11 - 2014

  TÉMA: Zaměstnávání lidí spostižením

  ■ Letitá bolest postižených: málo pracovních příležitostí.

  ■ Dosavadní opatření vyhovují jen tvrdému byznysu.

  ■ Jak zřídit co nejvíce míst na normálních pracovištích?

  Alena ZIEGLEROVÁ:

  Zbavme se

  strachu

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Jak naše společnost řeší letitý problém

  zaměstnávání lidí se zdravotním posti-

  žením? Zlepšujeme se?

  Ne. Není to jen zkušenost neziskových

  organizací, ale iregionálních astátních

  orgánů. Zatím jsme vsituaci, kdy převládá

  názor, že jediným řešením je uplatňovat

  vůči těmto lidem jakési zvláštní zacházení.

  Ale oni přece chtějí co nejnormálnější život,

  chtějí se realizovat ve stejném prostředí jako

  ostatní. Veřejností je celkem akceptováno,

  že potřebují přece jenom pomoc, podporu

  – nebo chcete-li – jistou úlevu. Ale praxe je

  jiná – více než 44 procent těchto uchazečů

  je vevidenci úřadů práce déle než rok. Jsme

  odeset procent horší, než je průměr zemí

  OECD. Takže jsme překonali bariéru ne-

  pochopení, ale stojíme před jinou – změnit

  podmínky tak, abychom od soucitu přešli

  kpraktickým krokům.

  Vyplývá ztoho, že chráněné dílny adalší

  podobná pracoviště už se přežily?

  Jistě ne. Pro určité kategorie lidí budou

  vždycky užitečné. Ale dobře víme, že na

  mnoha těchto místech žádná zvláštní péče

  není. Podmínky jsou tvrdé azaměstnavatel

  to bere jako čistý byznys. Vezmu si padesát

  procent lidí se zdravotním znevýhodněním,

  žádná mimořádná opatření, žádné častější

  přestávky apodobně, prostě využiju státní

  podporu alidé budou dřít, jak já potřebuji.

  Takže se nejen porušuje zákon, ale hlavně

  se zhoršuje zdravotní stav zaměstnanců.

  Musíme to změnit.

  Mělo by tedy vzniknout cosi úplně no-

  vého?

  Můžeme to tak říci. Zdá se, že optimální

  pracoviště vsociálních podnicích by mohlo

  spojit lidi se zdravotním postižením, lidi se

  sociálním vyloučením avětšinu běžných za-

  městnanců, která zajistí konkurenceschop-

  nost těchto podniků na volném trhu. Jsme

  přesvědčeni, že taková směs by lépe vyhovo-

  vala všem, umožňovala vzájemnou pomoc,

  využití schopností těch itěch; zkrátka izde

  platí, že zbytečná izolace asegregace není

  dobrá pro nikoho – ani pro společnost.

  Kdysi bylo řešení spatřováno vaudi-

  tech firem, které tak měly popsat místa

  vhodná pro zaměstnávání lidí spostiže-

  ním. Kde je jim konec?

  Audit můžete dělat vždycky. Ale sám osobě

  nic neřeší apraxe to dokázala. Jedinou

  cestou je vytvářet novou kulturu, motivovat

  zaměstnavatele adocílit toho, aby za svou

  vstřícnost pocítili podporu společnosti. Tím

  myslím nejen formální plnění jakýchsi počtů

  avykazování pracovních míst, ale skutečně

  novou kvalitu – vyrovnat jim nevýhody vda-

  ňové oblasti prostřednictvím veřejných zaká-

  zek ipřímou podporou vpolitice zaměstna-

  nosti. Ovšem iocenit jejich skutečné přínosy,

  tedy námahu, rizika avíce vydané energie.

  To všechno se nedá převést na peníze.

  Mluvila jsem onové kultuře, můžeme mluvit

  onovém klimatu ve společnosti, obudování

  nové prestiže takových zaměstnavatelů.

  �

  Kdo je Alena Zieglerová

  Koordinátorka práce expertů Agentury pro

  sociální začleňování při Úřadu vlády ČR.

  Vystudovala sociální práci anavazující obor

  občanský sektor. Patnáct let pracovala na

  Úřadu práce vMostě. Od r.  pracuje

  vuvedené agentuře.

  info

• Strana 9

  9

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 11 - 2014

  Více než 44 procent těchto uchazečů

  je vevidenci úřadů práce déle než rok.

  Jsme odeset procent horší, než je průměr zemí OECD.

• Strana 10

  10

  můžeš / číslo 11 - 2014

  TÉMA: Zaměstnávání lidí spostižením

  Ale co stěmi potenciálními zaměstnanci,

  kteří opráci zájem nemají?

  Nemají zájem… Moc ráda tuto větu nesly-

  ším. Spíš bych řekla, že se vmnoha přípa-

  dech prostě bojí. Azaměstnavatelé se bojí

  také. Zvládnu stakovým člověkem praco-

  vat? Pochopím ho apochopí on mě? Obyčej-

  ný strach zneznámého… Proto nic nevyřeší

  nějaká příprava nebo trénink vchráněném

  prostředí. Oba partneři se mohou otestovat

  jen na běžném pracovišti, vpodmínkách

  normálního života. Ajsem přesvědčena, že

  zaměstnavatel, který to zkusí abude se moci

  opřít opodporu veřejné správy, nejen zjistí,

  že člověk snějakým znevýhodněním vůbec

  není závaží, ale zároveň trochu zbavuje stra-

  chu iostatní. Ale jak už jsem říkala – musí

  fungovat dobrá dotační politika, která zajistí

  postupnou adaptaci. Strachu se nezbavíte

  slovy, ale jen konkrétní apozitivní zkušenos-

  tí obou stran.

  Jak taková přeměna souvisí skvalifikací

  uchazeče?

  Souvisí, ale mnohem méně, než se zdá

  atraduje. Co je kvalifikace? Maturita na

  ekonomické škole? Může účetní po několika

  letech bez zaměstnání opravdu okamžitě

  samostatně pracovat? Mnohem důležitější

  jsou tzv. měkké dovednosti. Přijít vurčenou

  dobu, začlenit se mezi ostatní, plnit úkoly

  včas, umět se zeptat, ale ne na každou věc

  desetkrát. Zní to banálně, ale život ukázal,

  že ztratit pracovní návyky lze rychle, ikdyž

  nenápadně. Když se potkáte se známým, ptá

  se, co děláš, protože ho zajímá váš sociál-

  ní status. Apodle toho hodnotí, ne podle

  výplaty. Takže téma, okterém hovoříme, má

  obrovskou souvislost svlastním sebehodno-

  cením. Ulidí spostižením dvojnásobnou.

  �

  Třeba to není spravedlivé, ale už od dob prů-

  myslové revoluce jsme zvyklí na společnost,

  vekteré je každý někam zařazen podle toho,

  zda akde pracuje. Izolace lidí se zdravot-

  ním postižením tedy nemusí znamenat jen

  vysoké zdi nějakého ústavu, ale ineviditelné

  překážky vkaždodenním životě.

  Toto všechno by měl změnit nový zákon.

  Jak rychle by mohl platit?

  Zákon osociálním podnikání, na kterém

  aktuálně pracuje ministr pro lidská práva,

  ministerstvo práce aministerstvo průmys-

  lu, nebude platit za měsíc, ale za dva roky.

  Ale už dnes se můžeme snažit ozmíněnou

  novou kulturu. Nakonec lepší morálku ve

  společnosti, avztah klidem spostižením

  určitě měřítkem společenské solidarity je,

  žádným zákonem nenastolíte.

  

  Pracovat?

  To se mi

  nevyplatí!

  Zaměstnávání handicapovaných vyvolává

  velké emoce. Vídáme reportáže, vnichž

  si představitelé významných neziskových

  organizací stěžují na neutěšenou situaci

  na trhu práce. Ale situace podle mých

  zkušeností vůbec není tak jednoznačná.

  Rozhodně jsou lidé, kteří práci hledají

  anajít nemohou, ale jsou mnohdy itakoví,

  kteří pracovat ani nechtějí – ato bez

  ohledu na míru handicapu. Často jsem se

  setkala slidmi svelkými zdravotními pro-

  blémy, kteří byli velmi výkonní, adokonce

  začali isami podnikat, ana druhé straně

  se zdravějšími, kteří se onic nepokusili.

  (Nemohu při této příležitosti nevzpome-

  nout pana Josefa Selichara, který založil

  velmi prosperující firmu spomůckami

  pro jakkoli handicapované, jež se časem

  dokonce rozrostla na několik poboček. Kdo

  si na Pepu pamatujete, víte, sjak těžkou

  astále se zhoršující nemocí bojoval anako-

  nec jí podlehl. Jak těžké to pro něj muselo

  být! Ale psychická vůle překonala fyzické

  překážky, které mu kladlo jeho tělo.)

  Často jsou osočováni zaměstnavatelé,

  že se zaměstnávání handicapovaných

  brání, že raději odvádějí pokutu do

  státního rozpočtu, než by využili alespoň

  zákonné možnosti odebírat výrobky od

  firem, které zaměstnávají převážně osoby

  shandicapem.

  Já mám ale ijiné zkušenosti. Obrátilo se

  na mě mnoho zaměstnavatelů zrůzných

  míst republiky stím, že jsou připraveni při-

  jmout handicapované, podali si inzerát či

  se obrátili na úřad práce nebo jiného zpro-

  středkovatele (mnohé neziskové organiza-

  ce svyhledáváním vhodných pracovních

  míst pomáhají), ale nikoho nenašli. Atak,

  ikdyž investovali nemalé prostředky do

  zpřístupnění apatřičného vybavení firmy,

  musí platit onu výše zmíněnou pokutu, ač

  jsou vtom nevinně. Abrali to pochopitelně

  jako nespravedlnost.

  Znala jsem aznám mnoho lidí, kteří mi

  otevřeně řekli, že pracovat se jim nevypla-

  tí, že vydělané peníze by jim posloužily

  vpodstatě jen na dojíždění do práce, ato,

  co by zbylo, je prý tak málo, že je lepší

  být doma na sociálních dávkách. Vůbec

  nechápali sociální rozměr práce, který

  ssebou zaměstnání nese.

  Zaměstnávání osob shandicapem není

  černobílý problém, jako ostatně nic vna-

  šem životě.

  

  Autorka je senátorka.

  SLOUPEK

  Daniely FILIPIOVÉ

  Jedinou cestou je

  vytvářet novou

  kulturu, motivovat

  zaměstnavatele

  adocílit toho, aby za

  svou vstřícnost pocítili

  podporu společnosti.

  OBČANSKÁ I SOCIÁLNÍ PRÁVA znevýhodněných jsou životním tématem Aleny Zieglerové.

• Strana 11

  11

  můžeš / číslo 11 - 2014

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ■ Firmy se zaměstnáváním handicapovaných zatím bojují.

  ■ Povinný podíl postižených zaměstnanců se nedaří naplnit prakticky nikde.

  ■ Aktivní musí být zaměstnavatel i uchazeč.

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  N

  ajít na otevřeném trhu práce

  firmu, ve které by se zaměstnávání

  zdravotně postižených perfektně

  dařilo, je ještě pořád těžší, než

  bychom si přáli. Jedním zdůkazů

  jsou odpovědi do ankety na straně šest.

  Přišlo jich víc, než se na naše stránky vešlo,

  prakticky žádná zoslovených firem ale

  nemohla prohlásit, že plní státem určenou

  kvótu handicapovaných zaměstnanců. Ně-

  kde vadí bariéry vbudovách, jinde přílišná

  odbornost nebo nevhodnost dostupných

  pracovních pozic, některé firmy to jedno-

  duše ani nezajímá, aněkde je zase, ipřes

  veškerou snahu vyjít vstříc, patrný nezájem

  některých handicapovaných pracovat.

  Zatímco do osobního svědomí si musí každý

  sáhnout sám, ve firmách, které se knové

  společenské situaci postavily čelem, je snaha

  většinou patrná vpodobě specializovaného

  náborového pracovníka nebo celého progra-

  mu. Nejinak je tomu iuSiemensu, jedné ze

  společností, kde se zaměstnávat postižené

  alespoň částečně daří. Jeli jsme se proto

  podívat, zda tu nemají fungující recept.

  Přirozenost není na škodu

  Vloňském roce bylo zaměstnáno vprovo-

  zech Siemens, s. r. o., vČeské republice

  127 handicapovaných. „Kvótu se nám daří

  plnit znecelé poloviny. Nesnažíme se ale

  zaměstnávat za každou cenu, nemáme

  vytvořeny žádné pracovní pozice navíc jen

  pro zaplnění povinného podílu,“ říká Eva

  Litsterová, která má uSiemensu zaměstná-

  vání zdravotně postižených na starosti. Svou

  práci zdědila teprve před třemi měsíci; celý

  program podpory zaměstnávání handica-

  povaných tu běží zhruba dva roky. Když se

  zeptám, jestli má zdejší cílená snaha nějaké

  oficiální jméno, usměje se. „Nikdy jsme to

  nijak nepojmenovali, iniciativa vyvstala

  sama, organicky napříč firmou.“

  Podobně přirozený přístup kvěci tu

  není ničím zvláštním. „Pozice, na kterých

  unás lidé spostižením pracují, jsou běžná

  pracovní místa otevřená všem,“ vysvětluje

  Eva Litsterová. „Spolupracujeme aktivně

  sneziskovými organizacemi. Nejenže učí

  naši firmu nahlížet na handicap aoriento-

  vat se vlegislativě, ale mnohdy jsou nám

  schopny doporučit vhodné kandidáty. Ti

  přicházejí na pohovory až příkladně dobře

  připraveni,“ líčí dále. Pochybám, zda místy

  přece jen nejde opozitivní diskriminaci,

  se asi nevyhneme nikdy. Snaha aaktivní

  přístup však nese Siemensu konkrétní

  ovoce. Loni našlo práci vostravské pobočce

  společnosti osm handicapovaných, jen za

  měsíc srpen pak pracovní nabídku vPraze

  přijali dva lidé. Může se to zdát málo, když

  se ale vrátíme kfaktu, že tady na pracovní

  místa mají pevný strop, dostávají čísla zcela

  nový rozměr.

  Jedním ztěch, kteří přijali práci vpraž-

  ské centrále společnosti, je Irena Hornová.

  „Pracuji vekonomickém oddělení azatím se

  tu se vším seznamuji,“ líčí súsměvem žena

  shandicapem horních končetin. „Vždycky

  jsem pracovala na otevřeném trhu práce,

  nikdy pro mě neexistovaly výjimky, všechno

  jsem se musela naučit se svým handicapem

  �

  SIEMENS:

  Handicapovaní

  u nás práci najdou

  ZAMĚSTNÁVÁNÍ HANDICAPOVANÝCH má v Siemensu na starosti Eva Litsterová.

  Ve funkci je sice krátce, dva lidé s postižením už tu ale nedávno práci našli.

  Pozice, na kterých unás

  lidé spostižením pracují,

  jsou běžná pracovní

  místa otevřená všem.

  Nevytváříme speciální

  plánovaná místa.

• Strana 12

  12

  můžeš / číslo 11 - 2014

  TÉMA: Zaměstnávání lidí spostižením

  Zaměstnávání

  postižených

  Problematiku zaměstnávání zdravotně

  postižených je možné vidět ve čtyřech

  úrovních. Jednak jako otázky legislativní-

  ho nastavení, potom problémy zaměst-

  navatelů amožnosti uplatnění na trhu

  práce, třetí úrovní je možnost vzdělání

  arekvalifikace, a– last, but not least –

  jsou tu sami postižení.

  Na rozdíl od více evropských zemí (Dánsko,

  Španělsko, Slovinsko, Slovensko aj.) nemá-

  me špatně nastavenou legislativu; existuje

  povinnost větších firem zaměstnávat lidi

  sdisabilitou, uzákoněna je ipodpora státu

  chráněným pracovištím ana vytvoření

  místa pro člověka sdisabilitou. Existují

  firmy, které místo náhradního plnění

  cíleně člověka sdisabilitou zaměstnávají.

  Na druhé straně jsou známy příklady

  firem, které těžce zneužily příspěvků státu

  pro zaměstnávání lidí sdisabilitou, aniž by

  je ve skutečnosti zaměstnaly. Je otázka, jak

  byli majitelé těchto firem potrestáni; je tře-

  ba možné, že jsem se to nikde nedočetla…

  Vzdělání je dnes dostupné aznám příklady

  lidí sdisabilitou, kteří mají skoro do 40 let

  studium jako náplň života, aniž by potom

  pracovali. Irekvalifikační kurzy existují,

  ale rekvalifikace by měla být navázána na

  konkrétního zaměstnavatele, aby byl kurz

  cílený. Ne že člověk absolvuje tři rekva-

  lifikační kurzy (hrazené někým jiným),

  apotom řekne, že se mu do práce nechce.

  Azákladním kamenem tohoto procesu

  jsou sami lidé sdisabilitou. Řada znich

  potřebuje pomoc amotivaci.

  Dostáváme se kzákladnímu nastavení

  společnosti. Jak připravujeme člověka

  sdisabilitou na fakt, že by měl vbudouc-

  nosti pracovat? Není to tak, že se auto-

  maticky počítá stím, že dostane invalidní

  důchod, takže oněj bude postaráno?

  Anemá obavu, že když bude pracovat,

  přijde opříspěvek na péči?

  Vbohatém Švýcarsku 60 procent lidí po

  spinálním traumatu smobilitou na vozí-

  ku pracuje. Na jedné straně mají vytvo-

  řeny podmínky, aby pracovat mohli, ale

  na straně druhé oni sami počítají stím,

  že pracovat budou. Brněnské ParaCENT-

  RUM Fenix realizuje vtéto problematice

  mezinárodní projekt podpořený ze struk-

  turálních fondů EU avkvětnu 2015 bude

  na toto téma vBrně kongres European

  Spinal Cord Injury Federation. Výsled-

  kem bude srovnání situace vevropských

  zemích asnaha oaplikaci pozitivních

  zkušeností vnaší zemi.

  

  Autorka je lékařka,

  členka rady Konta Bariéry.

  SLOUPEK

  Lii Vašíčkové

  zvládat,“ vypráví adodává, že jedinou

  překážkou vnovém zaměstnání byla určitá

  nedůvěra kolegů bez handicapu, která však

  postupně opadá. Myslí si, že kvalifikace

  je pro získání práce sice důležitá, ale ještě

  důležitější je na sobě pracovat. „Diplom sám

  vám práci nezajistí,“ zdůrazňuje.

  Irena Hornová sedí vběžné otevřené

  kanceláři mezi svými kolegy, žádné úpravy

  pracovního místa nebyly vjejím případě

  zapotřebí. Vjiné části kancelářské budovy

  se na právním oddělení zapracovává Jiří

  Černý, mladý student svadou zraku. Jemu

  spovinnostmipomáhá speciální software,

  který zvětšuje text na obrazovce počítače.

  Společnost se úspěchy svých zaměstnan-

  ců může opravdu pochlubit: vostravské

  pobočce společnosti pracuje Magda Majo,

  vozíčkářka avítězka titulu Handicapovaný

  zaměstnanec roku 2013 vkategorii otevře-

  ného trhu práce.

  Lesk abída kvót

  Většina handicapovaných pracuje prozatím

  vzávodě Elektromotory Mohelnice, kde jsou

  zapojeni do výroby mezi ostatními pracovní-

  ky, avCentru sdílených služeb zde vPraze,

  které zastřešuje administrativní podporu

  chodu celé firmy. „Není to proto, že bychom

  nechtěli obsazovat ijiná pracovní místa,

  ale proto, že právě zde máme kdispozici

  příležitosti, které senašim uchazečům hodí

  zatím nejvíce,“ vysvětluje Eva Litsterová.

  Krok za krokem ve zdejším kolektivu han-

  dicapovaných přibývá, tlačit ale na splnění

  kvóty uSiemensu nechtějí. Za důležité

  považují hlavně mít kvalitní zaměstnance.

