Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 12

MILAN PEŠÁK

(*1963)

Vneděli 3. prosince 1989, když jsem

se vtu mlhavou anavečer dešti-

vou neděli po ustavení České unie

nevidomých aslabozrakých vrátil

domů aslyšel ve zprávách, že vprvní

porevoluční vládě je zase převaha

komunistů, pomyslel jsem si: možná

jsme to uspěchali. Ta vláda vydržela

jen týden, ale my jsme vytvořili zá-

klad organizace fungující dodnes.

Před revolucí musel nevidomý

člověk, pokud chtěl slepeckou hůl

nebo hmatové hodinky, jít na Svaz

invalidů, organizaci tehdejší Národní

fronty (prodlouženou rukou KSČ).

My jsme věděli iodalších pomůc-

kách, které nevidomým aslabozra-

kým mohou pomoci – otelevizních

lupách, oBraillových displejích či

elektronických orientačních pomůc-

kách. Achtěli jsme, aby ivnaší zemi

byly dostupné lidem spostižením,

nejen nějakým nomenklaturním

kádrům.

Vnaší zemi zcela chyběly služby,

které by nevidomým aslabozrakým

lidem usnadňovaly samostatný

anezávislý život. Byly tu dva ústavy,

vLevoči na Slovensku pak rehabi-

MILAN PEŠÁK.

Jeden ze

zakládajících

členů České

unie nevidomých

aslabozrakých. Je

autorem myšlenky

Tyflocenter,

sítě krajských

poskytovatelů

sociálních služeb

pro zrakově

postižené. Byl také

radním hlavního

města Prahy

spůsobností

pro oblast

zdravotnictví

(2006–2010)

asenátorem

Parlamentu ČR

(2010–2016).

litační centrum pro ty, kdo ztratili

zrak vprůběhu života; kapacita však

žalostně nedostačovala, odostupnos-

ti zČech aMoravy nemluvě. To se

po roce 1989 změnilo. Vrámci České

unie nevidomých vznikl Tyfloservis

asvými ambulantními středisky

brzy pokryl celé území ČR. Vzniklo

Pobytové rehabilitační arekvalifikač-

ní středisko pro nevidomé Dědina,

Knihovna digitálních dokumentů

astředisko digitalizace knih, učili

jsme nevidomé aslabozraké lidi ovlá-

dat počítače bez možnosti používat

monitor nebo myš, začínali sprůvod-

covskou apředčitatelskou službou,

budovali Středisko pro výcvik vodi-

cích psů, prosadili tikající semafory

amluvící tramvaje aautobusy…

Ani před revolucí nebylo vše

špatné, stejně jako teď není zdaleka

vše dobré. Jako děti amladí lidé se

zrakovým postižením jsme dostali

kvalitnější vzdělání, než dostávají

žáci teď vinkluzi. Idíky němu jsme

dosáhli potřebných posunů. Nikdo

nám netajil, že život je opřekonávání

problémů. Teď vídáme samé úlevy,

diskriminace, šikany – alidé nemají

REFLEKTOR / PROMĚNY ŽIVOTA LIDÍ S POSTIŽENÍM

Praha: vysoké obrubníky, bariéry.

Vyrazit do města nebývalo

tak snadné jako dnes.

šanci vědět, jak jsou na tom doopravdy. Ne-

jsou mnohdy ani ochotni vzít vlastní život do

svých rukou. Abez toho to nejde! Postižení

zůstane vždy postižením anikdy ho nepůjde

zcela kompenzovat – technikou, natož služ-

bami. Člověk se zdravotním postižením to

bude mít vždycky těžší než ten bez postižení.

Když něco děláte náhradním způsobem, vše

bude časově aenergeticky náročnější améně

efektivní než to, co je pro člověka přirozené

apro co byla většinově vyvinuta technika.

Potřebujete-li pomoc jiných lidí, jste na

nich závislí. Nikdo není zcela nezávislý, pro-

tože pomoc někdy potřebuje každý; ale kdo

ji potřebuje denně, je závislejší. Amnoho na

tom nezmění ani to, že si ji kupuje za příspě-

vek na péči. Často nemůže platit plnou cenu.

Tak nepodléhejme lžím ailuzím, ale pojďme

udělat maximum, co zmůžeme. Ktomu jsme

byli odhodláni vtěch 80. letech, aproto

jsme vtěch 90. tolik dokázali. Asoučasnost?

Všechno zase nějak rozmělňujeme...



Před sametovou revolucí v naší zemi

chyběly služby, které by nevidomým

a slabozrakým lidem usnadňovaly

samostatný a nezávislý život.