Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 31

31

KULTURA

Bonusová léta po úraze

Text: MICHAELA ZINDELOVÁ

Foto: JAN ŠILPOCH

Říkáte, že jste po svém úrazu

začal psát jinou knihu, než jste

psal do té doby… Můžete nám

podstatné „kapitoly“ – před ipo –

přiblížit?

První kapitolou je bezesporu dět-

ství. Jsem kluk z podlesí, vyrůstal

jsem se dvěma staršími sourozen-

ci v nádražní budově poblíž Loun.

Můj táta byl velmi činorodý a měl

rád všeho hodně – dříví, kaktu-

sů, včel a záhonů, takže jsme mu-

seli pořád pracovat. Když jsem se

v naivních patnácti rozhodoval,

čím budu, všechno přehlušila touha

řezat s motorovou pilou jako táta,

a tak jsem se učil dřevorubcem na

lesnickém učilišti v Křivoklátě. Tam

začala druhá kapitola.

V rámci praxe jsme lezli na stro-

my, za celkem dobře placený sběr

jedlových šišek jsem si koupil svou

první kytaru, dělal jsem mýtní těž-

bu a řezal motorovkou jedna bá-

seň. V jedné volné chvíli jsme se ale

s kluky houpali ze stromu na strom

v porostu mladých borovic a já spadl

a zlomil si páteř.

Byl jsem ve třeťáku, pár měsíců

před závěrečkami. Na dětském ARO

za mě další měsíc dýchal dýchací

přístroj, slavil jsem tam Vánoce, Sil-

vestra i osmnácté narozeniny. Tak

začala třetí kapitola. Bral jsem to tak,

Sám se charakterizuje

jako kvadruplegik

zčeledi „poúrazovité,

kůň, který se dostal na

vozík kvůli vlastní konině“.

Víte, že vozíčkář může

zažít spoustu legrace

ahumorných situací?

Václav Uher nám dává do

svého života nahlédnout

vknížce Zalitý kaktus.

Kluk z podlesí

se už etabloval

v Praze. A se

svým vozíkem

se rád vydává

i za „hranice

všedních dní“...