  „Pokud vím, například ve Švédsku nebo ve

  Velké Británii žádné striktní kvóty nemají,

  azaměstnávání se tam daří bez nich. Přeji

  si, aby se to povedlo iunás,“ zasní se.

  Naplnění kvóty mohou paradoxně bránit

  isami zaměstnanci. Nemají totiž povinnost

  zaměstnavateli osvém handicapu říci,

  apokud není vidět, nechají si to obvykle pro

  sebe. Bojí se, že by je mohl opráci připravit.

  „Otomto problému víme, potýká se sním

  většina společností, které se rozhodnou

  si osvých zaměstnancích udělat trochu

  přehled. Před několika lety jsme se tím zabý-

  vali, nakonec jsme ale celou věc nechali tak,

  jak je. Uvědomili jsme si, že bychom mohli

  své zaměstnance zbytečně stigmatizovat,

  připomínat jim jejich handicap. Nemuseli by

  se pak unás cítit dobře,“ vysvětluje Lenka

  Bernklauová ztiskového oddělení firmy.

  Kolik lidí shandicapem uSiemensu, ale

  iujiných firem skutečně pracuje, tak zůstá-

  vá tajemstvím.

  Co je tedy onen recept na úspěch při větší

  inkluzi handicapovaných na běžný trh práce?

  „Ožádném perfektně fungujícím receptu

  nevím,“ směje se Eva Litsterová. „Nám se vy-

  plácí oboustranná spolupráce sneziskovými

  organizacemi, sami se učíme novým věcem

  adíky nim dokážeme zprostředkovat kontakt

  mezi pracovní nabídkou apotenciálními

  zaměstnanci. To ale nemusí platit univerzál-

  ně. Pokud nějaký perfektně fungující recept

  máte vy, sem sním,“ vybízí mě súsměvem.

  Nezbývá mi bohužel než mlčet.

  

  �

  V PRÁVNÍM

  ODDĚLENÍ

  se na částečný

  úvazek

  zapracovává

  Jiří Černý.

  S vadou zraku

  mu pomáhá

  speciální

  software.

  CENTRÁLA SPOLEČNOSTI JE V PRAZE,

  handicapovaní však pracují i v ostatních

  provozech po celé České republice.

• Strana 13

  13

  můžeš / číslo 11 - 2014

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: ARCHIV AUTORA

  P

  otíže týkající sepracovního uplat-

  nění lidí spostižením pochopitelně

  neřešíme pouze vČeské republice.

  Děje se tak ivzemi tak vyspělé, jako

  je Velká Británie. Aže nejen unás si

  stěžujeme na vládní politiku, dokládá násle-

  dující drobné nahlédnutí do této problema-

  tiky ve Spojeném království.

  Ze čtyřiašedesátimilionové populace

  poddaných Jejího Veličenstva má přibližně

  deset milionů lidí různé druhy zdravotního

  handicapu. Vproduktivním věku je jich

  přitom necelých sedm milionů, což předsta-

  vuje devatenáct procent práceschopného

  obyvatelstva. Ovšem pracuje pouze polovina

  znich. Přitom mezi Brity bez postižení

  mají práci čtyři lidé zpěti. Nepříznivá jsou

  ičísla vyjadřující počet osob bez kvalifikace.

  Zatímco průměr Velké Británie činí devět

  procent, mezi osobami spostižením jde

  hned odvacet tři procenta.

  Britská vláda přitom hraje poměrně

  výrazně na antidiskriminační notu. Platné

  zákony zakazují jakoukoliv diskriminaci ze

  strany zaměstnavatelů vůči potenciálním

  zaměstnancům spostižením. Důležitým do-

  kumentem vtéto otázce je zákon orovnosti

  (Equality Act) zroku 2010. Najít ho můžete

  na stránkách www.gov.uk. Stanovuje práva

  zaměstnanců spostižením anařizuje povin-

  nosti zaměstnavatelům. Ti musí například

  provést přiměřené úpravy, které zabrání

  znevýhodnění uchazečů ozaměstnání. To

  se týká nejen technického vybavení, ale

  imožnosti nastavení vyhovující pracovní

  doby apod.

  Programy pro postižené

  Vsoučasnosti britský stát prosazuje dva

  programy na zvyšování zaměstnanosti lidí

  spostižením – Access to work (Přístup kprá-

  ci) aWork choice (Pracovní volba). První

  jmenovaný poskytuje peníze na pokrytí

  nákladů spojených svybavením nebo na

  úhradu pracovníků, kteří pomáhají handica-

  povaným pracovat (asistenti, koordinátoři

  atd.). Druhý program je oodborné podpoře

  při hledání práce. Místní úřady práce nebo

  regionální poradenská centra Jobcentre

  Plus dokážou zajistit pro uchazeče pracovní

  poradce.

  Na stránkách Disability Rights UK je

  ovšem možné najít hodnotící zprávu, která

  nastavený systém podpory ostře kritizuje.

  Především pro jeho neefektivitu. Přímo říká,

  ■ Téměř čtvrtina Britů spostižením je bez kvalifikace.

  ■ Vládní programy část handicapovaných kritizuje.

  ■ Legislativa se staví ostře proti diskriminaci.

  Britská pravidla

  jsou vstřícná

  �

  že je na čase převzít kontrolu nad podporou

  zaměstnanosti, protože se ukazuje, že velké

  centralizované programy nefungují. Podle

  tohoto zdroje dochází pouze ve dvanácti

  procentech případů kefektivní pomoci.

  Například ulidí svážnými psychickými

  poruchami dokázaly vroce 2012 státní

  programy vcelonárodním měřítku zajistit

  práci pouze padesáti osmi osobám. To podle

  autorů studie ostře kontrastuje sefektivitou

  neziskových organizací zaměřených na pro-

  blematiku zaměstnávání osob se zdravotním

  postižením. Za stejné období dokázala totiž

  jedna znich sehnat pro stejnou cílovou sku-

  pinu přes dvě stě míst, ato pouze vjediné

  čtvrti Londýna!

  Dvě třetiny uchazečů opráci uvedly, že

  státem nabízená podpora jim vůbec nepo-

  mohla, řada znich ani nezískala deklarova-

  nou podporu na úrovni, jakou by si předsta-

  vovali. Vzískání práce naopak nejvíce podle

  průzkumu pomáhají rodina, přátelé anezis-

  kovky. Lidé spostižením ve třech čtvrtinách

  případů uvedli, že by raději rozhodovali

  BARRY BROOKS navštívil před pár lety i Prahu. Průvodkyni mu dělala Lea Skanderová.

  SNAD I DÍKY ČESKÉ PŘÍTELKYNI

  se Brit Barry Brooks živě zajímá o naši historii.

• Strana 14

  14

  můžeš / číslo 11 - 2014

  14

  TÉMA: Zaměstnávání lidí spostižením

  Právo

  nadávat

  „Já opravdu nechápu ty různě posti-

  žené lidi, proč se snaží jít do práce. My

  zdraví se snažíme hodit marod, či jinak

  řečeno ulejt se zpráce, aoni tam chtějí

  chodit? Aproč má stát kvůli nim různě

  upravovat schody astavět bezbariérové

  přístupy?

  Chudáci jsou zaměstnavatelé, kteří

  mají přijmout do práce několik postiže-

  ných lidí nebo povinně nakupovat zboží

  vyrobené těmi handicapovanými. Není

  dost práce pro zdravé, tak proč máme

  zaměstnávat postižené, když jsou snimi

  jen ajen starosti?

  Je lepší jim dát vyšší invalidní důchod,

  apřijde nám to všem levněji než upra-

  vovat pracoviště.“ Takto či podobně

  formulované názory jsem mnohokráte

  vyslechla.

  Akdyž jsem chtěla argumentovat proti

  tomu tvrzení aobhajovat, že itělesně

  postižení mají právo chodit do práce,

  mnozí jen mávli rukou apronesli:

  „Neškol, stejně je to zbytečné utrácení

  peněz nás všech.“

  Apřesto školím! Práce není jen zdroj

  příjmů, ale izpůsob zařazení se do

  společnosti, forma získání určitého

  sociálního statutu, forma naplnění času

  idůkaz pro sebe ipro druhé, že jsem

  stejný či stejná jako ti ostatní.

  Také musím ráno brzy vstávat, také jdu

  či jedu do práce, také mám život čle-

  něný na povinnosti ana volno, svátky

  aneděle, ato platí ipro mě včetně prá-

  va nadávat astěžovat si na povinnosti.

  Paradox? Snad, ale právo na práci

  patří do evropských právních norem.

  Na Evropu můžeme hubovat akriti-

  zovat její instituce, ale zdůrazňovat

  bychom měli ity kladné hodnoty, které

  kevropské kultuře patří.

  Patří mezi ně iprávo jedince usilovat

  oštěstí anebýt předem vyřazen ze sna-

  žení ouplatnění, stejně jako povinnost

  ostatních mu ktomu napomáhat všemi

  dostupnými prostředky.

  Takže úpravy pracoviště pro handi-

  capované, jejich zaměstnávání včetně

  úpravy přístrojů, vstupů, přechody

  asignalizace, to není jen naplňování

  práv jedince, ale inaplňování hodnot,

  knimž se jako Evropané hlásíme. Ales-

  poň zatím se knim hlásíme!

  

  Autorka je socioložka,

  členka rady Konta Bariéry.

  SLOUPEK

  Jiřiny ŠIKLOVÉ

  sami, jak budou vynaloženy prostředky

  na jejich podporu při hledání zaměstnání.

  Nepochybují otom, že by se peníze daly vy-

  užít efektivněji. Státní program je většinou

  vnímán jako zbytečný prostředník. Finance

  by mohly cíleněji aindividuálně putovat

  kzaměstnavatelům aneziskovým organiza-

  cím. Na ukázku jmenujme například Shaw

  trust, která poskytuje komplexní servis při

  hledání práce pro člověka shandicapem;

  www.shaw-trust.org.uk.

  Starší čekají opečovávání

  Ajak se na systém ve své zemi dívají dva

  konkrétní Britové spostižením? Jejich

  postoj je výrazně méně kritický. Vozíčkář

  Barry Brooks zLondýna říká: „Myslím, že

  legislativa je dobrá, ale zároveň jsem rád

  za zákony vznikající vrámci Evropské unie.

  Ty bývají vtomto ohledu lepší než národní

  předpisy anutí jednotlivé státy ke změ-

  nám. Naše vládní programy nabízejí různá

  školení azaměstnavatelé dostávají peníze

  na bezbariérové úpravy pracovních prostor

  nebo pořízení speciálního vybavení. Totéž

  dělají paralelně irůzné charitativní organi-

  zace. Lidé jsou kpráci motivováni, ale slyší

  na to spíše ti mladí. Starší generace bývá

  pasivní, zvyklá na opečovávání. Aje-li prá-

  ce špatně placená amonotónní, zůstávají

  raději doma iti mladší. To se ovšem týká

  ilidí bez postižení. Stát poskytuje poměr-

  ně dobrý systém sociálního zabezpečení.

  Pokud si člověk spostižením najde dobrou

  práci, může se stát, že začne od státu

  dostávat méně peněz. Ale nikdy nepřijde

  ovšechny.“

  Na vozíku žije iTom Killin zEdinburghu.

  „Už od patnácti let jsem pracoval ve spoje-

  ných papírnách. Po dvou letech jsem měl

  nehodu aod té doby nechodím. Firma mi

  tehdy podržela práci aumožnila návrat.

  Zůstal jsem tam třicet sedm let! Pak jsem

  odešel do předčasného důchodu azačal se

  vrcholově věnovat curlingu. Zmého pohle-

  du není ve Velké Británii vozík sám osobě

  při hledání práce problém. Budovy jsou

  většinou přístupné avláda opravdu chce lidi

  postižením vrátit do pracovního procesu.“

  

  Naše vládní programy nabízejí různá

  školení azaměstnavatelé dostávají

  peníze na bezbariérové úpravy.

  �

  Kdo je Barry Brooks

  Žije vLondýně, je mu  let. Po úrazu

  páteře od svých  let nechodí. Přesto se

  stal mužem mnoha talentů. Založil avedl

  úspěšnou reklamní agenturu. Reklamy sám

  psal afilmoval, cestoval po celém světě,

  pracoval pro prestižní firmy se známými

  herci.

  Věnoval se isportu aroku  získal na

  paralympijských hrách stříbro vplavání. Dnes

  pracuje jako novinář, píše především pro

  časopis Forward (Vpřed), který je zaměřen na

  čtenáře po úrazu míchy.

  Také příležitostně pomáhá lidem vtísni

  vrámci organizací HM Courts & Tribunal

  services aSocial Security & Child Support

  Appeals. Aktivně se věnuje buddhismu. Má

  dva syny ačtyři vnoučata.

  info

  CESTOVÁNÍ SE BARRY BROOKS věnoval celý život, takže si nenechal ujít ani Hradčany.

• Strana 15

  15

  můžeš / číslo 11 - 2014

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Text: DANA WENDSCHEOVÁ

  Ilustrační foto: JAN ŠILPOCH

  P

  rojekt Výzev se nebojíme, jehož no-

  sitelem je brněnské ParaCENTRUM

  Fenix, se snaží pomáhat nejen lidem

  spostižením, ale přináší důležité

  informace ipro zaměstnavatele.

  Projekt vznikl za podpory Evropských fondů

  ajeho partnery jsou obdobné organizace na

  Slovensku, ve Slovinsku, Dánsku aNizozem-

  sku. „Jako jeden zaktuálních úspěchů pro-

  jektu jsou zahraniční dotazníková šetření,“

  říká koordinátorka projektu Blanka Maru-

  šincová. „Získali jsme tak nejen cenná data,

  ale iinspirující příběhy lidí na vozíku, kteří

  jsou ve své práci nepostradatelní. Příběhy si

  můžete přečíst na www.overcome.cz.“

  Slovensko snížilo motivaci lidí

  Na Slovensku, kde žije 5,4 milionu obyvatel,

  je podpora zaměstnávání občanů se zdravot-

  ním postižením řešena vzákoně oslužbách

  zaměstnanosti (slovenský zákon č. 5/2004

  Z. z.) ajeho osmá část pojednává opodmín-

  kách poskytování jednotlivých nástrojů ak-

  tivních opatření na trhu práce (AOTP) pro

  občany se zdravotním postižením. Záměrem

  tohoto aktivního opatření je podpora cílené

  přípravy na pracovní uplatnění, umístění

  asetrvání na otevřeném trhu práce.

  Na druhé straně je vzákoně pamato-

  váno ina příspěvky na zřízení chráněné

  dílny nebo chráněného pracoviště, které

  poskytuje úřad práce zaměstnavateli. Délka

  zachování místa činí dva až tři roky. Zákon

  stanovuje iřadu dalších příspěvků – např.

  pro OSVČ, na obnovu vybavení, na činnost

  asistenta atd. Tím, že se při přiznávání jed-

  notlivých dávek na Slovensku navázalo na

  příjem daného jedince, snížila se motivace

  lidí pracovat. Raději zůstávají na sociálních

  dávkách ajsou na tom finančně stejně ibez

  práce. Ti nejschopnější pak řeší situaci tím,

  že si zařídí živnost ave výdajích umoří

  veškeré příjmy; tím nemají ze své činnosti

  žádný daněný příjem, který by jim snižoval

  nárok na výplatu sociálních dávek.

  Slovinci mají špatnou legislativu

  Ve Slovinsku spěti miliony obyvatel je pro-

  blematika zařazování postižených do pracov-

  ního procesu nevyhovující avelmi nešťastná.

  Vrámci řešení nárůstu nezaměstnanosti

  bylo vminulých letech stanoveno, že pokud

  pobíratel plného invalidního důchodu začne

  ■ Dotazníky pomohly přiblížit zahraniční zkušenosti.

  ■ Průzkum ukázal, jak je ve Slovinsku špatná legislativa.

  ■ VDánsku zastřešuje všechny postižené jedna organizace.

  Je vozík překážkou

  vzaměstnání?

  pracovat, je mu výplata důchodu pozastave-

  na akobnovení jeho vyplácení dojde, pokud

  ztratí schopnost pracovat nebo ozaměstnání

  přijde. Tím přestala převážná část postiže-

  ných pracovat – až na několik výjimek snad-

  průměrným výdělkem na manažerských

  postech. Naopak rodinní příslušníci začali

  být evidováni jako osoby poskytující danému

  handicapovanému člověku osobní asistenci,

  za což pobírají od státu příspěvek. Sice se

  podařilo snížit počet osob evidovaných jako

  nezaměstnaní, avšak došlo kvelkému nárůs-

  tu výdajů ze sociálního systému.

  VDánsku závisí

  na bohatství regionů

  VDánsku, kde žije zhruba 5,5 milionu lidí,

  je situace jiná. Na národní úrovni již 90 let

  zastřešuje jedna organizace všechny postiže-

  né – DPOD. Pod ní pracují jednotlivé zájmové

  organizace zastupující 35 druhů postižení.

  Díky této koncepci adostatku finančních

  prostředků se podařilo dosáhnout bezbarié-

  rového prostředí jak pro osoby somezenou

  mobilitou, tak pro nevidomé nebo neslyšící.

  Bezbariérovosti bylo plně dosaženo vcelé

  infrastruktuře včetně veřejné dopravy, stejně

  jako ve všech institucích aobjektech veřejné

  vybavenosti. VDánsku není jako unás oddě-

  lena zdravotní asociální péče, ale vše se řeší

  komplexně zjedné složky naúrovni místní

  samosprávy. Finanční podmínky pro práci

  závisí na bohatství regionů, kde zájmové

  organizace působí; nyní však zaznamenávají

  problémy spřerozdělováním prostředků.

  Dánské organizace vminulosti odmítly

  zákonnou povinnost zaměstnávat určité

  procento lidí spostižením jako pozitivní dis-

  kriminaci anyní, vsituaci ekonomické krize

  asociálních úspor, se situace postižených

  významně zhoršila. Žádná úroveň postižení

  nevytváří automaticky nárok na invalidní

  důchod. Každý člověk je posouzen zhle-

  diska schopnosti pracovat aje zařazen do

  některé ze tří možných kategorií. Například

  na plný invalidní důchod dosáhne jenom

  člověk stabilně upoutaný na lůžko, jinak

  musí nějakou formou pracovat – od úrovně

  pracovní rehabilitace přes 10hodinový

  týdenní úvazek až po úvazek 20hodinový

  (plný úvazek je vDánsku 32 hodin týdně).

  Vedle této povinnosti neexistuje zákonná

  povinnost zaměstnávat postižené, což

  vdobě vzrůstu nezaměstnanosti situaci lidí

  shandicapem zhoršuje.

  Doprogramu podporovaného zaměstná-

  vání je zařazeno přes 65 tisíc lidí stělesným

  handicapem adalších 15 tisíc má určenu

  povinnost částečného pracovního zařazení,

  jenže nemohou odpovídající práci sehnat. Po-

  kud však postižený odmítne využít nabídnuté

  pracovní uplatnění anezařadí se do aktivního

  života ani doplňováním vzdělání, rekvalifi-

  HANA VOLFOVÁ dva roky poté,

  co se ocitla na vozíku, začala opět učit

  v základní škole ve Valašském Meziříčí.

  �

  Tím, že se při přiznávání

  jednotlivých dávek

  na Slovensku navázalo

  na příjem daného

  jedince, snížila se

  motivace lidí pracovat.

