Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 30

30
NA CESTÁCH
30
můžeš / číslo 11 - 2014
Text: MARIE HARCUBOVÁ
Foto: LUDMILA HARCUBOVÁ
Š
výcarsko je země nejen velice
krásná, čistá aupravená, ale čeho
si navíc cením avážím já, vozíčkář
na plný úvazek zHarrachova, je
to země bezbariérová. Nikdy bych
tomu při pohledu na mapu ana všudypří-
tomné Alpy nevěřila.
Vidět Zermatt, toto idylické horské
městečko, obklopené – skoro bych řekla
tísněné – nebetyčnými skalami, to je něco
tak úchvatného aodzbrojujícího, až tajíte
dech. Připadala jsem si jako mravenec.
Mezi moderními hotely, domy aobchody se
sem tam krčí stařičké romantické domky –
malé dřevěné roubenky. Zvláštní – jako by
stařenky hlídaly to barevné značkové mládí
proudící kolem.
Zermatt je známé jako město bez aut,
ulice jsou zde velice úzké. Lanovky, elektric-
ká vozítka jako taxi ahorské vláčky, to jsou
jediné povolené dopravní prostředky. Aještě
krásně barevné akoňmi tažené kočáry.
Bezbariérové detaily vhotelu
Ubytovány jsme byly vhotelu Butterfly, ve
speciálnímpokoji zařízeném pro postižené.
Výtah, široké dveře, vkoupelně madla ave
sprše sklápěcí sedátko, pod umyvadlem dost
prostoru pro vozík. Je to přesně takové, jak si
každý vozíčkář přeje. Adalší malé pozornosti
– při snídani unašeho stolu chyběla židle. Je
moc milé, když někdo myslí na to, že přijede
vozíčkář. To jsme ještě nikdy nikde nezažily.
Švýcarsko má skvělé bezbariérové hotely.
Zermatt je čisté město bez aut.
Na vlakových nádražích mají plošiny pro vozíčkáře.
Na vozíčku do Alp
Rozhlížely jsme se
po ztichlé podvečerní
krajině aměly pocit, že
jinde nejsou pastviny
zelenější, kravičky, kozy
aovečky spokojenější
ahory kolem
majestátnější.
NEMŮŽE BÝT TYPIČTĚJŠÍ POHLED
na švýcarské hory.
Vozíčkářům není odepřen.
Můžeš