Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 21

21
ŽIVOT / AKTIVNĚ – INTEGROVANÝ TANEC
Text: MICHAELA ZINDELOVÁ
Foto: JAN ŠILPOCH
Spolek Bílá holubice (dále BH) vznikl
na severu Moravy v roce 2006 z ini-
ciativy tanečníka a choreografa Igo-
ra Vejsady (pracoval jako šéf baletu
v Národním divadle Moravskoslez-
ském v Ostravě, nyní je pověřený ve-
dením Pražského komorního baletu)
a jeho dcery Terezy Lepold-Vejsado-
vé. Bílá holubice je propagátorem sty-
lu, který v českém prostředí úspěšně
prezentuje novou kulturní vlnu – in-
tegrované umění.
Igor Vejsada se inspiroval umělec-
kým souborem tanečníků s handica-
pem, který viděl na americkém turné.
V počátečních sezonách se do všech
záležitostí vkládal jako choreograf
a jeho dcera ho následovala. Podíle-
li se na aktivním fungování spolku
s dalšími tanečníky i rodiči handica-
povaných, kteří o tento způsob relaxu
či terapie měli zájem. Z jejich inicia-
tivy a za velkého přispění paní Věry
Rackové vzniklo nejdříve občanské
sdružení.
„Při našich trénincích uplatňujeme
jednu z forem scénického tance, a tou
je kontaktní improvizace. Tanec je
vhodný pro vozíčkáře, kteří mají kva-
druspastická postižení, nehybné nebo
různě pokřivené končetiny. V obou
formách, kontaktním i scénickém
Nemůžeš chodit,
můžeš tančit!
tanci, dochází k uvolnění, které při-
spívá k psychickému a osobnostnímu
rozvoji,“ vystluje Ivana Martáková,
vystudovaná ekonomka a muzikálo-
vá tanečnice, která dnes působí jako
produkční a příležitostná tanečnice
Bílé holubice, a dodává: „Na vytváření
nových choreografií ale nezůstává-
me v Bílé holubici sami. Přidávají se
k nám tanečníci ostravského baletu
a konzervatoře, herci, muzikanti, ak-
tivní nadšenci.
Co v Bílé holubici považují za
prioritu? Ivana Martáková odpoví-
dá: „Používáme terminologii sedící
a chodící tanečníci, nikoliv zavádějící
pojmosloví handicapovaní a zdra-
ví. Chodící tanečníci svým sedícím
partnerům pomáhají rozvíjet pohy-
bové schopnosti. Často vzniká atmo-
sféra, kdy sedící prožívají díky tanci
a dotyku emoce, které by jinak nepo-
cítili. Je to jejich naplnění a radost. Na
jevišti je pozornost diváka soustře-
děna výhradně na jejich výkon, sklí-
zejí úspěch a potlesk – je to úžasné.
I proto se naším mottem stalo: Ne-
můžeš chodit, můžeš tančit!“
Za dobu své existence vytvořil
soubor čtyři celovečerní představení
a desítky krátkých scénických vy-
stoupení, která doprovází hudba nej-
různějších žánrů. S nápady na zpra-
cování choreografických a hudebních
námětů přicházejí často tanečníci
souboru, rodiče nebo profesionální
TAKOVÉ MOTTO NAJDEME NA WEBOVÝCH
STRÁNKÁCH SOUBORU BÍLÁ HOLUBICE,
KTERÝ PŮSOBÍ VOSTRAVĚ UŽ DESET
LET. SPOJUJE HANDICAPOVANÉ
APROFESIONÁLNÍ UMĚLCE ATANEČNÍKY.
NAPŘÍKLAD MICHAL, MLADÝ MUŽ, CELÝ
ŽIVOT UPOUTANÝ NA VOZÍK, DOKONCE
ZJISTIL, ŽE NENÍ TŘEBA CHODIT. APROČ
CHODIT, KDYŽ UMÍ LÉTAT!
Scénický avýrazový tanec
VČR existuje několik integrovaných tanečních souborů
(vOstravě, Praze, Brně avJilemnici), které se pravidelně
setkávají na společných akcích. Každý znich si vytváří
vlastní styl idiváckou skupinu.
Bílá holubice se odlišuje tím, že vytváří icelovečerní
představení koncipovaná pro velké divadelní scény, která
pravidelně hraje pro veřejnost.
Soubor Bílá holubice se skládá ze dvou částí: stálého
souboru tvořeného členy, kteří platí příspěvek  korun
ročně, apřípravky – kurs pro veřejnost – vždy na pololetí
za symbolických  Kč.
Více na www.bila-holubice.cz
Kde také můžete tančit?
Proty Boty (Brno): www.protyboty.cz
Freedom  (Praha):
www.uzitecny-zivot.cz/freedom/index.html
T.I.K. (Jilemnice): http://tik.wgz.cz
choreografové. Tanečníci se scházejí
dvakrát týdně. „Na prvním setkání se
věnují klasickému tréninku s důra-
zem na taneční techniku, na druhém
nacvičují nové choreografie nebo
procvičují starší čísla. V loňském roce
jsme zavedli novinku,“ upozorňuje
Ivana Martáková a dodává: „Nabízíme
tréninky pro handicapovanou veřej-
nost s názvem Tanec na kolečkách.
Přijít může kdokoliv, s jakýmkoliv
postižením, aby se na chvíli vymanil
ze všedního koloběhu. Tréninky jsou
vystavěné jako půlroční kurs, který
vedou osvědčení lektoři.
Z představení
Dualita, pevné
součásti
repertoáru
souboru - jeho
zvláštností
je použití
polopropustných
zrcadel.
Můžeš