Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 18

ŽIVOT / AUTO MOTO – HISTORIE RUČNÍHO ŘÍZENÍ

Vautě je (skoro)

všechno jinak

Vozíčkář a auto před třiceti lety?

Mnozí handicapovaní si dříve

museli na auto nechat zajít chuť.

Nyní mohou za volant

i lidé stěžším postižením.

Text: PETR BUČEK

Foto: ŠKODA AUTO, JOSEF HURT

Historie ručního ovládání auta pro

řidiče se zdravotním postižením se

v Česku datuje od roku 1955. Teh-

dy s ním přišel konstruktér Mojmír

Stránský. Mimo jiné se svým brat-

rem Františkem vymyslel motoro-

vou tříkolku Velorex.

„Systém Stránský, jak se mu říka-

lo, byl zcela mechanický. Tvořila ho

trubka, jíž procházel řetízek ovlá-

dající brzdu. Byla tam také takzvaná

kosa, díky níž bylo možné vypínat

spojku, další táhlo ovládalo plyn,“ po-

pisuje historii ručního řízení v teh-

dejším Československu Josef Hurt.

Tento konstruktér je na vozíku od

roku 1965. V Týnci nad Labem pod

svým jménem provozuje firmu, kte-

rá se věnuje přestavbě vozů pro lidi

s postižením.

VÝVOJ RUČNÍHO OVLÁDÁNÍ

Díky mohutnému nástupu automa-

tických převodovek, který přišel

s přelomem tisíciletí, mají dnes nej-

rozšířenější systémy ručního ovlá-

dání jedno společné s tím původním

od Mojmíra Stránského. Ovládání

brzdy a plynu funguje stejně jako

tehdy mechanicky.

Elektronika přichází ke slovu, když

základní ruční ovládání nestačí. Na-

příklad pokud handicapovaný přece

jen chce používat auto s manuální

převodovkou a potřebuje elektro-

nické ovládání spojky nebo pokud

využívá k ovládání plynu místo páky

elektronický přídavný věnec na vo-

lantu či když potřebuje speciální

ovladače blinkrů, světel a klaksonu.

„Ve srovnání s dnešním ručním

ovládáním to od pana Stránského

fungovalo hodně ztěžka,“ vzpomíná

Josef Hurt. Proto si už okolo roku

1966 začal stavět vlastní ruční ří-

zení. Plně mechanický systém za-

hrnující ovládání spojky vyrábí jeho

firma handicapovaným i dnes. Do

roku 1989 Josef Hurt auta přesta-

voval kamarádům a známým, od

90. let systémy i s modernějšími

elektronickými prvky vyrábí a mon-

tuje jeho firma.

SLÁVA AUTOMATICKÝM

PŘEVODOVKÁM

Běžného řidiče bez handicapu asi ani

nenapadne, jak velký průlom zna-

menal v posledních letech mohutný

nástup automatického řazení. „Více

než 80 procent našich zákazníků

používá automatickou převodovku,“

uvádí František Malina, ředitel firmy

Josefa Hurta. Ještě v 90. letech při-

tom bezkonkurenčně vládly manu-

ální převodovky. Dnes jsou automaty

k mání pro velká i malá auta a k růz-

ným motorům. Platí to také pro u nás

nejrozšířenější škodovky.

Další velkou revoluci u aut pro

handicapované přinesl nástup nej-

různějších úprav pro nastupování.

„Otočné sedačky nebo jeřábky pro

nakládání vozíku, nic takového se

dříve nedělalo,“ uvádí Josef Hurt.

Nabídka těchto doplňků přišla se

začátkem 90. let. Jeho firma nabízí

výsuvné sedačky, přesedací desky

a další doplňky vlastní konstrukce.

Také další české firmy přišly se zají-

mavými nápady. Nejen v Evropě jsou

dnes známé nájezdové plošiny firmy

API CZ ze Slapů u Tábora, které dě-

lají auta bezbariérovými.

Možností, jak auto upravit, je dnes

celá řada. Hitem mezi vozíčkáři jsou

Škoda 1203

byla do roku 1989

jedinou osobní

dodávkou na trhu.

80. léta minulého

století patřila

na tuzemských

silnicích

Škodě 105/120.