• Strana 16

  16

  UMĚLCI KONTA BARIÉRY

  můžeš / číslo 11 - 2014

  hodnoty, takže je to prázdné... Akdyž se

  jim podaří ztoho udělat dokonce normu

  dobové estetiky, tak to už jde oproblém

  nás všech. To platí už od dvacátého století,

  kdy se skupiny hochů zdobrých rodin

  rozhodly prostě provokovat, ale kopravdu

  vážnému uměleckému postoji se podle mě

  nikdy nedostaly. Avšimněte si, že mnohé

  ztzv. velkých výzev anových směrů se

  staly nakonec obyčejným masovým kšef-

  tem. Jistě vás nepřekvapím, když otevřeně

  řeknu, že hlavními viníky tohoto poklesu

  vkusu jsou intelektuálové. Vposledních

  dvaceti třiceti letech rozvíjejí teorie, které

  nikam nevedou, znejišťují společnost abe-

  rou jí přirozenou oporu, kterou by potřebo-

  vala. Smetiště slov azamlžených významů

  má ale docela praktické důsledky. Jasná

  pravidla demokracie, obyčejných lidských

  svobod apráv celých národů, najednou

  jako by neplatila, rozložila se vnekoneč-

  ných žvástech, jen aby se zakryl byznys

  ajeho skupinové zájmy. Vidíme Ukrajinu,

  vidíme Sýrii, vidíme mnoho bolesti, kterou

  nám obratný politik ukazuje jako kdovíjaký

  pokrok apřirozený zájem. Bezohlednost

  aagresi bychom měli pochopit! Protože,

  víte, máme také ekonomické zájmy! Vítězí

  promyšlená demagogie, avšimněte si,

  ■ Bez talentu je každá snaha marná.

  ■ Intelektuálové by měli skončit se smetištěm svých slov.

  ■ Poctivosti se musíme znovu naučit.

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  Ž

  ije apracuje uKutné Hory, jezdí po

  světě, navíc už přes třicet let vystupu-

  je se svou legendární kapelou Krásné

  nové stroje, vystavuje, apředevším

  trvá na svých názorech. Vyrůstal

  vdrsném severočeském prostředí, dobře

  ví, co je těžká fyzická práce, na stu dium vý-

  tvarného umění se dostal až po sedmi letech

  pokusů anikdy nepřestal pracovat; itřeba

  jako nosič uhlí nebo noční hlídač. Je proslulý

  doma ive světě, apřesto – nebo právě proto –

  se obává záplavy průměrnosti.

  Poznámka první:

  Co nikdy nepřijmu

  „Když se ocitnu ve veřejném prostoru, jsem

  často opravdu zaskočen, jak svět kolem nás

  vypadá ajak se jeho tvář zhoršuje. Skoro

  všeobecný pokles vkusu je tak viditelný, že

  jen slepý by si nevšiml. Je to itím, že celá

  řada autorů iteoretiků si ze společnosti

  aze všech hodnot jenom střílí aneustále se

  snaží trapně provokovat. Využívají špínu

  nebo kýč, ale neumějí je přetvořit do nové

  Tři poznámky

  Stanislava Diviše

  kací nebo činností vneziskovém sektoru,

  jesnižována ivýše příspěvku na zakoupení

  kompenzačních pomůcek včetně příspěvku

  na pořízení aprovoz automobilu stím, že

  veřejná doprava je přizpůsobená.

  Na druhé straně je nutné informovat

  odvou národních rehabilitačních centrech

  pro postižené po poranění páteře amíchy,

  kde klienti zůstávají podle potřeby čtyři

  měsíce až jeden rok. Jeho pracovníci kromě

  zdravotní arehabilitační péče skaždým kli-

  entem ajeho rodinou plánují program pro

  jednotlivé fáze péče podle celkové si tuace

  pacienta, řeší potřebu domácích úprav,

  stanovují se nutné pomůcky atp.

  Česko čeká na změny

  VČesku je zákonná úprava obdobná jako

  na Slovensku spovinností zaměstnava-

  telů zaměstnávat osoby shandicapem.

  Vobou zemích však chybí aktivní práce

  se zdravotně postiženým tak, aby itato

  stránka života byla řešena již vprůběhu

  jeho léčení, aby po ukončení hospitali-

  zace arehabilitace mohl návazně začít

  pracovat podle svých možností. Současně

  zaměstnavatelé nemají dost informací

  opotřebách postižených, apovinnosti

  je zaměstnávat se vyhýbají jak zdůvodu

  neznalosti, tak znepřiměřené obavy

  zkomplikací při úpravách pracoviště.

  Povinnost zaměstnávat je pak firmami

  velmi často obcházena institutem takzva-

  ného náhradního plnění, kdy pod tuto

  práci handicapovaných byla vminulosti

  podsunuta přefakturace dodávání kance-

  lářských potřeb adalší velmi diskutabilní

  činnosti. Proti tomuto obcházení zákona

  se začalo již vprůběhu posledních tří

  let něco dělat, ale bez velkého úspěchu.

  Každý zdravotně postižený se musí tedy

  snažit sám – ahodně.

  Jednotlivá témata chceme připravit pro

  konferenci ESCIF (European Spinal Cord

  Injury Federation), která se bude konat

  vkvětnu 2015 vBrně. Zaměstnávání po-

  stižených bude jedním zhlavních témat.

  

  �

  VDánsku není jako

  unás oddělena

  zdravotní asociální

  péče, ale vše se řeší

  komplexně zjedné

  složky naúrovni

  místní samosprávy.

• Strana 17

  17

  můžeš / číslo 11 - 2014

  Konto Bariéry

  připravuje . aukční salon výtvarníků.

  Aukce proběhne v. prosince 

  vpražském Veletržním paláci

  avýtěžek půjde napodporu vzdělávání

  studentů se zdravotním postižením.

  Výstava dražených uměleckých děl

  bude ve Veletržním paláci

  od . . do .  .

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  jak se rozmohla větička – nelze to ověřit!

  Včasech družic, superpočítačů, mikro-

  elektroniky to nelze ověřit! Vypadá to, že

  svět hrubne. Jenomže! Všechno začíná

  ujednotlivce, umě, uvás, ukaždého. Když

  nemáte alespoň trochu pořádek vsobě,

  ve svých názorech apředstavách, těžko

  můžete přispět knutnému apřirozenému

  projasňování světa.“

  Poznámka druhá:

  Potřebujeme poctivost

  „Devět let jsem učil na vysoké škole ařekl

  bych, že vím, jaká je nastupující generace

  výtvarníků. Velkých talentů vždycky bylo

  abude málo, ale ti průměrní dnes vystupují

  srazancí asebedůvěrou nevídanou! Výtvar-

  ný život se změnil – dnes může vystavovat

  každý. Zvýšila tato otevřená soutěž úroveň

  české výtvarné scény? Ne. Práce na studiu

  toho, co bylo, na poučení zminulosti, je

  pokládána za ztrátu času. Apak, výtvarné

  ateoretické katedry – icelé fakulty – máte

  dnes na každé univerzitě. Takže se ze škol

  doslova valí záplava lidí netalentovaných,

  nenáročně zkoušených, apozději inešťast-

  ných, protože se jen těžko uplatní. Naštěstí

  je počet dobrých avýborných ještě stále

  nenulový. Jsou tu talenty amají zájem

  skutečně se poučit zhistorie výtvarné

  kultury, pochybovat osobě akvalitě své

  práce, rozhlížet se po světě, zkrátka dělat to,

  co opravdový malíř, sochař, prostě umělec

  pokládal vždy za samozřejmost – abych byl

  sám sebou amohl přinést něco nového, mu-

  sím znát achápat, co aproč vznikalo přede

  mnou, co se přežilo nebo úspěšně trvá dál.

  Nechci vypadat jako staromilec, ale tahle

  normální lidská poctivost ve vzdělávání se

  přece nemůže nikdy přežít! Bez ní nemůžete

  mít svůj jasný postoj, svůj pohled na tvorbu,

  bez ní nic hodnotného nepřinesete. Ikdyž

  vás budou nejrůznější teoretici plácat po

  zádech, čas stejně ukáže…“

  Poznámka třetí:

  Svoboda je nejdůležitější

  „Patřím klidem, kteří si před 17. listopadem

  1989 vůbec neuměli představit, že je taková

  historická změna za našeho života možná.

  Máme ve společnosti spoustu problémů,

  spoustu špíny apokleslé morálky. Jenomže

  já jsem šťastný, že jsem se dožil svobody! Je

  jen na mně, jak ji využiju! Dokonce mohu

  odcestovat do světa atam zkoušet, co umím

  nebo neumím. Takže mohu zkoušet, jestli se

  naučím cizí jazyk, jestli budu umět spolu-

  pracovat slidmi vjiné kultuře. Ale Česko je

  pro mě pořád nejlepší země. Jsme sice ještě

  vjakýchsi porodních bolestech, táhneme

  – atím myslím každého znás – za sebou

  různou minulost, ale žijeme! Kdo chce praco-

  vat dobře, může. Kdo se chce opravdu něco

  naučit, může. Kdo se chce poprat stěžkým

  osudem, také může. Možná potřebuje trochu

  podpořit, podepřít, najít novou jistotu. Proto

  přispívám Kontu Bariéry, ale ijinde. Závaží

  minulosti si ale musíme odžít. Až přijdou dal-

  ší generace, nepoznamenané vládou jedné

  strany, bude jistě líp. Atřeba přestaneme pro-

  vozovat ty směšné hry otragédii, kterou nám

  způsobí nějaká zaražená zakázka do Ruska

  nebo Číny. Copak se dá lidský život poměřo-

  vat výší národního důchodu na hlavu?“

  Stanislav Diviš vystavuje vgaleriích po

  celém světě, ale nejraději je ve svém stavení

  vmalé vesničce Vidice uKutné Hory. Na

  zimu si musí vlastnoručně připravit dříví, ale

  vlétě může každý den snídat na zápraží. Ví,

  co je obyčejná radost. Aumí ji namalovat!

  

  Kdo Stanislav Diviš

  Malíř, který patří ke generaci . let, sníž

  také začal vystavovat na neoficiálních

  Konfrontacích. Vroce  byl jedním ze

  spoluzakladatelů umělecké skupiny Tvrdohlaví.

  Jeho malířská abstraktně geometrická tvorba

  byla po určitý čas ovlivněna vědeckými

  informacemi, systémy aschématy, jejichž

  zpracovávání ho vedlo kzaložení nového

  uměleckého směru – vědecký realismus, dnes je

  inspirována převážně krajinou aarchitekturou.

  info

  Z CYKLU DVA SVĚTY: ODPOSLECH, 2001

  Z CYKLU DVA SVĚTY: HLAVA NA HLAVĚ, 2001

  TENTO OBRAZ věnoval Stanislav Diviš

  do prosincového Aukčního salonu výtvarníků:

  Květy z ráje, 2012

• Strana 18

  18

  můžeš / číslo 11 - 2014

  NOVÉ TECHNOLOGIE

  Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

  Foto: INTELIGENTNÍ KOMPENZAČNÍ POMŮCKY

  OSTRAVA

  C

  o zbývá kovládání počítače či

  běžných věcí vdomácnosti, když

  vypovědí službu nohy iruce? Jedině

  pohyb hlavou apusou. Možností,

  jak toho ale spomocí nějaké té

  speciální kompenzační pomůcky konkrétně

  dosáhnout, není příliš. Přístroje, které to

  umějí, jsou obvykle nákladné ana obsluhu

  ■ MouthMouse dokáže nahradit myš i vypínač.

  ■ Ovládá vše, co se k ní dokáže připojit.

  ■ Je levnější než zahraniční konkurence.

  nepohodlné. Teď jim však přímo vOstra-

  vě roste zdatná konkurence. Jmenuje se

  MouthMouse (volně přeloženo: ústní myš

  ve spojení spočítačovým ovladačem) azá-

  jem je oni ive světě.

  Vypínač ikurzor

  Začalo to pomocí bližnímu, když dvaatřice-

  tiletý konstruktér Petr Uličný vymyslel pro

  kamaráda, který postupně ztrácel možnost

  pohybu, speciální ovladač pro rozsvěcení

  světla. Následně – spolu se studiem robotiky

  na VŠ – se nápad na speciální ovladač rozví-

  jel až do podoby hotového produktu. Ten se

  dnes sestavuje každému zájemci prakticky

  na míru jeho postižení. Nejde tedy vlastně

  ojeden produkt; MouthMouse je celá řada

  produktů, jejichž aktuální podoba je závislá

  na požadavcích uživatele. Proto volí jeho

  tvůrci univerzálnější označení – inteligentní

  kompenzační pomůcka.

  Vzákladní verzi vypadá MouthMouse

  poměrně jednoduše. Jde oovládací tyčin-

  ku, joystick, vmalé krabičce snezbytnou

  elektronikou, snímající pohyb ovladače.

  Celé ústrojí se nachází na dlouhém stoja-

  nu, tzv. husím krku, nastavitelném přesně

  do výšky iúhlu, který uživatel požaduje.

  Níže na husím krku je malý kontrolní

  displej zobrazující informace oovládání.

  Displej je nahraditelný ijiným odpoví-

  dajícím zařízením, například počítačo-

  vým tabletem nebo počítačem vpodobě

  nabídky ve speciálním obslužném pro-

  gramu. Kjoysticku na stojánku je bezdrá-

  tově připojena řídicí jednotka, krabička

  propojující komunikaci mezi připojenými

  zařízeními aovladačem samotným. Právě

  vtomto systému spočívá největší volnost

  zařízení. Na kontrolní jednotku je mož-

  né při troše snahy buď bezdrátově, nebo

  Chytrá myš

  z Ostravy

  MouthMouse je celá

  řada produktů, jejichž

  aktuální podoba je

  závislá na požadavcích

  uživatele.

  KONKRÉTNÍ PODOBA

  OVLADAČE

  MOUTHMOUSE

  se vždy odvíjí od

  požadavků jeho uživatele.

  Jde tedy o spíše o celou

  sérii výrobků než o jeden

  konkrétní.

• Strana 19

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Ústní myš je volně programovatelná podle připojených zařízení

  aovládat se sní dá opravdu skoro vše: od domovního zvonku

  přes telefon, svítidla nebo televizi až po počítač.

  19

  můžeš / číslo 11 - 2014

  spomocí speciálního konektoru připojit

  prakticky cokoli; ústní myš si pak můžeme

  představit jako univerzální ovladač pro

  všechna připojená zařízení. Technické

  detaily zařízení výrobce nesdělil, nápad

  je chráněn užitným vzorem aochrannou

  známkou, další technická řešení pak čekají

  vpatentovém řízení.

  Uživatel vybírá zmenu na kontrolním

  displeji, případně na obrazovce počítače,

  co chce zrovna řídit; po volbě samotné

  následuje spojení stím či oním spotřebičem,

  kjehož ovládání jsou jednotlivé směrové

  pohyby joysticku naprogramovány. Napří-

  klad zvolí-li uživatel ovládání stolní lampy,

  promění se ovládací tyčinka na variaci

  vklasický vypínač. Pohybem vlevo svítidlo

  zapne, pohybem vpravo zase vypne. Na joy-

  sticku samotném mohou být připravena pod

  speciálním pláštěm ke skusu dvě tlačítka,

  sloužící také jako ovládací prvek – například

  pro potvrzení nabídky nebo pro simulaci

  kliknutí vpočítači.

  Jako vchytré domácnosti

  Systém MouthMouse tak trochu připomíná

  ovládací obrazovku inteligentní propojené

  domácnosti. Podobně jako je zní možné

  ovládat osvětlení, větrání aelektroniku, tak

  iMouthMouse zvládne díky své univerzalitě

  obsloužit zjednoho místa prakticky cokoli,

  nač si uživatel vzpomene. Vtom je ihlavní

  filozofie zařízení: umět se přizpůsobit člově-

  ku podle jeho aktuálních potřeb.

  Ústní myš je volně programovatelná

  podle připojených zařízení aovládat se

  sní dá opravdu skoro vše: od domovního

  zvonku přes telefon, svítidla nebo televizi až

  po – vtakové konkurenci různých zařízení

  už skoro samozřejmý – počítač. Uněkte-

  rých přístrojů stačí jednoduché ovládání

  zapnout-vypnout, při napojení na počítač

  pak ovládá pohyb kurzoru po obrazovce

  akliknutí simuluje skousnutím ovladače.

  Počítač jde dokonce ovládat prakticky do

  stejné míry jako uběžného uživatele; napří-

  klad kromě psaní textů či běžné práce lze

  hrát ijednodušší hry. Jistě, trvá to vpřípadě

  psaní dokumentu otrochu déle, pohyb kur-

  zoru však může být strochou cviku stejně

  rychlý jako uběžné myši. Bez podobného

  speciálního ovladače by byla běžná práce

  na počítači pro cílovou skupinu zákazníků,

  tedy pro lidi svýrazně omezeným pohybem

  ihorních končetin, prakticky nemožná.

  Na vývoji zařízení se podíleli isami

  handicapovaní zájemci, apřinášeli tak do

  rozvoje spoustu nápadů, co by bylo účelné

  na ovladač ještě připojit. Jak to funguje, při-

  blížil vloňské reportáži pro Českou televizi

  třiadvacetiletý vozíčkář Václav Herzinger,

  ochrnutý po úrazu na stavbě. Na kameru

  ukazoval, jak snadno jde sovladačem psát

  na počítači pomocí speciálního softwaru

  ijak lehce může ovládat jinou elektroniku

  okolo sebe, například vypínat azapínat

  lampičku, hudební přehrávač nebo přepínat

  programy na televizi.

  Zdaleka nejdůležitější je ale sociálně-

  -psychologický efekt podobné pomůcky. Ani

  hodně fyzicky postižený člověk není bez ne-

  ustálé pomoci druhých bezmocný, naopak

  se může zapojit anezůstat stranou – hlavně

  prostřednictvím počítačové komunikace.

  Nekonečný vývoj

  Vreportáži porovnává Václav Herzinger ústní

  myš salternativními možnostmi ovládání po-

  mocí foukání nebo hlasu. Chválí hlavně uni-

  verzalitu arychlost ovládání výrobku zOstra-

  vy. Podobný systém náhrady za myš vyrábějí

  například vRakousku, itento výrobek je ale

  ovládaný pomocí foukání, navíc je určen čistě

  jen pro počítač, aje také dražší. „Sproduk-

  tovou řadou MouthMouse má zkušenost už

  zhruba sto uživatelů vČeské republice, zájem

  zaznamenáváme ize zahraničí,“ říká Petr

  Peroutka, který má ve společnosti Petra Ulič-

  ného na starost obchod amarketing. Právě

  zahraniční zájem napovídá, že kompenzační

  pomůcky MouthMouse se dokázaly vhodně

  trefit do potřeby uživatelů. Používat je lze

  navíc nejen doma, ale výrobci pokukují ipo

  zdravotnických arehabilitačních ústavech,

  LDN adomovech důchodců.

  Petr Uličný vycestoval se svým nápadem

  dokonce do USA, kde se pokoušel sehnat

  investory na další rozvoj vynálezu. Mouth-

  Mouse měla za hranicemi svého rodiště

  úspěch avsoučasné chvíli je pořád ještě

  ve vývoji, přestože první zprávy oní se

  vtisku objevily už více než před rokem.

  Vývoj neskončí pravděpodobně nikdy; má-li

  přístroj být věrný své filozofii maximálně

  přizpůsobivého zařízení, musí se vyvíjet

  společným tempem se svým okolím ipotře-

  bami uživatelů. Koupit si ho ale samozřejmě

  můžete už teď, stojí podle konfigurace od

  pěti do osmdesáti tisíc korun. Z90 procent

  na něj jakožto na kompenzační pomůcku

  přispívají úřady práce. Zda zařízení dokáže

  vyhovět ivašim specifickým požadavkům,

  na to nejlépe odpovědí sami výrobci. Kvůli

  konzultaci je můžete kontaktovat na

  www.czech.mouthmouse.eu.

  

  POMOCÍ

  SMĚROVÉHO

  JOYSTICKU

  a speciálního

  softwaru lze bez

  použití rukou

  pohodlně obsloužit

  nejen počítač...

  ... ALE NAPŘÍKLAD

  I TELEVIZI

  a další spotřebiče

  v domácnosti.

  Připojit jde

  k MouthMouse

  prakticky vše, co

  uživatel potřebuje.

• Strana 20

  PŘÍBĚH KONTA BARIÉRY

  20

  můžeš / číslo 11 - 2014

  Text: ZDENĚK JIRKŮ

  Foto: JAN ŠILPOCH

  V

  še, co se týká velkých financí, má

  uběžného člověka nevalnou pověst.

