Strana 20
PŘÍBĚH KONTA BARIÉRY
20
můžeš / číslo 11 - 2014
Text: ZDENĚK JIRKŮ
Foto: JAN ŠILPOCH
V
še, co se týká velkých financí, má
uběžného člověka nevalnou pověst.
Ze záplavy zpráv okrachujících
bankách, omiliardových defrau-
dacích, pohádkových příjmech
manažerů aožebračených klientech zůstal
dojem, že finančníci jsou vlastně ztělesněný
ďábel. Když ktomu připočteme českou ori-
ginální zkušenost skuponovou privatizací
atrpké zážitky zpraxe investičních fondů,
docela chápeme majitele pár tisícovek, že
raději schovává své peníze pod matraci.
Jenomže leckomu se podaří vlastnit větší
sumu, apak stejně dumá nad otázkou – kam
uložit, kam investovat, kde si nastřádanou
hodnotu trochu pojistit? Obrovská finanč-
ní krize minulých let mimo jiné trochu
pročistila houštinu finančních institucí
avětšinou zbyly ty dobré. Vnaší zemi mezi
ně patří Pioneer Investments, česká pobočka
celosvětové firmy. Dlouholetý avelkorysý
partner Konta Bariéry icelé Nadace Charty
77. Důkaz, že stou pekelností finančníků to
zase nebude tak zlé.
Jak jste se, Petře Šimčáku, potkal sKon-
tem Bariéry?
„Jako nový zaměstnanec Pioneeru jsem
se šel prostě představit, protože nadace
byla klientem Balancovaného fondu nadací.
Azrovna vté době potřebovali najít nového
sponzora Ceny Jaroslava Seiferta. Takže
jsme pomohli. Apak, když jsem si uvědomil,
že nadace spravuje nemalé jmění, vdocela
krátké době jsem se začal starat ve správní
radě ofinanční otázky.“
Racionální řeč profesionála trochu skrývá
docela dramatickou skutečnost.
■ Nadace Charty 77 potřebuje i odborníky na velké peníze.
■ Souvislosti, které bychom u specialisty na finance nečekali.
■ Nová spolupráce na seniorském projektu.
Dobrý úmysl nestačí
Nadace je bohatá, má velké vlastní jmění,
ve sbírkách získává miliony amiliony, další
prostředky jí vkládají na účty velcí sponzo-
ři. Zkrátka každodenní práce spenězi se
nedá dělat jen sintuicí adobrými úmysly.
Důvěra dárců icelé veřejnosti je nejcenněj-
ším majetkem každé neziskové organizace,
aimalá chyba by mohla zničit po léta
budovanou pověst seriózní atransparentní
společnosti. Takže odborník není vtom-
to případě jen ochotný dobrovolník, ale
především člověk svelkou odpovědností.
Důvěra dárců
icelé veřejnosti je
nejcennějším majetkem
každé neziskové
organizace, aimalá
chyba by mohla zničit po
léta budovanou pověst
seriózní atransparentní
společnosti.
Člověk ze světa peněz
nemusí být dravec
„Když jsem si uvědomil, že budu pracovat
sosobnostmi, které správní radu tvoří, tro-
chu jsem zapochyboval, jestli tam patřím.
Ale vlastně jako jediný finančník jsem si
své místečko docela rychle našel – portfo-
lio nadace má dnes hodnotu sto čtyřiceti
milionů. To znamená neustále přemýšlet,
jak investovat, jak zajistit potřebné výnosy,
apřitom dodržovat přísné zákony, které
nadacím nedovolují rizikové obchody;
jenomže tím jim uzavírají icestu kpří-
padným větším ziskům. Takže se ne ustále
musíte velmi kvalifikovaně pohybovat
vpoměrně úzkém koridoru.“
Obchodní ředitel Pioneer Investments
Petr Šimčák svou (nehonorovanou) prací
vnadaci tak trochu uhnul ze své hlav-
ní profese – starat se jen ozisk. Ikdyž
– ijeho velmi konzervativní přístup ve
spolupráci sdalším členem správní rady,
Martinem Kolouchem, třeba jen za loňský
rok přinesl nadaci dva miliony. Tyto
operace mimo jiné umožňují, aby třeba
Konto Bariéry mohlo vše, co od dárců
dostane, rozdělit potřebným, aniž by to
provázela koruna režijních nákladů. Na
provoz si zkrátka vtomto případě musí
charita sehnat prostředky jinak. Tak se
daří izískávat každoroční pozitivní výrok
velmi přísných auditorů. Mladý finančník
se ale věnuje ijiným bohulibým akti-
vitám – třeba přednáškám ve školách.
Uvědomuje si, že problém sfinanční (ne)
gramotností je vtom, že lidé už od mládí
potřebují automaticky získat návyk, že do
jejich výdajů patří nejen dnešní spotřeba
ainvestice do budoucnosti, ale icharita.
Aspodivem konstatuje, že školáky skoro
nikdy nenapadne věnovat alespoň malou
část ze svého kapesného na humanitární
účely. Také zkušenost…