Strana 28
KULTURA / AUKČNÍ SALON
. prosince pořádalo
Konto Bariéry
. aukční salon výtvarníků
Pro informace o doprodeji děl
sledujte www.kontobariery.cz.
Boris Jirků vystavoval na mnoha
místech zeměkoule obrazy, ilustra-
ce i volné grafiky, jejichž témata
objevoval i během svých studijních
cest. Jeho obrazy nejsou přepisem
reality, jsou oknem dovnitř, do pri-
vátního duchovního prostoru: „Svůj
časoprostor dynamicky měním, jak
uznám za vhodné, a figury perspek-
tivou zvětšuji nebo zmenšuji, aby
hovořily beze slov…“ vysvětluje sám.
A jak napsal Karel Žižkovský v jed-
né eseji o jeho obrazech „…rozehrá-
vá koncert barev, umožňuje nutnou
deformaci, zjednodušení tvarů, je
záznamem duševního zrání autora,
je odrazem jeho nálad, je dokladem
o studijních cestách i pracovních
sympoziích, je prostorem pro expe-
riment i hledání vlastní nenapodo-
bitelné tváře.“ Obrazy se signaturou
Boris Jirků nemůžete minout, samy
vás zastaví…
KOČUJÍCÍ PEDAGOG?
O svém pedagogickém působení na
všech úrovních uměleckých škol
mluví nadšeně: „Poznal jsem tu pro-
fesi a rád to, co umím, předávám dál!
Pravidla učení si dělám sám. Jed-
nou mi volal Jiří Šalamoun z Vysoké
školy uměleckoprůmyslové, že měli
konkurs na výuku kresby, ale jeho
vítěz Oldřich Kulhánek dostal na rok
možnost výuky v USA; měl jsem za
něj původně jen zaskočit! Oldřich mi
po návratu řekl, že by to tak neuměl
– a já zůstal sedmnáct let. Po zdra-
votní odmlce pokračuji, zase jinde,
už proto, že figurativní kresba podle
mě zůstává nejen základem, ale
tvůrčím vrcholem i v dnešní techno-
logické společnosti.“
Kočování? „Není to takové drama,
v Plzni jsem každý týden dva dny
a cestou z Prahy nabírám své stu-
denty – promluvíme si, je to tako-
vá umělecká spolujízda,“ pousměje
se; je znát, že jde o jeho oblíbené
téma: „V Plzni učím figurální kresbu
a malbu. A v Banské Bystrici jsem
na začátku každého semestru – na
úvodním workshopu bývá z celého
Slovenska i sedmdesát lidí, jedná se
o velkou akci pro pět ateliérů. Dopo-
ledne je kresba podle modelu, odpo-
ledne přednáška, pak další kresba.
Jsou to velmi intenzivní dny. Tech-
nologie nám umožňují, že poslucha-
čům v průběhu studia zadám ilustra-
ce, které mi pak zasílají. Ve výsledku
musí být znát žánr knížky, prostředí,
charakter hrdiny, čas i denní doba,
a hlavně humor nebo tíživá atmo-
sféra – a já jejich složku hodno-
tím. Už šestnáct let organizuji dnes
už mezinárodní výstavy Figurama
z nejlepších studentských prací i děl
pedagogů (Artelerie) z patnácti škol.
Z prací vzniká také každoroční kata-
log současné tvorby. Letos jsme po-
prvé vyhlásili Cenu Egona Schieleho
pro nejlepší studentskou kresbu Ev-
ropy s dotací sto tisíc korun od přá-
telských sponzorů. Další kapky živé
vody pro figurální kresbu… A mezi
to všechno vkládám své malování.
Když člověk chce něco dělat, tak ať
to dělá s plným nasazením,“ dodává.
V medailonu nám nezbyl žádný
prostor na uhrančivé vzpomínky
z rodného Zlína, kdy doma ilustro-
val knihy, které neměly obrázky,
a dokonce přemaloval i některé ob-
razy. Nedostalo se ani na maminku,
kterou ve Zlíně navštěvuje, tatínka,
který mu řekl o škole, kde se jenom
maluje, nebo ředitele základky –
spravedlivého „šerifa“, který se sna-
žil vidět věci objektivně. Prostě na
to, jak šel život. Už na střední škole
v Uherském Hradišti vynikal. Vypa-
dá spokojeně. Je skutečně takový?
„Když budete šťastné, tak život hroz-
ně uteče – říkával jsem svým dce-
rám. Musím být otevřený náhodám,
ale ty přejí jen připraveným.“
Episkopy
s růžovou
oblohou,
olej na desce,
2004
Vnitřní krajina
orgasmu,
kombinovaná
technika, 2009
(tento obraz patřil
do desítky nejvýše
vydražených
obrazů v 13. aukci)