  Ze záplavy zpráv okrachujících

  bankách, omiliardových defrau-

  dacích, pohádkových příjmech

  manažerů aožebračených klientech zůstal

  dojem, že finančníci jsou vlastně ztělesněný

  ďábel. Když ktomu připočteme českou ori-

  ginální zkušenost skuponovou privatizací

  atrpké zážitky zpraxe investičních fondů,

  docela chápeme majitele pár tisícovek, že

  raději schovává své peníze pod matraci.

  Jenomže leckomu se podaří vlastnit větší

  sumu, apak stejně dumá nad otázkou – kam

  uložit, kam investovat, kde si nastřádanou

  hodnotu trochu pojistit? Obrovská finanč-

  ní krize minulých let mimo jiné trochu

  pročistila houštinu finančních institucí

  avětšinou zbyly ty dobré. Vnaší zemi mezi

  ně patří Pioneer Investments, česká pobočka

  celosvětové firmy. Dlouholetý avelkorysý

  partner Konta Bariéry icelé Nadace Charty

  77. Důkaz, že stou pekelností finančníků to

  zase nebude tak zlé.

  Jak jste se, Petře Šimčáku, potkal sKon-

  tem Bariéry?

  „Jako nový zaměstnanec Pioneeru jsem

  se šel prostě představit, protože nadace

  byla klientem Balancovaného fondu nadací.

  Azrovna vté době potřebovali najít nového

  sponzora Ceny Jaroslava Seiferta. Takže

  jsme pomohli. Apak, když jsem si uvědomil,

  že nadace spravuje nemalé jmění, vdocela

  krátké době jsem se začal starat ve správní

  radě ofinanční otázky.“

  Racionální řeč profesionála trochu skrývá

  docela dramatickou skutečnost.

  ■ Nadace Charty 77 potřebuje i odborníky na velké peníze.

  ■ Souvislosti, které bychom u specialisty na finance nečekali.

  ■ Nová spolupráce na seniorském projektu.

  Dobrý úmysl nestačí

  Nadace je bohatá, má velké vlastní jmění,

  ve sbírkách získává miliony amiliony, další

  prostředky jí vkládají na účty velcí sponzo-

  ři. Zkrátka každodenní práce spenězi se

  nedá dělat jen sintuicí adobrými úmysly.

  Důvěra dárců icelé veřejnosti je nejcenněj-

  ším majetkem každé neziskové organizace,

  aimalá chyba by mohla zničit po léta

  budovanou pověst seriózní atransparentní

  společnosti. Takže odborník není vtom-

  to případě jen ochotný dobrovolník, ale

  především člověk svelkou odpovědností.

  Důvěra dárců

  icelé veřejnosti je

  nejcennějším majetkem

  každé neziskové

  organizace, aimalá

  chyba by mohla zničit po

  léta budovanou pověst

  seriózní atransparentní

  společnosti.

  Člověk ze světa peněz

  nemusí být dravec

  „Když jsem si uvědomil, že budu pracovat

  sosobnostmi, které správní radu tvoří, tro-

  chu jsem zapochyboval, jestli tam patřím.

  Ale vlastně jako jediný finančník jsem si

  své místečko docela rychle našel – portfo-

  lio nadace má dnes hodnotu sto čtyřiceti

  milionů. To znamená neustále přemýšlet,

  jak investovat, jak zajistit potřebné výnosy,

  apřitom dodržovat přísné zákony, které

  nadacím nedovolují rizikové obchody;

  jenomže tím jim uzavírají icestu kpří-

  padným větším ziskům. Takže se ne ustále

  musíte velmi kvalifikovaně pohybovat

  vpoměrně úzkém koridoru.“

  Obchodní ředitel Pioneer Investments

  Petr Šimčák svou (nehonorovanou) prací

  vnadaci tak trochu uhnul ze své hlav-

  ní profese – starat se jen ozisk. Ikdyž

  – ijeho velmi konzervativní přístup ve

  spolupráci sdalším členem správní rady,

  Martinem Kolouchem, třeba jen za loňský

  rok přinesl nadaci dva miliony. Tyto

  operace mimo jiné umožňují, aby třeba

  Konto Bariéry mohlo vše, co od dárců

  dostane, rozdělit potřebným, aniž by to

  provázela koruna režijních nákladů. Na

  provoz si zkrátka vtomto případě musí

  charita sehnat prostředky jinak. Tak se

  daří izískávat každoroční pozitivní výrok

  velmi přísných auditorů. Mladý finančník

  se ale věnuje ijiným bohulibým akti-

  vitám – třeba přednáškám ve školách.

  Uvědomuje si, že problém sfinanční (ne)

  gramotností je vtom, že lidé už od mládí

  potřebují automaticky získat návyk, že do

  jejich výdajů patří nejen dnešní spotřeba

  ainvestice do budoucnosti, ale icharita.

  Aspodivem konstatuje, že školáky skoro

  nikdy nenapadne věnovat alespoň malou

  část ze svého kapesného na humanitární

  účely. Také zkušenost…

• Strana 21

  můžeš / číslo 11 - 2014

  21

  Investování není

  výsada bohatých!

  Češi se svými penězi nakládají opatrně.

  Jak ukázal nedávný průzkum skupiny

  Pioneer Investments, šest zdeseti

  znás by nikdy nevložilo peníze do

  rizikové investice apřed příslibem

  vyššího výnosu upřednostňuje jistotu.

  Je ale škoda, že se držíme takto při

  zdi. Možnosti, jak bojovat sinflací

  aaktuálně nízkými úrokovými sazbami,

  totiž existují.

  „Určitá opatrnost je při investování,

  zvlášť pokud nemáte předchozí

  zkušenosti, na místě. Současné

  rozložení majetku českých domácností,

  jemuž ipřes nejnižší úroky vhistorii

  stále dominují bankovní účty,

  nasvědčuje, že investoři unás zatím

  zůstávají spíše konzervativní,“ říká

  Roman Dvořák, analytik trhu aproduktů

  Pioneer Investments vČR, adodává:

  „Inezkušený investor však dnes má

  kdispozici alternativy, jak dosáhnout

  zhodnocení svých prostředků. Řešením

  pro efektivní boj sinflací mohou být

  některé podílové fondy nebo produkty

  životního cyklu, které je obvykle možné

  flexibilně přizpůsobit individuálním

  potřebám amožnostem investora.“

  Kompromis mezi

  rizikem amožným

  výnosem

  Dobrou volbou pro začínajícího

  investora mohou být podílové fondy.

  Portfolio vnich sestavuje manažer

  fondu, ainvestor tak nemusí sám

  rozhodovat, které akcie adluhopisy

  nakoupí. Běžné portfolio podílového

  fondu přitom zahrnuje iněkolik stovek

  různých titulů, což je pro obyčejného

  investora, pokud by je chtěl nakupovat

  samostatně, jen těžko dosažitelné.

  Rozumnou aširoce dostupnou

  alternativou je pravidelné investování

  – ať už do jednotlivých podílových

  fondů či prostřednictvím modelových

  portfolií produktů životního cyklu.

  Ty mají obvykle nastaven měsíční

  vklad už od několika stokorun aklient

  má na výběr zněkolika investičních

  strategií svolbou různého rizika

  ičasového horizontu, po který chce

  peníze zhodnocovat. Jde vpodstatě

  ojakousi formu pravidelného spoření,

  zdlouhodobého hlediska však obvykle

  snezanedbatelně vyšším výnosem.

  Rada nejen pro začínající investory zní:

  Nebojte se zeptat! Na českém trhu je dnes

  řada správcovských společností, které

  nabízejí rozsáhlé spektrum investičních

  produktů – od podílových fondů až po

  sofistikované životní programy. 

  Pioneer Investments

  SLOUPEK

  finanční gramotnosti

  Charita patří kfiremní kultuře

  Vnaší zemi už celkem dobře víme, že

  charita adalší humanitární aktivity patří

  kfiremní kultuře velkých světových společ-

  ností. Imnohé české firmy si tuto praxi už

  osvojily. Investiční společnost Pioneer patří

  do mezinárodního kolosu, který zastřešuje

  UniCredit Group. Považují jeho manažeři

  podporu neziskových asociálních projektů

  za nutnou aběžnou?

  „Pomoc nadačnímu sektoru je jedním

  změřítek naší práce. Ale nikdo nám neříká,

  komu ačemu máme pomáhat. Takže zase jde

  jen onaši odpovědnost. Stejně jako na celém

  světě iunás je žadatelů moc amoc. Musíme

  si vybírat aspolupráce sNadací Charty 77

  ukazuje, že jsme vybrali dobře. Budeme po-

  kračovat; teď jsme si vybrali jejich seniorský

  projekt SenSen.“

  Petr Šimčák opravdu nezapadá do obrazu

  tvrdých abezohledných dravců bankovní-

  ho světa, přestože je ive své hlavní profesi

  úspěšný. Ale když se ho zeptáte na sny

  aplány, zase překvapí: „ Chtěl bych vČesku

  podstatně rozšířit internetový vzděláva-

  cí projekt Khanova škola, úspěšný už po

  celém světě. Jde oúžasný program zdarma

  dostupný žákům, studentům ipedagogům.

  Je vynikající pro studium, pro testování

  vlastních znalostí, pro rekvalifikaci. Proslulý

  projekt nadace Počítače proti bariérám by

  mohl být skvělou základnou pro tuto unikát-

  ní formu vzdělávání.“

  Podle některých hollywoodských filmů

  přemýšlejí finančníci jen ozisku za každou

  cenu. Ive spánku. Obchodní ředitel Pio-

  neer Investments se asi hrdinou takového

  filmu nestane. Ikdyž možná jednou…

  Uvidíme.

  

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  PETR ŠIMČÁK patří k nové generaci finančníků – staré chyby nechtějí opakovat.

• Strana 22

  STUDIUM NA VOZÍKU

  22

  Text: EVA SVĚRÁKOVÁ

  Foto: ARCHIV AUTORKY

  K

  ratičký, leč výstižný citát Škola zá-

  klad života mě doprovází již čtrnáct

  let. Ačkoli cesta ke školním lavicím

  nebyla pro mě a mé rodiče vždy úpl-

  ně snadná, školní léta mám spojena

  vesměs svelmi pěknými zážitky.

  Má maličkost spatřila světlo světa o dva

  měsíce dřív, než bylo vplánu. DMO 3. stupně,

  u mě lékaři diagnostikovali až vjednom roce

  vJanských Lázních. Pro rodiče a okolí to

  znamenalo velkou změnu životního rytmu.

  Následovaly rehabilitace, operace nohou,

  bezesné noci plné očekávání, nadějí, a hlavně

  obav zbudoucnosti. Naši však tvrdý boj

  nevzdali. Táta smámou šli stále odhodlaně

  kupředu. Díky jejich vytrvalé obětavé péči

  a lásce jsem pomalými krůčky postupovala

  směrem vpřed i já. Jako druhorozenému dítě-

  ti mi byla obrovským vzorem také o čtyři roky

  starší zdravá sestra Adéla. I ona se musela

  nové situaci přizpůsobit.

  Školku jsem navštěvovala spolu se zdra-

  vými dětmi ve vesnici, kde jsme bydleli až do

  mého nástupu na základní školu. Zvyprávění

  mamky vím, že spřijetím do běžné školky

  učitelky zprvu váhaly. Ani ne tak proto, že by

  mě nechtěly, ale spíš jim chyběly potřebné

  zkušenosti. Nakonec mi šanci daly, byť na

  zkrácenou dobu, za což jsem dnes opravdu

  vděčná.

  Základku kvůli mně upravovali

  Po prázdninách mě čekaly dvě velké události.

  Nástup do první třídy běžné základní školy

  a stěhování. Přestěhovali jsme se do malé

  vesničky, jen pět kilometrů vzdálené od školy,

  kterou vté době šestým rokem navštěvovala

  i Adéla. Tato skutečnost můj nástup trochu

  usnadnila. Vším ostatním jsem si musela pro-

  jít tak říkajíc od píky. Za mé docházky nechali

  odstranit prahy, zprovoznil se výtah a dodě-

  laly se další potřebné úpravy. Někteří možná

  koukali překvapeně až přezíravě na vozíčkář-

  ku, která chce vychodit běžnou základku.

  Během devíti let však žáci i učitelé poznali,

  že se svou velkou pílí, odhodlaností a vytr-

  valostí dokážu překonat sebevětší překážky.

  Celou povinnou školní docházku jsem měla

  vyznamenání, což je mj. zásluha skvělých

  třídních učitelek a asistentky Nadi, která

  za mnou počáteční čtyři roky pravidelně

  docházela. Právě ona mě aktivně zapojovala

  do všech pořádaných aktivit a ukázala mi,

  Čtyři roky utekly jako voda a na dveře

  klepala maturita a sní spojené přípravy. Ty

  byly trochu hektické, hlavně co se týká ma-

  turitního plesu. I tady jsem se ale přesvěd-

  čila, jak prima spolužáky kolem sebe mám.

  Nejenže mě začlenili, oni ze mne udělali pří-

  mo hvězdu večera! Kdo náš ples viděl, říkal

  jednoznačně: bomba. Bomba pro mě byly

  celé čtyři roky úspěšně zakončené zkouškou

  dospělosti. Někdy náročné a vyčerpávající,

  ale jinak naprosto skvělé. Ať už počítám

  výlet střídním do vinného sklípku ve třetím

  ročníku, dílčí projekt, návštěvy divadel,

  jízdy schodolezem nebo třeba jen humorné

  hodiny biologie.

  Jelikož jsem tvor společenský a odmala

  bojovnice, nepřicházelo vúvahu zůstat

  sedět po střední doma. Proto od září 2013

  studuji Soukromou vyšší odbornou školu

  vJihlavě. Tentokrát už ale úplně vše zále-

  želo jen na mně. Vyřídila jsem si schodolez,

  abych mohla zdolávat za pomoci spolužaček

  schody, jichž je vbudově opravdu dost.

  Asistují mi spolužačky. Na školné a náklady

  spojené se školou mi přispívá Konto Bariéry,

  za což chci mockrát poděkovat!

  

  ■ Cesta za vzděláním je někdy trnitá.

  ■ Se studiem finančně pomáhá Konto Bariéry.

  ■ Na současné škole si sama zařídila schodolez.

  Škola je skutečně

  základ života

  můžeš / číslo 11 - 2014

  že škola nemusí přinášet jen povinnosti.

  Ze zdravotních důvodů mi však nemohla

  Naďa dále asistovat. Od páté třídy se tak

  u mě začaly asistentky střídat. Není tedy

  divu, že má studijní cesta pokračovala na

  Střední odborné škole sociální vJihlavě.

  Na střední

  jsem už měla schodolez

  Správnost volby ostatně potvrdila jak psy-

  choložka, tak moji známí. A tak jsem směle

  vykročila do prvního ročníku. Ovšem opět

  jsem se setkala sbariérami vpodobě scho-

  dů. Ty nakonec vyřešil schodolez pořízený

  školou. Se schodolezem se ochotně naučili

  zacházet moji dva spolužáci. Sice jsem

  si sním užila trable, ale hlavně spoustu

  legrace. Klíčovou roli asistentky a celkové

  podpory sehrála mamka. Bez její pomoci

  bych školu jen těžko zvládla. Vrámci svých

  praxí mi asistovaly také studentky vyšších

  ročníků. Střídaly se dvakrát týdně.

  Prostřednictvím této výpomoci jsem

  našla nové přátele, získala další obohacují-

  cí zkušenosti, a mamka si tak mohla aspoň

  na chvíli odpočinout. Sjednou ztěchto

  asistentek mám dosud velice hezký vztah.

  Dokonce budeme zřejmě švagrové. Kromě

  asistence ve škole jsme stihly totiž dát do-

  hromady mou sestru a jejího staršího brat-

  ra Martina. Vedruhé polovině druhého

  ročníku mi byla přidělena stálá asistentka

  hrazená školou. Pro mě i mamku zname-

  nalo velké plus i stipendium, které jsem

  dostávala od Konta Bariéry.

  SPOLUŽÁCI

  byli a jsou mou

  velkou oporou

  nejen ve studiu,

  ale i v běžném

  životě.

  MATURITA na Střední odborné škole sociální

  v Jihlavě byl rozhodně mezník v mém životě.

• Strana 23

  ASISTENTI PEDAGOGA

  23

  můžeš / číslo 6 - 2014

  Text: JAN PIČMAN

  Ilustrační foto: JAN ŠILPOCH

  M

  noho rodičů chce, aby se jejich

  děti mohly vzdělávat spolu

  sostatními, byť potřebují vně-

  čem víc podpory, pomoci, ohle-

  dů. Tak se ido našich běžných

  (ne speciálních) škol dostal institut asistenta

  pedagoga. Podle vyhlášky ministerstva

  školství zroku 2005 mohl dítěti ve třídě

  pomáhat jen vpedagogických činnostech.

  Akdyž někdo potřeboval pomoci ina zácho-

  dě avjídelně sobědem, měl smůlu. Buď za

  dveřmi stála maminka připravená pomoci,

  nebo si platil osobního asistenta, který

  byl jen na sebeobslužné výkony. Poněkud

  komplikovanou situaci zjednodušila novela

  vyhlášky MŠMT č. 147/2011, § 7. Stanovila,

  že iasistent pedagoga musí pomoci žákovi

  vsebeobsluze. Mohlo by být vyhráno. Ale

  tak snadné to unás nebývá.

  Zvlášť když jde openíze. Atěch není

  nadbytek. Jestli chtějí rodiče, aby se dítě

  vzdělávalo svrstevníky ze svého okolí, řek-

  něme vnejbližší běžné škole, musí přinést

  vyjádření speciálního poradenského centra

  (nebo pedagogicko-psychologické poradny)

  otom, jaká podpůrná opatření avjakém

  rozsahu dítě potřebuje. Aškola, jestliže chce

  dítě přijmout, musí otyto prostředky požá-

  dat kraj. Některé kraje dají ajde to. Přidejme

  informaci, že škola na dítě vintegraci má

  zvýšený normativ, dostane tedy do ročního

  rozpočtu víc peněz.

  Ale jsou školy, které dítě snějakým

  větším postižením, atudíž svyšší mírou

  podpůrných opatření přijmou, protože rodi-

  če hodně chtějí nebo protože vyšší normativ

  není zanedbatelný. Jenže peníze zkrajské-

  ho rozpočtu si nárokovat nedovedou nebo

  nechtějí. Ateď jsme udruhého klíčového

  slova – uslušnosti. Tak se obrátí na rodiče

  azačnou trochu mlžit (eufemisticky řečeno)

  atvrdit, že na osobního asistenta, respektive

  na úkony osobní asistence, byť je vykonává

  asistent pedagoga, musí rodina doplatit.

  Využijí svého paternalistického postavení

  azatlačí na ty nejslabší. Apředstavte si ro-

  diče, kteří se celý život starají odítě, snímž

  je pořád víc starostí, potřebuje víc času, více

  energie, péče často stojí víc peněz – jak se

  škole statečně postaví? Většina se neposta-

  ví ajde prosit openíze tam, kde by jim na

  tento nešvar dali.

  Ajsme utoho, proč se osituaci zmiňuje

  člen rady Konta Bariéry. Opakovaně se na

  nás obracejí rodiče sežádostí opříspěvek,

  který musí doplatit běžné škole, aby někdo

  ze zaměstnanců školy (většinou asistent pe-

  dagoga) pomohl dítěti spřesunem ze třídy

  do třídy nebo na záchod. Akdyž se nesměle

  ohradí, že to by měl dělat asistent pedagoga,

  dostanou nepravdivou odpověď, že to vná-

  plni práce nemá, že žádná vyhláška zroku

  2011 není, nebo neslušnou odpověď, že to

  musí oni doplatit.

