Strana 22
ŽIVOT / CESTOVÁNÍ – SRÍ LANKA
Střípky
ze Srí Lanky
Text: MARTIN KOPEČEK
Foto: AUTOR
Letadlo dosedá na ranvej letiště v Ne-
gombu. Se Simonou se nám splnil
dlouholetý sen o cestě do Asie na
vlastní pěst. Dopředu jsme ale kvůli
vozíku neponechali nic náhodě a na
prvních pár dnů si najali ještě z ČR po
telefonu a e-mailu místního řidiče.
Dileep byl drobný veselý chlapík
s klimatizovaným autem, dobrou an-
gličtinou a nakonec nejlepší cenou.
Po prvním dnu se ukázalo, že mož-
nost vyzvednutí na letišti v jednu ho-
dinu v noci a přespání v jeho domě
byla šťastná volba. Zradilo nás totiž
proklatě dobré kuře při mezipřistá-
ní v Dubaji. Znáte to, prostě tak ně-
jak vnitřně cítíte, že je něco špatně.
A pak už to jelo až do rána. Simona
se cpala místními lahůdkami v po-
době obří papáji, čerstvě uříznutého
„A co když ti tam vozík
někdo ukradne?“ Tuto
pichlavou otázku jsem
dostal na jednom
cestovatelském portálu,
když jsem sondoval
základní informace
pro 17denní výpravu
na tento asijský
ostrov. Dotaz mě moc
nepotěšil, ale naštěstí
neodradil.
ananasu, vynikajícího rice & curry
a já se jen díval na talíř s malou ku-
pičkou osolené rýže. Jak však pro-
blémy nenadále přišly, tak také ode-
šly, a druhý den ráno již vyrážíme.
Cesta je skoro smrtící, než si zvyk-
neme na jízdu vlevo za neustálého
troubení a brzdění. Mám několik
nových šedin. Po čtyřech hodinách
jízdy se před námi otevírá brána Zla-
tého chrámu v Dambulle. Obrovský
zlatý Buddha na nás upírá svůj zrak.
Dostávám nabídku, že mě místní
omladina dopraví s vozíkem až na
vrchol starobylého chrámu. Cena
několik stokorun. Odmítám. V půl-
ce výstupu nechávám vozík u cesty
napospas všudypřítomným opicím.
Jdu o holích, schody po čtyřech, opi-
ce se mnou. Konečně jsem nahoře.
Celý jeskynní chrámový komplex nás
okamžitě uchvacuje. Všude plno nád-
herných maleb a Buddhových soch.
Mystickou atmosféru ještě umocňu-