  Asi jsou kraje chudší abohatší nebo jsou

  zastupitelstva orientovaná na podporu této

  integrace více či méně. Někde problém není,

  někde je peněz skutečně málo. Pak by mohl

  statečný ředitel říci, že dítě přijmout nemů-

  že, protože na nezbytná podpůrná opatření

  nejsou peníze. Nebo je věcí SPC aPPP pře-

  svědčivě zdůvodnit, co navrhují aproč, aby

  mohl ředitel školy argumentovat. Možná by

  mohl někdo rodičům vysvětlit, že chodit do

  speciální školy na nezbytnou dobu (někdy

  na první stupeň základní školy, někdy na

  střední školu) není žádná hanba ani vzdělá-

  vací pohroma.

  Situace každého dítěte bude trochu jiná

  aje potřeba hledat každé rodině řešení šité

  na míru. Ale tvrdit rodičům, že oni musí

  sehnat peníze na osobní asistenty vdobě,

  kdy je dítě ve škole, je nepěkné anesluš-

  né. Učitelé aředitelé, nedělejte to – ani vy

  vzákladní škole Hrabůvka vTřestiprdlech,

  ani vy ve škole vRůžové ulici na Kladně, ani

  vy v... (vžádostech určených Kontu Bariéry

  avdokumentaci SPC Jedličkova ústavu

  aškol se podobných škol objevuje řada).

  

  Potud názor dlouholetého ředitele Jedličkova

  ústavu aškol ačlena rady Konta Bariéry. Po-

  dle našeho názoru dobře vyjadřuje podstatu

  problému sasistenty ve školách. Téma inte-

  grace ainkluze není pro nás nové, vminulos-

  ti jsme mu věnovali celý ročník Můžeš.

  Dokonce jsme inspirovali slyšení vSenátu.

  Každodenní praxe ukazuje, že – jako ivji-

  ných případech – může důležitý zákon spát,

  naprosto soustavně abeztrestně ignorován

  školami ikrajskými samosprávami. Co mají

  dělat rodiče postižených dětí? Kam se mají

  obrátit? Na soudy? Zdá se, že jsme svědky

  hlavní obtíže naší sociální politiky: Je nead-

  resná, mnohdy formalistická akonejší sama

  sebe velkými čísly výdajů státního rozpočtu.

  Proto bereme článek Jana Pičmana jako

  inspiraci kdalší polemice, ksoustavnému

  hledání dalších názorů, zkušeností anávr-

  hů rodičů, ředitelů škol, funkcionářů krajů

  iměst apolitiků. Přispějte ivy. (red)

  ■ Peníze a slušnost očima zkušeného manažera z Jedličkova ústavu a škol

  ■ Když odpovědní neznají zákon, je třeba použít zdravý rozum.

  ■ Začarovaný kruh integrace dokáží někde rozplést, jinde ne.

  Co nám to ten

  ministr udělal?

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  JAN PIČMAN byl řadu let ředitelem Jedličkova ústavu a škol, nyní zde pracuje jako psycholog.

• Strana 24

  24

  můžeš / číslo 11 - 2014

  Podzim ve znamení novinek

  ve vysílání Českého rozhlasu Dvojky

  Vzáří letošního roku

  představil Český rozhlas

  Dvojka ve vysílání hned

  několik novinek. Novou

  zvukovou grafiku, nové

  moderátorské tváře,

  upravené programové

  schéma ataké staniční

  slogan.

  P

  odklady pro zvukovou grafiku při-

  pravil Marián Balata apro potřeby

  Dvojky ji vyrobil vedoucí zvukové

  produkce Českého rozhlasu Jiří

  Burda. Vsouladu stradicístani-

  ce azároveň vizí do budoucna být inadále

  upřímným společníkem posluchačů. Zněl-

  ky vycházejí zmotivu Vyšehradu, který se

  prolíná celou zvukovou grafikou. Vznikl inový

  systém upoutávání na program, který přinese

  kratší, ale přehlednější asrozumitelnější

  systém seznamování posluchačů sbohatým

  programem této celoplošné stanice.

  Ostatně návrat ktradici dokazují islova

  ředitele Centra vysílání Ondřeje Nováčka:

  „Tradiční motiv Vyšehradu Bedřicha Smetany

  provázel stanici sdrobnými výjimkami po

  celou dobu její existence. Jsem moc rád, že se

  kněmu vracíme, protože vdobě překotných

  změn všech typů médií chceme posluchači

  připomenout hodnoty, na které je spolehnutí

  akteré ho provázejí od narození. Vúpravě

  pana Balaty ave spojení snovými staničními

  hlasy Danou Černou aPetrem Stachem vznik-

  la nádherná symbióza tradice apřítomnosti.

  Přeji posluchačům, aby unových znělek cítili

  stejně příjemné mrazení vzádech jako já, když

  jsem je slyšel poprvé.“

  Noví moderátoři, známé tváře

  Nové moderátorské obsazení má pořad Dobré

  ráno, Česko!. Posluchači se setkávají inadále

  soblíbeným moderátorem Jiřím Holoubkem,

  nově ale ve dvojici sTerezou Stýblovou, která

  dříve moderovala Kolotoč. Za mikrofon také

  společně zasednou Dalibor Gondík, známý

  zpořadu 12 ve 12 ajako průvodce pořadem

  Radiodárek, aElen Černá. Ta přichází naopak

  ze sesterské stanice Český rozhlas Regina.

  Aaby těch novinek nebylo málo, od září

  se posluchači také dočkali prodloužené verze

  pořadu Odpoledne sDvojkou. Nově je tak

  Václav Žmolík provází časem od 13.00 do

  16.30 hodin. To se ovšem týká pondělka až

  čtvrtka. Vpátek je už tradičně vítá Jan Rosák

  ve Šťastné cestě, aita je opůl hodiny delší.

  Vúplném výčtu novinek chybí ještě

  nový staniční slogan. Dvojka posluchačům

  přeje každé ráno hezký aničím nerušený den

  sloganem „Spolu je nám hezky“. Aprotože

  posluchači jsou pro nás ti nejdůležitější, ne-

  zapomněli jsme se jich zeptat, jak se jim nový

  slogan líbí. Jednou znich byla ipaní Blanka

  zPrahy. „Myslím si, že jste to vybrali krás-

  ně, je to ovztahu nás posluchačů ke Dvojce

  aales poň mně osobně je svámi krásně – od

  rána až do večera, ato už skoro 28 let.

  Slova šéfredaktora Dvojky Miroslava Dittri-

  cha to jen potvrzují: „Zprůzkumů také vy-

  plynulo, že původní slogan „na vlně pohody“

  nebyl posluchači vnímán jednoznačně. Nový

  slogan „spolu je nám hezky“ lépe vystihuje

  to, jak je dnes Dvojka vnímána. Jako nevtíravý

  partner pro všední dny ivíkend. Avtomto

  duchu chceme nabízet posluchačům náš

  zajímavý program.“

  Osobnosti se potkají

  vpodzimní kampani

  Aabychom kvám naše známé osobnosti

  dostali ještě blíž, připravili jsme na podzimní

  dny kampaň Dvojky. Volba padla na Dali-

  bora Gondíka, Martinu Kociánovou, Jolanu

  Voldánovou aJana Kovaříka. Amožná právě

  oni jsou svámi doma nejen prostřednictvím

  rozhlasu, ale ivčasopise, který máte doma.

  Ajak je to možné? Známé tváře jsme totiž

  nafotili, asetkat se tak snimi můžete nejen

  vrámci inzerce vdenním tisku avzájmových

  časopisech, ale také vrámci ploch na zastáv-

  kách městské hromadné dopravy. Aco uvás?

  Už jste je někde zahlédli? Pokud ne, tak je

  na to nejvyšší čas. Slyšet je ostatně můžete

  právě na Dvojce, tak si určitě zapněte svá

  rádia. Kolotoč, Dobré ráno, Česko! aJe jaké

  je, to jsou pořady, kde uslyšíte nejen Dalibora

  Gondíka, ale iJolanu Voldánovou. Anezapo-

  meňte: SDvojkou vám bude hezky.

  Jolana Voldánová a Jan Kovařík jsou postavami podzimní kampaně Dvojky.

  Do podzimní kampaně se kromě Martiny

  Kociánové a Dalibora Gondíka zapojil i kůň.

  INZERCE

• Strana 25

  můžeš / číslo 11 - 2014

  25

  SENSEN

  Text: RADEK MUSÍLEK

  Foto: JAN ŠILPOCH

  A

  čkoliv sedí na vozíku, má diabetes

  aje mu šedesát osm let, jeho elán by

  mu mohl závidět leckdo zdravější

  imladší. Josef Procházka vede Klub

  seniorů Řepy, sportuje, píše knihy

  apřispívá do několika časopisů. Zkrátka je to

  senzační senior aktomu bodrý chlapík.

  Pochází zÚstí nad Labem, ale osud ho

  nakonec zavál do Prahy. Vyučil se mecha-

  nikem měřicích aregulačních přístrojů,

  později si dodělal maturitu. Přes ústeckou

  sklárnu se dostal kpráci vtrmické elektrár-

  ně. Tam se dal dohromady slidmi, kteří

  měli rádi sport stejně jako on. Od mládí se

  věnoval různým disciplínám, ať už to byl

  fotbal, stolní tenis nebo atletika. Šestkrát

  běžel maraton advacetkrát závod Běchovice

  – Praha. Čtyřicet let působil ijako předseda

  Sokola vDolních Zálezlech. Skolegy zelek-

  trárny se věnoval cyklistice, aprávě to mu

  fatálně zasáhlo do života.

  Před patnácti lety vyrazili na jeden

  zmnoha výletů, bylo babí léto, krásné

  počasí, cesta hezky ubíhala. „Parádně

  jsem si to svištěl zkopečka, když tu vidím

  chlapíka usilnice, jak na mě mává,“ vypráví

  Josef Procházka. „Říkám si, co mi tak

  může chtít? Brzy jsem to pochopil, ale bylo

  pozdě. Za zatáčkou stál traktor se zapřaže-

  ným rekultivátorem. Abych se vyhnul jisté

  smrti, strhnul jsem kolo do škarpy. Tam

  následovalo salto vzduchem apád na záda.

  Bohužel se mi podařilo trefit jediný kámen

  široko daleko. Takže jsem si přerušil míchu

  voblasti čtvrtého hrudního obratle.“ Pan

  Procházka celou událost popisuje skoro

  jako veselou historku. Po úrazu ochrnul na

  dolní polovinu těla. Naštěstí mu zůstaly plně

  funkční ruce. Cesta kaktivnímu životu však

  chvíli trvala azačátek nové etapy nevypadal

  zrovna optimisticky.

  „Bydlel jsem vprostředí naprosto nevy-

  hovujícím potřebám vozíčkáře. Domek se

  zahradou vmalebné vesnici se proměnil

  vmoje bariérové vězení. Kromě toho se

  ■ Cenu Senior roku letos získal Josef Procházka.

  ■ Ani přes svůj věk a handicap nepodlehl pasivitě.

  ■ Zapojil se mezi běžné seniory, ne mezi postižené.

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  mi rozpadlo první manželství,“ vzpomíná

  Josef Procházka. Pozitivní impulz přinesl

  rehabilitační pobyt vCentru Paraple, kde

  podle svých slov objevil nový svět bezba-

  riérových bytů adopravy. „Uvědomil jsem

  si, jaké možnosti vozíčkáři mají, že se dá

  žít úplně jinak – aktivně asamostatně.“

  Shodou okolností se vtéže době seznámil

  se svojí nynější druhou manželkou. Právě

  sní si pořídil bezbariérový byt. Nejprve žili

  vMilovicích, ale před pěti lety se na doporu-

  čení kamaráda přestěhovali do asistenčního

  domu vpražských Řepích. Tady je maximál-

  ně spokojen. „Po městě se můžu pohybovat

  bezbariérovou městskou dopravou, ahlavně

  tu mám ten náš seniorský klub, ve kterém

  se můžu dál věnovat svému oblíbenému

  sportování. Nejprve jsem se chtěl zapojit do

  spolku lidí shandicapem, ale na můj vkus

  to bylo moc pasivní. Nic proti nim, každému

  vyhovuje něco jiného, ale já prostě hledal

  aktivní pohyb. Proto jsem přešel do běžného

  klubu pro seniory. Klub Průhon však sportu

  také moc nepřál, tak jsme se sněkolika

  lidmi před rokem odtrhli azaložili Klub

  seniorů Řepy,“ popisuje svoji anabázi muž,

  který stanul včele nově založeného klubu.

  Vsoučasnosti už má 46 členů, přičemž skoro

  tři čtvrtiny tvoří ženy.

  „Děláme hlavně pétanque, bowling

  aluštíme sudoku. Také jezdíme na sportovní

  hry vokolí bydliště. Provozujeme seniorský

  slalom, biatlon anordic walking. Vytvořili

  jsme také český věkový rekord ve štafetovém

  běhu na 4 x 100 metrů. Zúčastněným běžky-

  ním aběžcům bylo dohromady 307 let!“

  Kromě sportu je vášní pana Procházky

  také psaní. Vydal tři knížky, ve kterých se

  dělí osvoje životní zkušenosti azážitky. Píše

  také povídky apublikuje vmagazínu Vozka

  či vinformačním časopisu Řepská sedm-

  náctka. Vlastně napsal ještě jednu knížku.

  Společně se svojí manželkou vytvořili sou-

  bor erotických povídek avtipů Manželka mě

  potěší, když si se mnou zahřeší. Ano, čtete

  správně. Pan Procházka je skutečně velmi

  vitální aotevřený šprýmař, kterému nic

  lidského není cizí.

  

  Neposedný senior

  Co je projekt SenSen

  Rozsáhlý program Nadace Charty  pro

  seniory. Nyní sdružuje na klubů vcelé

  republice. Soustřeďuje se naaktivní,

  samostatné aangažované spoluobčany,

  kteří ivpokročilejším věku chtějí být

  subjektem svého života, nikoli objektem

  péče jiných. Více nawww.sensen.cz.

  info

  CENU SENIOR ROKU si Josef Procházka

  vysloužil díky svojí neutuchající pestré

  aktivitě a působení v Klubu seniorů Řepy.

  PÉTANQUE patří momentálně

  k jeho nejoblíbenějším disciplínám.

• Strana 26

  můžeš / číslo 11 - 2014

  26

  TIP NA VÝLET

  Text: MICHAELA BUČKOVÁ

  Foto: DENÍK, KVĚTA KORBÁŘOVÁ,

  ARCHIV AUTORKY

  C

  o si představit pod názvem lesní

  areál? Tápete? Věřte, že lesní areál

  Brand ležící ve Svitavách urybníka

  Rosnička může překvapit – má totiž co

  nabídnout. Les rozprostírající se mezi

  Svitavami, Opatovcem, Javorníkem aMikulčí

  je interaktivní. Abaví to tu nejen houbaře, ale

  irodiny sdětmi, cyklisty, babičky na procház-

  ce strekovými hůlkami anově ivozíčkáře.

  Vpolovině září tu slavnostně otevřeli

  tři vozíčkářské trasy, které zdejší obrovský

  les protínají. „Svitavy dlouhodobě podpo-

  rují projekty pro handicapované občany.

  Na území města provádíme rekonstrukce

  chodníků, které uzpůsobujeme pro posti-

  žené osoby. Také všechny veřejné budovy

  jsou bezbariérové,“ říká starosta Svitav

  David Šimek adodává: „Jsem rád, že se nyní

  pro postižené otevírá ipříležitost navštívit

  příjemné prostředí Brandu.“

  Samotný Brand není žádnou novinkou.

  Skládá se zcyklotrasy, naučné afitness

  stezky. Nyní přibylo značení pro vozíčkáře

  anutné terénní úpravy. Trasa je značená

  symbolem vozíčku ačervenou barvou, což

  znamená, že je vhodná pro zdatné vozíčká-

  ře, vozíčkáře sdoprovodem, pro handibiky

  aelektrické vozíky. Vybírat můžete zně-

  kolika okruhů, které na sebe navazují. Ten

  nejdelší má 12 kilometrů, na dalším zdoláte

  sedm kilometrů akdo si netroufá, může se

  vydat pouze na 2,6kilometrovou procházku.

  Trasa vede po lesních cestách akromě upra-

  veného lesa nabízí ispoustu zábavy.

  Víte například, jak dlouho vydrží blecha

  bez potravy? Kolik mláďat mívá zajíc? Ani

  já jsem nevěděla, dokud jsem si neprošla

  svitavský Brand. Stezka začíná urybníka

  Rosnička, kde se lze občerstvit ve venkovní

  restauraci Plechárna. Hned na začátku lesa

  je venkovní posilovna. Tvoří ji stroje připo-

  mínající profesionální zařízení vposilovně.

  Tady na ně ale může pršet.

  Pak projdeme přes louku, kde bylo nutné

  polní cestu pro vozíčkáře upravit. „Přístupo-

  vou cestu do území Brandu jsme zbudovali

  snáklady vcelkové výši 450 tisíc korun,“

  dodává David Šimek. My se definitivně

  noříme do lesů táhnoucích se až na půl cesty

  kLitomyšli.

  Další zastávku si děláme uretenční nádr-

  že. Kdysi tu byl zelený špinavý rybníček, dnes

  ■ Novou bezbariérovou stezku otevřeli u Svitav vlesním areálu Brand.

  ■ Vybírat zde můžete zněkolika tras, nejdelší měří 12 km.

  ■ Trasy jsou značené červenou barvou, která symbolizuje střední obtížnost.

  Lesy u Svitav

  se otevírají vozíčkářům

  LÁVKA PŘES ZATOPENÝ LOM PÍSNÍK,

  který byl také revitalizován.

• Strana 27

  27

  můžeš / číslo 11 - 2014

  je vyčištěný, má stavidlo apro nás na tabuli

  úkol. Dá zabrat irodilému Svitavákovi: musí

  se zde přiřazovat jména jednotlivých výstav-

  ních svitavských vil kobrázkům. (Aže jich ve

  Svitavách je! Bylo to bohaté textilní město.)

  Kousek za retenční nádrží odbočujeme

  podle značek doprava akolem již zmíněných

  záludných otázek (pro jistotu si doma ještě na-

  studujte, jak rychle běhá prase, kolik mláďat

  má zajíc azda se veverka ukládá kzimnímu

  spánku, abyste na děti udělali dojem) nás

  značky dovedou kzatopenému písníku. Do

  míst, kde se vminulosti těžil písek apak je-

  zírko upadlo vzapomnění ajen tak zarůstalo

  trávou. Teď prošlo revitalizací apřejít ho mů-

  žete po sérii moderních lávek. Na ně se ovšem

  dostanete svozíkem jen sobtížemi. Raději se

  kochejte výhledem na jezírko ana informač-

  ních tabulích si přečtěte, co tu roste ažije.

  Unikátní památník

  Přes Lavičku vSelském lese (lavička spřístře-

  ším) dojdeme až kPamátníku včelích matek.

  Jedná ovelkou raritu, dřevěný pavilon súly

  věnovaný včelím matkám. Celý nápad se

  datuje na počátek 20. století, kdy na místě

  dnešního památníku měli původní němečtí

  včelaři oplozovací stanici včelích matek. Na

  lesní louce byl umístěn dřevěný včelín, vje-

  hož okolí stály vsezoně malé úlky – oplod-

  ňáčky, které sloužily kchovu včelích matek.

  Vrámci projektu obnovy prošel opra-

  vou nejen pískovcový kámen památníku,

  ale izchátralá studna, která se nyní pyšní

  funkčním rumpálem. Zbytek původní louky

  je upraven adoplněn oněkolik exponátů

  včelích úlů využívaných vprůběhu minulé-

  ho století. Památník připomíná včelařskou

  tradici regionu.

  Přes Mikulečskou lavičku aVrchnosten-

  ský les se dá dojít kpramenům řeky Svitavy.

  Vypadají nenápadně, jde vlastně omalé

  jezírko, stejně jako řeka, která se později

  přes rybník kroutí Svitavami, aby se vBrně

  vlila do Svratky.

  Naučná stezka se zčásti protíná isdvou-

  kilometrovou fitness stezkou. Ta obsahuje

  deset stanovišť sjednoduchými cvičebními

  prvky vyrobenými zakátového dřeva. Jedná

  se například oschody, které je třeba něko-

  likrát přejít tam azpět, posilovací zařízení

  na nohy, na sedy lehy adalší. Ukaždého

  znich je doporučeno, kolikrát byste to měli

  zvládnout. Například sedů lehů začáteční-

  kovi doporučují pět, pokročilému patnáct,

  sportovci třicet. Apopravdě – stezka dá

  docela zabrat izdravému člověku.

  Na Brandu potkáte turisty, rodiny sdětmi,

  unavené matky od rodin strekingovými

  hůlkami, běžce se sluchátky icyklisty. „Vý-

  borný nápad,“ komentuje parta turistů, když

  společně luštíme aprostřednictvím otáčivých

  kostek vybíráme, jaké listy má který strom.

  Všechny trasy tady nevedou do Říma, ale

  zpět krybníku Rosnička. Tady je možné se

  občerstvit na dvou místech: na pláži ve stán-

  ku přezdívaném Plechárna nebo na druhé

  straně rybníka vhospůdce Rosnička.

  Aschválně: víte, jak dlouho vydrží blecha

  bez potravy. Týden? Čtrnáct dnů? Je to

  rok. Lesní areál Brand mě dostal po všech

  stránkách.

  

  Co ještě

  ve Svitavách podniknout

  VYDEJTE SE NA NÁMĚSTÍ

  Původně renesanční náměstí bylo po velkém

  požáru vroce  přestavěno do nynější

  barokní podoby. Svou délkou podloubí

  amnožstvím stavebních slohů se řadí ke

  skvostům měšťanské architektury vČesku.

  www.svitavy.cz

  SPORTOVNÍ AREÁL USTADIONU

  Svitavy se mohou pochlubit imoc zajímavým

  sportovním areálem. Osmihektarový areál

  je řešen jako otevřený prostor – skládačka

  sportovních aherních ploch, vybavený sociálním

  zázemím avelkým parkovištěm se stáním pro

  obytné přívěsy akaravany. Je tu inlinová dráha,

  výborná restaurace Pod Hodinami, atletický

  avzimě bruslařský zimní stadion, tenisové

  kurty acvičební prvky. Nechybí tu ani umění –

  areál lemují dřevěné sochy.

  www.stadion.svitavy.cz

  ZAHRAJTE SI DISCGOLF

  Od června mají ve Svitavách nové devítijam-

  kové discgolfové hřiště. (Discgolf se hraje

  létajícím diskem, cílem je podobně jako vgolfu

  dokončit jamku co nejmenším počtem úderů,

  tedy hodů.) Hřiště lze najít na předměstí Lač-

  nov. Otevřeno má denně. Sada tří speciálních

  discgolfových disků je kzapůjčení za poplatek

   Kč dohodě na mobilu   , vinfor-

  mačním centru nebo vměstském muzeu. Platí

  se vratná záloha  Kč.

  Pravidla hry si lze nastudovat na adrese

  www.discgolf.cz

  info

  Samotný Brand není

  žádnou novinkou.

  Skládá se zcyklotrasy,

  naučné afitness stezky.

  Nyní přibylo značení

  pro vozíčkáře anutné

  terénní úpravy.

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  TRASA JE OTEVŘENÁ

  od poloviny září. Už na ni vyrazili

  první handicapovaní na vozíčku.

  TRASY JSOU

  ZNAČENÉ

  symbolem

  vozíčku,

  v tomhle lese

  nezabloudíte.

  V LESE JE ŽIVO NEUSTÁLE.

  Vozíčkáři, cyklisté, turisté s hůlkami...

• Strana 28

  28

  AUTO-MOTO

  můžeš / číslo 11 - 2014

  Text: PETR BUČEK

  Foto: AUTOMOBILKY

  P

  ro tuzemské řidiče shandicapem

  byla největší novinkou pařížského

  říjnového autosalonu Škoda Fabia.

  Jedno znejprodávanějších aut na

  tuzemském trhu (zkušenosti se

  škodovkami popisuje Martin Kovář ve svém

  sloupku na protější straně) imezi handica-

  povanými se představilo vkrátké idlouhé

  verzi. Základní cena činí 235 tisíc korun.

  Fabia – zástupce kategorie malých aut

  – se proti dosavadnímu modelu vlecčems

  změní. Nebude už tak vysoká aúzká. Její

  karoserie se rozšíří odevět asníží otři

  centimetry.

  Naroste naopak prostor pro zavazadla.

  Kufr krátké fabie nabídne objem 330 litrů,

  akombík dokonce 530 litrů. Malá škodovka

  bude patřit vobou provedeních po stránce

  prostoru opět klídrům své třídy. Také handi-

  capovaní ocení unových fabií jejich interiér

  aobjemný kufr.

  Jako většina konkurentů získá inová

  škodovka nižší hmotnost; základní verze

  váží jen 980 kilogramů. Za úbytkem na váze

  lze najít využití vysokopevnostní oceli, lehčí

  jsou ipřevodovky nebo posilovač řízení.

  Výkon nabízených motorů se pohybuje

  od 60 do 110 koní. Nejslabší Škodu Fabia

  pohání litrový tříválec. Lepší volbou budou

  ■ Nová Škoda Fabia bude ještě větší než předchozí model.

  ■ Základní cena malé škodovky je 235 tisíc korun.

  ■ Vozy SUV jsou stále oblíbenější, přístup na sedadla se komplikuje.

  benzinové motory 1,2 TSI sturbem asvýko-

  nem buď 90, nebo 110 koní.

  Nová malá škodovka bude také bez-

  pečnější. Na tuzemském trhu se objeví

  standardně se šesti airbagy, novinkou je

  multikolizní brzda, která auto po prvním

  střetu spřekážkou sama zastaví. Auto, nad

  kterým řidič ztratil kontrolu, tak automatic-

  ky zabrzdí aneohrozí další vozidla, chodce

  nebo cyklisty. Stejnou brzdu dostává iŠkoda

  Octavia.

  Další bezpečnostní systémy budou za

  příplatek. Jedná se například odohled nad

  prostorem před autem, který automaticky

  spustí brzdy ještě před nárazem. Systém se

  jmenuje Front Assist.

  Nová Škoda Fabia bude zase okus mo-

  dernější adospělejší. Krátká verze se začíná

  prodávat už nyní, kombík se připojí na

  začátku příštího roku.

  Velkoprostorová auta vnovém

  Na pařížském autosalonu slavilo svou pre-

  miéru hned několik aut svelkým prostorem.

  Nejvýrazněji se představil nový Renault

  Espace – evropský průkopník na poli vozů

  MPV.

  Jeho nová podoba leccos vypovídá

  onáladách evropských motoristů. Velko-

  prostorová auta jsou na ústupu, jejich pro-

  deje válcují vozy simage teréňáků – bývají

  PAŘÍŽ: Fabia a novinky

  pro řidiče s handicapem

  TAKÉ RENAULT ESPACE

  opouští své tradiční tvary

  velkoprostorového

  auta a částečně

  se vrhá mezi

  vozy SUV.

  NOVÁ ŠKODA FABIA bude opět patřit k nejprostornějším malým autům – především ve verzi kombi.

• Strana 29

  můžeš / číslo 11 - 2014

  29

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  Malá škodovka,

  česká klasika

  Malé auto, které vypadá větší, nejméně

  žere arelativně málo stojí. Apřitom se

  trochu podobá otřídu většímu golfu

  vněmecké kvalitě – tak asi vypadala

  česká představa olepším autě, do kterého

  jsem přesedl v90. letech. Představa byla

  pupeční šňůrou spojena se značkou Ško-

  da, které tady vhistorii kvalitou konkuro-

  valy jen dostupné vozy Lada (šlo vlastně

  ofiaty). Až mnohem později začala lidem

  nabourávat toto klišé ojetá francouzská,

  japonská akorejská auta. Faktem je, že

  jsem si vroce 1990 do favoritu sedl acítil

  jsem se omoc lépe než ve Škodě 130 L.

  Ale nejsem velký patriot. Svýjimkou ta-

  traplánu, V3S apéráků mě – ve většinou

  přeceňovaném poválečném autoprůmyslu

  – nechávala naše technika vklidu.

  Na dovolenou nás škodovka vždycky do-

  vezla stejně jako wartburgy. Nám však při

  tom praskla poloosa, takže jakýže zázrak.

  To favorit dostal dobrý podvozek snovým

  zavěšením zadní nápravy, pěkné sedačky

  vLX verzi arelativně dobrý kufr hatch-

  backu. Na druhé straně mizerné brzdy

  apřední hrabací náhon.

  Měl jsem také možnost jezdit dvě sezony

  ivostré verzi škodovky. Vokruhovém

  pick-upu, šestikvaltu, 115 koní na homo-

  logovaných 680 kilogramů váhy.

  Bylo sním krásné svezení na okruhu

  ivkopci – azajížděné časy rovnocenné

  sprvními octaviemi. To byly první kroky

  Škody již vobjetí VW Group do velké-

  ho světa vmalých autech. Následovaly

  formany afabie. Mnoho znich, které

  nezrezly, jezdí doposud. Ijá měl možnost

  jezdit vkombíkové fabii coby nejlepší

  sportovec roku. Byla na tehdejší dobu

  nacpaná výbavou: měla vyhřívané aovlá-

  dané sedačky, elektrická okna, výsuvnou

  střechu. To byly vČesku novinky vtéto

  třídě na přelomu tisíciletí!

  Apod kapotou pracoval vynikající motor

  s1,9 TDi – úsporný apružný, dělal radost

  ve výkonnějších verzích ivnadupaných

  Fabiích RS. Osobně se mi více líbila tato

  kulatá fabie než další evoluce svysokou

  střechou ahranatou kastlí. Ta se nějak moc

  podobala SUV. Asvětový trend downsizingu

  shonbou proti zplodinám aspotřebě mě

  taky nenadchl. Motor jako do motorky

  vyhnaný do výkonu turbem asi nebude ten

  správný držák pro českou rodinu.

  Nyní však vyjíždí další řada, tak jí držme

  palce. Už pro ten historický krok, který

  tehdy Škoda Favorit udělala.

  

  Autor je bývalý automobilový

  závodník, člen rady Konta Bariéry.

  SLOUPEK

  Martina KOVÁŘE

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  označována jako SUV nebo ještě moderněji

  jako crossovery.

  Některým handicapovaným však tento

  trend nemusí vyhovovat. Sedadla těchto

  stále oblíbenějších vozů jsou umístěna vyso-

  ko nad silnicí apřesednout do nich zvozíku

  bývá složitější.

  Právě nový Renault Espace napříště

  nebude typickým velkoprostorovým autem

  svysokou karoserií. Připomíná spíše obří

  SUV sdélkou 4,85 metru asvětlou výškou

  16 centimetrů – aby mohl zvládnout kom-

  fortněji polní cestu.

  Mezi vozy svelkým prostorem aaž třemi

  řadami sedadel se vPaříži ve svém novém

  provedení představil také Ford S-Max, spíše

  kosmetických změn se dočkala jeho menší

  verze C-Max.

  Kzajímavým premiérám autosalonu

  vPaříži patří také Volkswagen Passat,

  designem velmi výrazné Volvo XC90 či Fiat

  500X – další příklad použití legendárního

  designu pro účely dnešní doby. Zmalé

  pětistovky se stalo nafouknuté auto srysy

  terénního vozu.

  

  Více na AutemBezpečně.cz

  Fabia se proti dosavadnímu

  modelu vlecčems změní.

  Nebude už tak vysoká aúzká.

  VELKÁ A LEVNÁ DACIA DOKKER

  s posuvnými zadními dveřmi

  dostala módní oplastování.

  Aby vypadala „drsněji“.

  VOLKSWAGEN PASSAT se v Paříži

  představil také v hybridní verzi, jejíž

  baterie lze dobíjet přímo ze zásuvky.

  FIAT 500X: z milého a legendárního fiátka je SUV.

  Robustních aut s rysy teréňáků přibývá

  ve všech velikostech.

• Strana 30

  30

  NA CESTÁCH

  30

  můžeš / číslo 11 - 2014

  Text: MARIE HARCUBOVÁ

  Foto: LUDMILA HARCUBOVÁ

  Š

  výcarsko je země nejen velice

  krásná, čistá aupravená, ale čeho

  si navíc cením avážím já, vozíčkář

  na plný úvazek zHarrachova, je

  to země bezbariérová. Nikdy bych

  tomu při pohledu na mapu ana všudypří-

  tomné Alpy nevěřila.

  Vidět Zermatt, toto idylické horské

  městečko, obklopené – skoro bych řekla

  tísněné – nebetyčnými skalami, to je něco

  tak úchvatného aodzbrojujícího, až tajíte

  dech. Připadala jsem si jako mravenec.

  Mezi moderními hotely, domy aobchody se

  sem tam krčí stařičké romantické domky –

  malé dřevěné roubenky. Zvláštní – jako by

  stařenky hlídaly to barevné značkové mládí

  proudící kolem.

  Zermatt je známé jako město bez aut,

  ulice jsou zde velice úzké. Lanovky, elektric-

  ká vozítka jako taxi ahorské vláčky, to jsou

  jediné povolené dopravní prostředky. Aještě

  krásně barevné akoňmi tažené kočáry.

  Bezbariérové detaily vhotelu

  Ubytovány jsme byly vhotelu Butterfly, ve

  speciálnímpokoji zařízeném pro postižené.

  Výtah, široké dveře, vkoupelně madla ave

  sprše sklápěcí sedátko, pod umyvadlem dost

  prostoru pro vozík. Je to přesně takové, jak si

  každý vozíčkář přeje. Adalší malé pozornosti

  – při snídani unašeho stolu chyběla židle. Je

  moc milé, když někdo myslí na to, že přijede

  vozíčkář. To jsme ještě nikdy nikde nezažily.

  ■ Švýcarsko má skvělé bezbariérové hotely.

  ■ Zermatt je čisté město bez aut.

  ■ Na vlakových nádražích mají plošiny pro vozíčkáře.

  Na vozíčku do Alp

  Rozhlížely jsme se

  po ztichlé podvečerní

  krajině aměly pocit, že

  jinde nejsou pastviny

  zelenější, kravičky, kozy

  aovečky spokojenější

  ahory kolem

  majestátnější.

  NEMŮŽE BÝT TYPIČTĚJŠÍ POHLED

  na švýcarské hory.

  Vozíčkářům není odepřen.

• Strana 31

  31

  můžeš / číslo 11 - 2014

  Jsou to pro zdravého nepostřehnutelné ma-

  ličkosti, ale my fakt nikdy nevíme, kam stou

  židlí navíc. Švýcaři si toho všimli.

  Ráno nás vítal sníh. Září – všude na ok-

  nech abalkonech truhlíky přetékající barva-

  mi. Sníh vytrvale poletoval abarvil muškáty,

  petúnie avšechno kolem na bílo.

  Každý, kdo přijede do Zermattu, by měl

  absolvovat jedinečný výlet ozubnicovou

  dráhou na horu Gornergrat. Vlak vás během

  40 minut vyveze na vyhlídkovou terasu,

  odkud je okouzlující pohled na nejfotografo-

  vanější horu Evropy – Matterhorn adalších

  28 čtyřtisícovek. Když ovšem nepadá sníh.

  Ale nám při cestě nahoru sněžení přibývalo.

  Zvláčku jsme fotily stromy asníh, nahoře

  na vyhlídce leželo čerstvého sněhu asi tak

  20 čísel. Matterhorn nikde, zato sníh všude,

  ach jo, škoda.

  Další den ráno bylo líp, mraky nebyly tak

  hutné. Třeba se dočkáme inverze, kdy je

  vúdolích mlha ana horách modro, to přece

  známe zKrkonoš. Jely jsme tedy znovu za

  tou famózní horou aměly obrovské štěstí:

  bylo modro. Matterhorn je hora opravdu

  magická, až mystická, amoc lahodí oku. Je

  unikátně osamocená, zvláštní, až kýčovitě

  symetrická… afotkám prostě sluší. Kam

  oko dohlédne, je jiskřivě bílo. Alpský hřeben

  zde dosahuje největších výšek. Na kopečku

  luxusní hotel skopulkami, vdálce nejvyšší

  hora Walliských Alp Monte Rosa adalší obři,

  třeba Klein Matterhorn snejvýše položenou

  stanicí lanovky vEvropě. Tak to byl zážitek!

  Odpoledne jsme balily – tedy víc mamka;

  vozíčkář schromýma rukama toho sám

  moc nenabalí. Já mám na našich cestách na

  starosti takové to technické zázemí – foťák,

  kamerku, baterie, nabíječky, ahlavně note-

  book. Přejížděly jsme domalé vesničky Fie-

  schertal. Tam to bylo jiné než vZermattu;

  tišší askromnější. Vyrazily jsme na vycház-

  ku označenou jako vhodnou pro vozíčkáře.

  Byla. Rozhlížely jsme se po ztichlé podve-

  černí krajině aměly pocit, že jinde nejsou

  pastviny zelenější, kravičky, kozy aovečky

  ke schůdkům vlaku anašlape ji do potřebné

  výšky. Jak jednoduché! Okaždém vozíčkáři

  se na výstupní stanici ví předem – auž tam

  čeká chlapík splošinou. Ve vlaku se na místě

  označeném pro vozíčkáře prostě odklopí

  dvousedačka – ahned je místo pro vozík.

  Úplně prosté. Nikde netrčím anepřeká-

  žím… anezdržuji vás, spěchající chodící.

  Čistota ařád, to už jsem oŠvýcarsku

  někde zmínila. Ovlakové dopravě to platí

  obzvlášť. Vlaky jezdí přesně avšude je čisto.

  Na WC teče voda, funguje tekuté mýdlo,

  všude je toaletní papír aplný zásobník papí-

  rových ručníků. Mamka měla bleděmodrou

  bundu ave vlaku se trochu ošívala, jak asi

  bude vypadat, až budeme vystupovat. Nikde

  se neumazala, všechno je ve vlacích čisté

  aaž neuvěřitelně naleštěné.

  41 290 km

  2

  nádherné přírody sostře

  zelenými loukami avšudypřítomnými

  Alpami. Země Viléma Tella, Erasma Ro-

  tterdamského, Jeana Jacquese Rousseaua,

  Jana Kalvína, Hermanna Hesse adalších

  velikánů, země skvělé čokolády, výtečných

  sýrů, přesných hodinek, lahodného vína,

  spolehlivých bank, čtyř jazyků ačtyř kultur,

  někdy strohá jako zdejší hory, jindy pestrá

  apřívětivá jako vesničky aměsta uprostřed

  nich – to je úžasné Švýcarsko.

  

  spokojenější ahory kolem majestátnější. Šly

  jsme kolem řeky smléčně tyrkysovou vodou

  zledovců, potkaly pasáka skravami, které

  si nesly plná vemena, anedaleko cinkaly

  zvonce velkého stáda koz.

  Brzy ráno jsme vyrazily nízkopodlažním

  vláčkem do městečka Fiesch achystaly

  jsme se vyjet kabinkovou lanovkou na horu

  Eggishorn. Na nádhernou vyhlídku okolních

  alpských panoramat, ahlavně vidět ten

  největší evropský ledovec (aže jich je ve

  Švýcarsku na 140!). Jmenuje se Aletschgla-

  cier, je takřka 25 km dlouhý, někde má prý

  sílu až 900 m adíky němu je celá oblast od

  roku 2001 zapsána vSeznamu UNESCO.

  Švýcarsko je vstřícné

  Jezdily jsme zubačkou, vlaky, autobusy,

  kabinkovými lanovkami, bydlely vhotelích,

  jedly vrestauracích, navštívily muzeum

  anakupovaly dárky vobchodech. Nikde ne-

  byl svozíkem problém. Všude jsou plošiny,

  nájezdy, výtahy apostupně jsme zjišťovaly,

  jaké úžasné vychytávky mají ve Švýcarsku

  pro vozíčkáře vymyšlené.

  Na každém nádraží, kde nejezdí jen

  nízkopodlažní vlaky, je žlutá mechanická

  plošina na kolečkách. Obsluha sní přijede

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  Mezi moderními hotely,

  domy aobchody se krčí

  stařičké romantické

  domky – malé dřevěné

  roubenky. Zvláštní –

  jako by stařenky hlídaly

  to barevné značkové

  mládí proudící kolem.

  SKVĚLE PROBÍHÁ i vlastní jízda vlakem,

  vozíčkář nemá pocit, že někoho obtěžuje.

  POHODLNÉ NASTUPOVÁNÍ

  do vagonů je zde velmi příjemnou

  samozřejmostí.

  VŠE JE UZPŮSOBENO TOMU, aby vozíčkář

  s doprovodem nepotřebovali další pomocné ruce.

• Strana 32

• Strana 33

  KONTO BARIÉRY Melantrichova 5, Praha 1

  ještě více utrpení ažádat více soucitu? Přivést

  jen samé herecké ahudební superstar? Použít

  všechny rekvizity moderního zábavního prů-

  myslu? Získat geniálního scenáristu?

  Nebudu vás zatěžovat otázkami, které

  patří do televizní kuchyně. Divák nakonec

  stejně rozhodne oúspěchu konkrétního po-

  řadu podle kritérií, kterých mohou být vur-

  čité chvíli desítky. Pokusíme se tedy příští

  rok pozvat vás khostině televizního humoru

  acharity ještě lépe anaplnit vaše očekávání

  příjemného večera. Koneckonců vaše dary

  nás zavazují, abychom vám alespoň jednou

  za rok poděkovali vpřímém přenosu.

  Soblibou říkám, že neděláme charitu

  jeden den vroce, vden vysílání benefičního

  pořadu na obrazovce České televize. Letos

  jsme naši kampaň Pomáhej (s) humorem

  zahájili už 10. září. Prodáváme nosy Konta

  Bariéry achceme tím výrazně navýšit částku,

  kterou budeme rozdělovat vgrantovém říze-

  ní stejného názvu, Pomáhej (s) humorem.

  Vloňském roce jsme podpořili 41 nezisko-

  vých organizací adali jsme jim šanci, aby moh-

  ly pokračovat ve své práci. Koupí nosů nám

  pomůžete získat ještě více peněz než vloni.

  Budeme moc rádi, když osvém rozhodnutí

  dáte vědět iostatním. Kupte si nos, vyfoťte se

  avložte svou fotku na facebookovou stránku

  Konta Bariéry. Označte na ní sami sebe, ať

  všichni vaši selfii snosem Konta Bariéry vidí.

  Není to složité, na webu máme inávod.

  Děkuji, že nás tímto způsobem podpoříte.

  

  V

  sobotu 27. října jsme vysílali již

  potřetí společný pořad České

  televize aKonta Bariéry Možná

  přijde icharita. Výsledkem po-

  chopení mnoha dárců byl ohro-

  mující finanční přínos 14 690 000 korun.

  Je měsíc po přenosu ajá navzdory úspěchu

  pořád přemýšlím nad tím, jak dělat charitu

  na obrazovce lépe, jak srozumitelněji

  lidem vysvětlit, že pomáhat těm slabším je

  správná věc.

  Nejde omiliony, ty si umíme sehnat

  právě proto, že máme desetitisíce dárců,

  kteří podporují naši činnost už dvaadvacet

  let. Jsme vtomto směru neopakovatelná

  nadace. Prostě nikomu se nepovedlo takové

  pravidelné avěrné dárce získat audržet.

  Musíme tedy být něčím zajímaví. Ajak naši

  mimořádnost předvést divákům? Těm, kteří

  nás třeba neznají, nejsou našimi dárci.

  Zkoušíme společně smnoha externími

  spolupracovníky formát programu, který

  bude moderní izábavný, přitažlivý inároč-

  ný, objevný iseriózní. Pomáhají nám (zdar-

  ma) dobří účinkující, pomáhá nám Česká

  televize, pomáhají inaši klienti, sekterými

  připravujeme krátké dokumentární „přílo-

  hy“ zábavy ve studiu.

  Protože mám celý život ráda úspěch achtě-

  la bych se podílet na dokonalých řešeních,

  zamýšlím se, jak iztakového televizního veče-

  ra udělat divácky nejžádanější pořad. Přinést

  Vaše Božena Jirků,

  ředitelka Konta Bariéry

  bozena.jirku@bariery.cz

  Charita vživotě

  a na obrazovce

  KAŽDODENNÍ

  CHARITA

  chce každodenní

  nápady. Dárce musíte

  zaujmout, přesvědčit.

  Prověřené statistiky

  mluví o tom,

  že z osmdesáti

  nápadů se ujme

  jeden. Chci, aby to

  byl ten náš.

  Foto: Jan Šilpoch

  LUCIE BÍLÁ

  je vždycky připravena podpořit náš projekt.

  Kontu Bariéry věří a my si toho moc vážíme.

  Foto: Jan Šilpoch

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  můžeš / číslo 11 - 2014

  33

  ■ Kup si nos a podpoř Konto Bariéry.

  ■ Pomáháme vkaždé dědině a budeme to dělat i nadále.

  ■ Rekordy vcharitě nesbírám, ale úspěchy mě těší a toužím po nich.

• Strana 34

  34

  můžeš / číslo 11 - 2014

  PORADNA

  Nejčastější mýty

  o zaměstnávání postižených

  ■ Desatero představ, které klamou zaměstnavatele i zaměstnance.

  ■ Proč by firmy neměly zaměstnávat osoby spostižením?

  ■ Od čeho se odvíjí mzda lidí shandicapem.

  Mýtus 1: Zdravotně postižené

  osoby nemohou pracovat

  Častý mýtus, který se však nezakládá (aani

  vminulosti nezakládal) na pravdě. Zá-

  konem či jiným právním předpisem není

  práce osob se zdravotním postižením nijak

  omezena nebo zakázána, ato vžádném

  stupni invalidity. Limitem je tedy pouze

  konkrétní zdravotní stav, tedy to, zda osoba

  práci zdravotně zvládá či nezvládá. Logicky

  by zřejmě neexistovaly příspěvky avýhody

  pro zaměstnavatele při zaměstnávání osob

  se zdravotním postižením, kdyby tyto osoby

  nebylo možné zaměstnat.

  Mýtus 2: Zdravotně postižené

  osoby nemohou být evidovány

  na úřadu práce

  Osoby invalidní vI. aII. stupni (případně

  osoby zdravotně znevýhodněné) mohou být

  bez problémů vedeny vevidenci uchazečů

  ozaměstnání, výjimka je pouze učásti osob

  sinvalidním důchodem III. stupně. Podle

  zákona ozaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

  totiž nemohou být uchazečem ozaměstnání

  osoby invalidní ve III. stupni, které „ne-

  jsou schopny práce za zcela mimořádných

  podmínek“. Nicméně ityto osoby se mohou

  zaevidovat na ÚP jako zájemci ozaměstnání

  apracovat mohou.

  Mýtus 3: Firmy nemusejí

  zaměstnávat osoby

  se zdravotním postižením

  Zaměstnavatelé svíce než 25 zaměstnan-

  ci mají povinnost zaměstnávat občany se

  zdravotním postižením ve výši 4% podílu

  na celkovém počtu svých zaměstnanců (po-

  vinnost podle § 81 zákona ozaměstnanosti

  č. 435/2004 Sb.). Pokud tuto podmínku

  nesplní, mohou využít tzv. náhradní plnění

  – tzn. odebírat výrobky od zaměstnavatelů,

  kteří zaměstnávají více než 50 % zaměst-

  nanců se zdravotním postižením, nebo

  zaplatit odvod do státní pokladny. Zvolit lze

  samozřejmě ikombinaci výše uvedených

  možností.

  Mýtus 4: Zdravotně postižené

  osoby pracují pouze

  vchráněných dílnách

  Jak vyplývá zvýše uvedených informací, ve

  společnosti existuje snaha začlenit osoby

  se zdravotním postižením především na

  běžný trh práce. Existuje ktomu různá škála

  nástrojů – viz mýtus 3, dále příspěvky avý-

  hody pro zaměstnavatele OZP. Chráněné

  dílny (nebo spíše „zaměstnavatelé zaměst-

  návající více než 50 % osob se zdravotním

  postižením“) jsou alternativou především

  pro osoby surčitým zdravotním postižením,

  které potřebují specifičtější podmínky, než

  může nabídnout běžná firma (např. osoby

  smentálním postižením).

  Mýtus 5: Zdravotně postižené

  osoby mají automaticky

  nižší mzdu, když mají důchod

  Dříve bylo možné snížit minimální mzdu

  uinvalidních důchodců I. aII. stupně

  o25 %, uIII. stupně dokonce o50 %. Toto

  ustanovení bylo sice zrušeno, nicméně

  vsoučasné době je zvyšována minimální

  mzda zdravým zaměstnancům, zatímco oso-

  bám se zdravotním postižením zůstává výše

  minimální mzdy 8000 Kč. Na druhou stranu

  ale zákoník práce č. 262/2006 Sb. uvádí

  princip, že za obdobnou práci má náležet

  obdobná mzda. Pokud tedy zaměstnavatel

  zaměstná zdravou ainvalidní osobu na

  stejný úvazek, se stejnou náplní práce atyto

  dvě osoby stejně dobře pracují, neměla by

  být osoba invalidní finančně ohodnocena

  hůře než osoba zdravá.

  Mýtus 6: Když bude osoba

  se zdravotním postižením

  pracovat, vezmou jí důchod

  Opět velmi častý mýtus. Vzákoně ani

  ve vyhlášce toto ustanovení nenajdeme.

  Vnejhorším možném případě může dojít ke

  snížení stupně invalidního důchodu. Stát se

  to může tak, že osobě je sníženo procento

  snížení pracovní schopnosti vsouvislosti

  stzv. adaptací na zdravotní stav (posuzo-

  váno především vběžném životě, nesouvisí

  přímo snalezením práce) o10 % bodů

  (§ 4 vyhlášky č. 359/2009 Sb., oinvalidi-

  tě). Nicméně vpraxi ktomu skutečně často

  nedochází!

  Mýtus 7: Zdravotně

  postiženou osobu nemohou

  jen tak vyhodit zpráce

  Tento mýtus často používají potenciální

  zaměstnavatelé, když mají zaměstnat

  osobu se zdravotním postižením. Bojí se,

  že když nebude odvádět dobře svou práci,

  nemohou ji propustit. Ani tento mýtus

  není pravdivý, protože zákoník práce

  vtéto věci osoby se zdravotním postižením

  nijak speciálně neochraňuje. Pro výpověď

  zpracovního poměru tak platí stejné pod-

  mínky avýpovědní důvody jako pro zdravé

  zaměstnance.

  Mýtus 8: Když osoba

  se zdravotním postižením odchází

  zpráce, musí vždy získat odstupné

  Odstupné získává při splnění zákonem

  stanovených podmínek zaměstnanec

  vsouvislosti spracovním úrazem či

  snemocí zpovolání, adále vdalších

  případech daných zákoníkem práce (např.

  nadbytečnost…), nicméně ani vtomto

  případě není žádná speciální podmínka,

  že odstupné musí zdravotně postižený

  zaměstnanec získat vždy. Izde jsou tedy

  podmínky rovné pro zdravé ihandicapo-

  vané zaměstnance.

  Mýtus 9: Zdravotně postižená

  osoba nemá nárok na podporu

  vnezaměstnanosti

  Tento mýtus je rozšířen bohužel imezi pra-

  covníky ÚP. Nárok na podporu vnezaměst-

  nanosti má při splnění podmínek každý

  uchazeč ozaměstnání. Zpopisu mýtu 2

  tedy vyplývá, že nárok bohužel nevzniká

  osobě invalidní ve III. stupni, která má

  vposudku oinvaliditě uvedeno:

  „… neschopna práce za zcela mimořád-

  ných podmínek.“ Ostatní osoby se zdra-

  votním postižením mohou mít na podporu

  vnezaměstnanosti nárok.

  Mýtus 10: Zdravotně postižená

  osoba nemůže podnikat

  Podnikání osob se zdravotním postižením

  je samozřejmě také umožněno. Živnost se

  utěchto osob považuje za vedlejší, což je

  méně náročné na placení záloh na zdravot-

  ní pojištění apřípadné sociální pojištění.

  Na samostatnou výdělečnou činnost lze

  získat ipříspěvky od úřadu práce; ty jsou

  však nenárokové, aproto je vhodné přijít

  na ÚP sjiž promyšleným podnikatelským

  plánem. 

  LUCIE MARKOVÁ

  Poradna pro život spostižením Ligy vozíčkářů

  poradna@ligavozic.cz

  Bezplatná linka 800100250

• Strana 35

  můžeš / číslo 11 - 2014

  35

  ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

  ■ Jaká potvrzení jsou potřeba pro používání elektrického vozíku.

  ■ Jak postupovat, když chci příspěvek na auto.

  ■ Kdy je možno dát bývalému druhovi výpověď zbytu.

  Odpovědi na otázky čtenářů

  ?

  Chci zažádat oelektrický vozík pro svou

  matku. Maminka má roztroušenou sklerózu

  amechanický vozík už špatně ovládá. Jaké

  lékaře kromě neurologa musíme obejít? Běhání

  po doktorech je pro ni moc namáhavé.

  ODPOVĚĎ:

  Bohužel pro vás nemám pozitivní informa-

  ce. Kžádosti oelektrický vozík je totiž třeba

  doložit více vyšetření. Jak správně uvádíte,

  elektrický vozík musí primárně předepsat

  lékař specialista (rehabilitační lékař, orto-

  ped, neurolog či internista), ato na poukaz,

  který musí schválit revizní lékař zdravotní

  pojišťovny.

  Když se jedná odospělou osobu, příloha-

  mi žádosti jsou tato vyšetření:

  Vpřípadě indikace elektrického vozíku

  zdůvodu postižení obou dolních končetin

  znemožňujícího pojištěnci samostatnou

  lokomoci při kombinaci se závažným chro-

  nickým onemocněním, které nedovoluje

  pojištěnci zvýšit fyzickou zátěž, je nutné

  přiložit stanovisko příslušného odborného

  lékaře včetně výsledků vyšetření dokláda-

  jících rozsah azávažnost postižení, např.

  zátěžové testy.

  Oční vyšetření zaměřené na schopnost

  řídit elektrický vozík.

  Azávěrem psychologické/psychiatric-

  ké vyšetření, ve kterém musí být výslovně

  uvedeno, zda je pojištěnec schopen bez-

  pečně ovládat elektrický vozík vsilničním

  provozu.

  Přeji vám ivaší mamince hodně sil kvyři-

  zování žádosti.

  ?

  Pročítám časopis Můžeš č. 9/14, kde jsem

  si přečetla článek, jak získat finance na

  kompenzační pomůcku uvozíčkářů. Jedná

  se nám konkrétně opříspěvek na auto. Jak mají

  postupovat zástupci mentálně handicapovaných?

  Příspěvek zúřadu práce nemají šanci získat. (Při

  žádosti ozískání příspěvku na notebook mi bylo

  řečeno, že by tomu syn nerozuměl. Nakonec

  jsme příspěvek získali od vás.) Při jeho diagnóze

  – lehká mentální retardace aatypický autismus

  – nemáme šanci získat žádné příspěvky. Soudní

  znalec se přiklání klehké až střední mentální

  retardaci. Syn nemá rád cestování hromadnými

  dopravními prostředky – buď chodíme pěšky,

  nebo nás vozí manžel – při cestách veřejnými

  dopravními prostředky nesmíme stát, musíme

  sedět apořád sním mluvit nebo ho zabavit,

  navíc nesnáší hluk kolem sebe. Pokud bych

  chtěla oslovit nějakou nadaci, nemám šanci,

  protože jsem někde četla, že nadace příspěvky

  na auto nedávají. To naše současné je staré 20

  let. Děkuji za pochopení mé situace. Soustavně

  bojuji súřady osociální výhody pro syna, který

  je zbaven způsobilosti kprávním úkonům. Ještě

  jednou děkuji.

  ODPOVĚĎ:

  Máte pravdu vtom, že podmínky příspěvku na

  motorové vozidlo jsou nastaveny vzákoně

  č. 329/2011 Sb. přísně ajsou zaměřeny

  především na pohybová omezení. Jednou

  zindikací „nepohybového charakteru“ je pou-

  ze „těžká nebo hluboká mentální retardace

  astavy na rozhraní těžké mentální retardace“,

  nikoli však stav lehké až střední mentální

  retardace. Ač samozřejmě chápu vaše nesnáze

  scestováním veřejnými dopravními prostřed-

  ky, vtéto věci bohužel podle našich informací

  stát nechystá vlegislativě žádné změny. Není

  však pravda, že na motorová vozidla nepřispí-

  vají nadace; na našem informačním portálu

  www.ligavozic.cz/ip najdete několik kontaktů

  na nadace, které pomáhají ivtéto oblasti.

  Držím vám palce, ať se prostřednictvím

  nadací podaří uspět.

  ?

  Ráda bych vás požádala oradu, jak se

  zachovat vmé současné složité situaci.

  Mám 15letou dcerku Markétku, vlastnící

  průkaz ZTP/P, adcerku Zuzanku, 3,5letou,

  zdravou. Bydlíme vbytě zvláštního určení, který

  vlastní hl. m. Praha, společně smým bývalým

  druhem. Nájemcem bytu je má postižená dcera,

  my ostatní (zdravá dcera, bývalý druh ijá) jsme

  uvedeni ve smlouvě onájmu bytu zvl. určení

  (mezi hl. m. Prahou adcerou) jako „příslušníci

  domácnosti nájemce“. Bývalý druh na jaře

  azačátkem léta dvakrát fyzicky napadl mou

  postiženou dceru, poté jsem se sním definitivně

  rozešla adohodli jsme se, že se do konce srpna

  tohoto roku odstěhuje. Nyní jsem vkomplikované

  situaci: druh se odstěhovat nechce, za tři měsíce si

  nesehnal jiné bydlení, jsem ztoho zoufalá. Skoro

  celé prázdniny jsem byla sdcerami pryč, aby si

  mohl vklidu sbalit, on však nikam odejít nechce. Je

  možné, abych mu já jako zákonný zástupce dcery

  poslala výpověď zbytu? Prosím oodpověď, děkuji.

  ODPOVĚĎ:

  Odpověď na váš dotaz nebude tak jednodu-

  chá: bude zřejmě nutné, abyste mi některé

  skutečnosti upřesnila. Nájemcem bytu je po-

  dle vás 15letá dcera, nicméně vtomto věku asi

  není dcera osobou, která podepsala nájemní

  smlouvu (to by bylo zhlediska způsobilosti

  kprávním úkonům, která plně vzniká v18

  letech, nezvyklé). Smlouvu smagistrátem

  jste tedy zřejmě podepsala vy jako zákonný

  zástupce dcery, avy tedy můžete požádat

  magistrát ododatek ke smlouvě, jímž necháte

  bývalého druha vyškrtnout z„příslušníků

  domácnosti nájemce“, avdůsledku toho ztratí

  právo byt užívat. Dodatkem bych pak před

  ním argumentovala, že se má vystěhovat.

  Obávám se, že „vypovědět nájem“ zvaší stra-

  ny není možné, protože nejste pronajímatel

  bytu (tím je magistrát). Pokud by se ipřesto

  druh odmítal vystěhovat, prakticky pak do-

  poručuji za účasti svědků vyjednat vyklizení

  věcí, případně za vaší účasti aúčasti svědka

  požadovat okamžité sbalení věcí anásledně

  vyměnit zámek bytu. Vpřípadě agresivity

  bývalého druha neváhejte volat policii! Ta

  může využít tzv. institut vykázání agresora ze

  společného bydliště, avtomto případě pak

  případně idohlédnout na sbalení zbylých věcí

  (probíhá za asistence policie).

  Pevně doufám, že se vám podaří situaci

  zvládnout.

  

  Navaše dotazy odpovídají

  pracovníci Poradny Ligy vozíčkářů

  Bezplatná linka 800100250

  www.ligavozic.cz/poradna

  VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

  své postřehy anázory nám pište

  nainfo@muzes.cz nebo naadresu redakce

  časopisu MŮŽEŠ, Melantrichova 5, 11000 Praha 1.

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  Čtěte Můžeš nawww.muzes.cz

• Strana 36

  SEZNÁMENÍ

  Bude mi 30 let, jsem na vozíku ahle-

  dám opravdového kamaráda ve věku 28

  až 35 let, nejlépe chodícího, ze západních

  nebo středních Čech. simonabright@

  gmail.com Zn.: 06062014

  Hledám přítele zPrahy, možno

  isautem, na dopisování prostřednictvím

  SMS, někdy ikobčasným schůzkám – na

  procházky apod. Jsem zPrahy 10, je

  mi 39 let, jsem vinvalidním důchodu.

  Můj profil na: lidé-zdenicka2.11.

  zdenicka2.11@seznam.cz Zn.: 07062014

  Ahojte, je mi 30 let, jsem rozvedená.

  Mám středoškolské vzdělání. Po dětské

  mozkové obrně špatně chodím, špatně

  mluvím abohužel se sama nenajím.

  Jsem pohodová, usměvavá alegraci

  nezkazím. Prsty kreslím obrazy. Ráda

  poznám muže, snímž najdeme společný

  pohled na život. Těším se! Kačka ;o)

  kacule84@gmail.com Zn.: 08062014

  Ahoj kluci, je mi 20 let ahledám něja-

  kého kocoura na večerní SMS nebo volá-

  ní. Schůzka je ale také možná, pokud se

  poznáme přes skype. :) tel.: 733 794501

  niki1994@email.cz Zn.: 17062014

  Hledám přátelství. 22/160 vID hledá

  kamaráda-nekuřáka smenším mentál-

  ním postižením, zokolí Hradce Králové.

  Netoužím po intimním životě. Najdu

  stejně smýšlejícího přítele? nefritovymo-

  tyl@seznam.cz Zn.: 23062014-1

  Ahoj. Je mi 50. Jsem ale mladšího

  vzhledu iducha. Trochu kulhám po

  autonehodě, ale zvládám vše. Hledám

  ženu, klidně imaminku, která také věří

  na lásku aje příjemného vzhledu jako já.

  Nemyslím, že na vzhledu nezáleží. Jistě

  ina povaze záleží, ale partneři se sobě

  musí líbit, aby přeskočila jiskra. Abez

  jiskry to nejde. Nekoukám na to, že by

  byla moje budoucí partnerka postižená,

  to by mi vůbec nevadilo, to může potkat

  každého. Hlavně abychom si rozuměli

  aměli se rádi. Život sice není peříčko,

  ale sláskou je příjemnější. Zkusíme to

  spolu? carodejcaruje@seznam.cz Zn.:

  23062014-2

  Jsem sám, 61 let, menší štíhlé

  postavy, rád bych našel ženu do 162 cm,

  odkudkoliv, přistěhování ke mně možné

  hned, nebo jestli máš domek, můžu

  prodat byt. Jsem pracovitý arád něco

  dělám. Rád bych žil pro tebe, atím ipro

  sebe, jsem Rom, ale bát se mě nemusíš.

  Prosím, odepiš, vše si řekneme, nebo

  zavolej. Díky moc. Tel.: 602 932 715

  bludmir@seznam.cz Zn.: 24062014

  Hledám kamaráda na psaní e-mailů.

  Ahoj, najdu tu kamaráda na psaní

  e-mailů, který je také vID spsychikou?

  Aspíka, schizofrenika nebo tak podobně,

  ideálně kolem 30–40 let. :) ahoj, Míša.

  wolf.lake@seznam.cz Zn.: 25062014-1

  Jen vážně! Hledám ženu, pro kterou

  budu vším, jako ona pro mě. Raději

  nekuřačku ařidičku. Věk od 28 do 40

  let. Střední či východní Čechy vítány.

  avomet2@seznam.cz , pootr1@seznam.cz

  Zn.: 25062014-2

  Hledám ženu pro společný život,

  nekuřačku. Jsem 29/170/SŠ, samostatný

  vozíčkář. Bydlení aauto mám. Rád

  cestuji, miluji přírodu, knížky, hudbu,

  plavání. Najdu tě? Telefon: 737 085699

  martin1914@seznam.cz Zn.: 26062014

  Dobrý den! Jsem cizinec ahledám

  skutečně upřímný vztah se ženou, která

  ví, jak ocenit skutečné pocity avztahy.

  Ale dovolte mi, abych se představil: Je

  mi 38 let, jsem 174 cm vysoký avážím 61

  kg – sčernými vlasy ahnědýma očima.

  Umím vařit. Jsem křesťan. Miluji přírodu,

  filmy, hudbu ačtení knih. Pokud to

  některou zvás zajímá, můžete mi napsat

  na e-mail: Ivanov1976@email.cz nebo

  SMS číslo: 702 843 805. Rád bych se

  setkal. Zn.: 07072014

  Ahoj, jmenuji se Jirka ahledám přítel-

  kyni, může být isdětmi, věk mezi 18 až 40

  lety, můj telefon je 605 948 065, e-mail:

  neudert.jirka@seznam.cz Zn.: 11072014

  Je možné ipři velmi ztížených zdra-

  votních možnostech nebýt osamocená?

  Hledám přítelkyni, přítele na popovídání,

  možné výlety, SMS, skype anaplnění vol-

  ného času. 56letá na vozíku, Praha. Mož-

  ná… hejvi@seznam.cz Zn.: 12072014

  Ahoj, hledám dívku se schizofrenií ve

  věku 20 až 25 let zÚsteckého kraje. ma-

  rek.figura@seznam.cz Zn.: 13072014

  Ahoj, je mi 20 let ahledám kamarádku

  na dopisování, ale inávštěvu kina.

  Mám ID 3. st., atypický autismus aSMD,

  jsem chodící. Hledám kamarádku

  stejného nebo přibližného věku. Martin

  jezekkytara@centrum.cz Zn.: 14072014

  Hledám přítelkyni do nepohody. Je mi

  47 let ajsem zBrna. Mám epi/ID. Budu

  rád, když budeš zBrna aokolí. Jestli

  chceš, tak mi napiš na e-mail, budu rád.

  mirasehnal@seznam.cz Zn.: 15072014

  Vážné seznámení. Jsem muž, na

  vozíku, ahledám ženu, která je také

  sama anebude jí vadit vozík. Samota je

  zlá, ve dvou se to lépe táhne. R. kyclt.

  richard@seznam.cz Zn.: 16072014

  Ahoj, jsem lehce slabozraký obyčejný

  kluk, je mi 30 let arád bych poznal fajn

  slečnu zPrahy. pitrs83@seznam.cz

  Zn.: 17072014

  KOUPÍM, PRODÁM

  PRODÁM invalidní vozík – ortopedia,

  obrovsky spolehlivý avelký pomocník,

  dojezd na jedno nabití cca 30 km – podle

  terénu, + nabíječka, baterie bezúdržbové,

  nové. Tel.: 737 253 444, cena dohodou.

  i-g@email.cz Zn.: 11072014

  Prodám infrasaunu za 12 500 Kč, nová,

  také prodám masážní lehátko za 750 Kč.

  Vpřípadě zájmu volejte 773 694 922 bu-

  kovanovar@seznam.cz Zn.: 12072014

  Koupím větší tříkolku pro svou

  mentálně postiženou 10letou dcerku,

  starší, ale zachovalou, prosím levně.

  Za nabídky děkuji. korytaci@seznam.cz

  Zn.: 13072014

  Prodám skládací golfové hole –

  kočárek. Málo použitý, do 100 kg,

  původní cena 15 000 Kč – pouze za

  doplatek! 1500 Kč + doprava. petr.

  zenisek@email.cz Zn.: 14072014

  Prodám elektrický invalidní vozík

  značky PERMOBIL. Pokud budete mít

  okoupi zájem, kontaktujte mě přímo.

  Miluše Mejzlíková, tel. 731 355 202 nebo

  na e-mailu popelkovaivca@centrum.cz

  Zn.: 03082014

  Prodám osobní automobil Peugeot

  308 SW 1.6, 120 k, sautomatickou

  převodovkou, výroba 12/2008, stříbrná

  metalíza, najeto 51 tisíc km, první

  majitel, servisní knížka, pravidelný

  servis. Výbava: dvouzónová automatická

  klimatizace schlazenou schránkou,

  šest airbagů, ABS, palubní počítač,

  posilovač řízení, rádio sCD přehrávačem,

  centrální zamykání sdálkovým

  ovladačem, imobilizér, elektricky

  ovládaná okna azrcátka, mlhovky, tři

  samostatná zadní sedadla, prosklená

  střecha, zamykání řadicí páky, hliníková

  kola atd. + kompletní zimní obutí.

  Automobil je garážovaný, vzimě málo

  jetý, auto není ani ťuknuté. Rozměrný

  zavazadlový prostor umožňuje ipřepravu

  elektrického vozíku bez omezení

  ostatních pěti cestujících. Stav odpovídá

  najetým kilometrům, jako nový. Cena:

  dohodou. Kontakt: r.folvarsky@telecom.

  cz, 603 491727. Zn.: 04082014

  Prodám mechanický vozík Eurochair

  1.850 Meyra, odlehčený vozík, šíře 38 cm,

  polohovací záda, dělené stupačky,

  přídavná kolečka proti převržení (možno

  odmontovat), rychloupínací kola, barva

  modrá, držadlo (stabilizační vzpěra

  abubnové brzdy pro doprovázející oso-

  bu). Též možnost nových plastových kry-

  tů na kola (průhledná, barevná – Meyra),

  přídavné zařízení elektrokola + joystick,

  nová rychloupínací kola bezúdržbová.

  Tel.: 775 199 833, cena 10 tisíc Kč l.pume-

  rova@seznam.cz Zn.: 05082014

  Dobrý den. Jsem bechtěrevik amám

  problémy nejen schůzí, ale hlavně

  sbolestmi nohou acelkově pohybovým

  aparátem. Sháním pro sebe malé autíčko

  se zdravou karoserií aobsahem do 1000

  ccm. Potřebuji auto spolehlivé, aby mě

  nezklamalo adovezlo tam izpět. Pokud

  byste pro mě měli nějakou nabídku, za-

  šlete ji prosím na e-mail zu.ra@seznam.

  cz Mnohokrát děkuji. Zn.: 05082014

  Prodám Fiat Punto, rok výroby 1998,

  najeto 140 000 km, cena 14 000 Kč.

  vojtechmihalik@seznam.cz

  Zn.: 06082014

  NABÍZÍM, HLEDÁM

  Dobrý den, ahoj, jsem čerstvá absol-

  ventka VŠE anabízím vám pomoc při

  studiu (ekonomické obory): vypracování

  otázek ke zkoušce, vypracování referátů,

  pomoc při zpracování diplomové práce

  (ibakalářské) apod. Vpřípadě zájmu

  pište na: vse.do.skoly@email.cz

  Zn.: 05092014

  Hledám podnájem uslušných lidí.

  Jsem 40letá, tělesně postižená, věřící

  evangelička. Tel: 774367425

  Zn.: 08092014

  Prodám rehabilitační pomůcku

  Terapimaster/Redcord, stáří čtyři roky,

  je jako nový, používán byl jen párkrát,

  různé druhy popruhů, původní cena

  50 000 Kč, nyní 18000 Kč, rychlé jednání

  – sleva. Pište na e-mail: mack@email.cz

  Zn.: 15072014

  Nabízíme dva kočárky REVO 1, nej-

  větší velikost, jeden spevnými adruhý

  sotočnými koly, první do terénu, druhý

  do interiéru nebo města. Nosnost 75 kg,

  do 150 cm. Vyrobeno na zakázku zomy-

  vatelného materiálu (na výrobu sedacích

  vaků), rozšířené aprodloužené na

  maximum. Jednoduchá manipulace, sa-

  mostatné polohování všech částí (až do

  lehu), madlo lze nastavit ve směru jízdy

  nebo opačně. Vyrobeny 7/2013, použité

  párkrát, jako nové. Abdukční klín, fixační

  vesta, košík, zimní fusak… vše podrobně

  nafotím na mail. PC jednoho kočárku

  svybavením byla 40 000 Kč. Nabízím za

  polovinu pořizovací ceny, tedy 20 000

  Kč za kus. Při rychlém jednání nebo při

  odběru obou kočárků dohoda možná.

  Dtp@atlas.cz Zn.: 21072014

  Prodám ruční řízení do auta. Jedná

  se opáku kvolantu nalevo, plyn tahem

  dolů přidává. Napravo brzda tlačením

  od sebe brzdí. Je našroubované přímo

  kpedálům. Spolehlivé. Namontované

  vRenault Kangoo fa Canocar Brno. Cena

  11 000 Kč, vpřípadě dohody velká sleva.

  Brno. beranek.miroslav1@seznam.cz

  Zn.: 30072014

  Prodám auto Škoda Roomster Scout

  1,6, r. v. 2009, červené barvy, sautoma-

  tickou převodovkou, ručním ovládáním

  plynu aspojky typu HURT na pravé

  straně volantu, 1. majitel, servisní knížka,

  náhradní disky se zimním obutím, výško-

  vě nastavitelné sedadlo řidiče, autorádio

  sCD přehrávačem, ovládání předních

  oken azpětných zrcátek velektrice, po-

  silovač řízení, střešní nosiče, 4x airbagy,

  dálkové zamykání, 4x zimní pneumatiky

  sdisky, najeto 48 000 km, bezvadný

  technický stav, nebourané. Cena kjedná-

  ní 195 tisíc Kč. Info na tel.: 604 563 486

  Zn.: 01082014

  Koupím sprchovací lehátko Leckey,

  velikost 4, spojízdným podstavcem

  (ijednotlivě). Za nabídky děkuji. kristyna.

  olga@seznam.cz Zn.: 02082014

  Více inzerce nawww.muzes.cz

  36

  můžeš / číslo 11 - 2014

  INZERCE

  INZERÁTY MŮŽETE

  POSÍLAT nainternetovou

  adresu info@muzes.cz

  nebo písemně naadresu

  Redakce Můžeš,

  Melantrichova 5,

  11000 Praha 1

• Strana 37

  VAŠE FOTOGRAFIE

  Radostné chvíle

  Co nejčastěji fotíme? To, co se nám líbí,

  ataky se snažíme zachytit radostné

  okamžiky. Michaela Janoušková se

  vypravila na festival Colours of Ostrava

  anepochybuji, že si to tam všichni

  účastníci užívali. Nicméně si myslím,

  že by její fotka mohla být lepší. Není

  totiž dobré, když většina lidí je knám

  zády adívá se jinam. Nestyďme se

  zvolat „podívejte se na mě“ avůbec

  není na závadu použít ten známý trik

  se zvoláním „sýýýr“, aby vzniklo zdání

  úsměvu! To vše je mnohem lepší než

  „zádíčka“, jak říkám fotkám, kde jsou

  všichni zády.

  Taková je třeba zrovna fotka pořízená

  Irenou Vagenknechtovou. Je toho typu,

  nad jakým kdekdo ohrnuje nos, ale

  ve skutečnosti je to milá vzpomínka

  na legraci umoře. Je tam vše, co tam

  má být, anic nepatřičného se tam

  nepřipletlo. Kluka vidíme celého ato

  šklebení se hodí katmosféře, je to

  součást hry. Ano, takto jednoduché to

  je!

  Ina fotce Ilony Vondráčkové ze série

  zachycující výlet vlakem náš model

  věděl, že ho fotíme. Má veselý výraz,

  fotka je živá azábavná. Hlavně žádná

  zádíčka!

  Eva Hodková si vytkla vyšší laťku,

  pořídit něco, čemu se někdy říká až

  „glamour“. Fotka, tedy vzásadě líbivý

  portrét nebo studie celé postavy – za

  pomoci postprodukce, tedy různých

  editačních efektů. Podívejte se na

  web Můžeš, jak se jí to podařilo, já to

  za zdařilé pokládám. Asi nejvíc mě

  zaujala tahle fotka, připomínající

  svým stylem fotky zprvní republiky...

  Ale ito retro má ve fotografickém světě

  svoje místo! Má to pěkné světlo, nápad,

  aranžmá – postava je mimo střed aje

  zakomponovaná do krajiny. Proč se

  nepokusit opěkné retro?

  No anávratem do 30. let dnešní

  procházku fotogalerií Můžeš zakončíme.

  Je to fotka od Danuše Fialové aopět

  – nic složitého, prostě: jasná situace

  jednoduše vyfocená. Hraje tam roli ita

  cedule nahoře aobrázek muzikantů pod

  gramofonem. No azaujatý výraz kvěci

  taky patří. Takže znovu: nebojte se

  aranžovat avyhýbejte se zádíčkům. 

  Autor je novinář aspisovatel.

  SLOUPEK

  Ondřeje NEFFA

  37

  můžeš / číslo 11 - 2014

  Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

  děkujeme, že posíláte snímky dorubriky Vaše fotografie naadresu www.muzes.cz.

  Jsou zde každému knahlédnutí aOndřej Neff znich pravidelně vybírá ty nejlepší.

  Ty pak otiskujeme aautoři dostanou honorář. Někdy barevný, jindy ponurý listopad

  nabízí skvělé příležitosti k zajímavým snímkům, a tak jej využijte.

  Fotografie prosím posílejte co největší. Přeji vám dobré světlo.

  

  (jš)

  EVA HODKOVÁ

  IRENA VAGENKNECHTOVÁ DANUŠE FIALOVÁ

  ILONA VONDRÁČKOVÁ MICHAELA JANOUŠKOVÁ

• Strana 38

  časopis pro ty, kteří se nevzdávají

  můžeš / číslo 11 - 2014

  Správné řešení tajenky zpředchozího čísla:

  ČAS MÁ PLNÉ KAPSY PŘEKVAPENÍ

  LUŠTITELÉ – VÝHERCI:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto Bariéry.

  Správně vyluštěnou tajenku zašlete prosím

  nejpozději do15. listopadu naadresu redakce:

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1 nebo nae-mail: info@muzes.cz.

  Encyklopedie a atlas hub:

  Martina Vaňková

  Odlehlá 323

  190 00 Praha 9

  DVD Hostinec u kamenného stolu:

  Jak Kronk

  Za Mlýnem 1565/31

  147 00 Praha 4 – Braník

  Jarmila Makovcová

  Rybářská 4

  370 10 České Budějovice

  Jeden vylosovaný čtenář získá

  za správně vyluštěnou křížovku

  encyklopedii Houby a Kapesní atlas hub,

  dva další luštitelé DVD s českými filmy.

  Čtěte Můžeš

  nawww.muzes.cz

  NA CO SE

  MŮŽETE TĚŠIT

  VPROSINCOVÉM

  ČÍSLE?

  ❛ Rozhovor

  s významným

  českým sochařem

  Olbramem Zoubkem.

  ❛ Tip na bezbariérovou

  výstavu a aukci

  uměleckých děl

  ve Veletržním paláci

  v Praze.

  ❛ Reportáž

  o rodině, která se stará

  o postiženého syna.

  ZAJÍMAVÉ ČTENÍ

  PRO HLAVU ISRDCE!

  Informace, servis.

  38

  KŘÍŽOVKA OCENY

• Strana 39

  Správné řešení tajenky zpředchozího čísla:

  ČAS MÁ PLNÉ KAPSY PŘEKVAPENÍ

  LUŠTITELÉ – VÝHERCI:

  VÝHERCŮM GRATULUJEME!

  Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto Bariéry.

  Správně vyluštěnou tajenku zašlete prosím

  nejpozději do15. listopadu naadresu redakce:

  Melantrichova 5, 11000 Praha 1 nebo nae-mail: info@muzes.cz.

  DVD Hostinec u kamenného stolu:

• Strana 40