Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 26

ŽIVOT / AUTO-MOTO

Text: PETR BUČEK

Foto: TCS, ARCHIV AUTORA

Vyšší karoserie vozů SUV sice při-

náší řidičům lepší přehled o dění

před sebou, pokud zrovna jedou za

nižšími auty, ale při parkování, cou-

vání a jiném manévrování se ukáží

nevýhody robustních kabin. Za horší

Zmoderních aut

je špatný výhled

Test švýcarského autoklubu TCS porovnal výhled

z69 aut různých kategorií. Srovnání ukázalo,

že ze stále oblíbenějších aut SUV řidiči nemají

tak dobrý výhled jako zmalých vozů, kombíků nebo

velkoprostorových aut. Mnoho lidí shandicapem

současný trend neocení – vozíčkářům se do

vysokých SUV navíc ivětšinou hůře nastupuje.

výhled mohou také malé rozměry

zadních oken.

Nejlíp je naopak vidět z malých

aut a kombíků, zjistil autoklub TCS.

Například z městského miniau-

ta pro dva cestující, jakým je Smart

ForTwo, spatří řidič při couvání pře-

kážku vysokou 50 centimetrů už ze

vzdálenosti 1,9 metru. Naproti tomu

z Fordu Edge, který patří mezi SUV,

je možné uvidět stejný předmět až

ze vzdálenosti 12,5 metru. Pokud je

Olga Vikturnová,

vozíčkářka

Nedávno jsem se pustila do

vybírání nového auta. Pohybuji se

spomocí mechanického invalidního

vozíku. Navštívila jsem několik

prodejen aut abyla jsem velmi

překvapená, jak špatně jsou pro mě

současná vozidla přístupná, když se

unich neprovede řada speciálních

vozíčkářských úprav.

Protože jsem drobnější postavy,

měla jsem svýběrem vozu vždy

problém. Před  lety jsem si

pořídila Toyotu Aygo. Tehdejší

model tohoto minivozu mi

umožnil nejen dobré nastupování

avystupování, ale zároveň

ibezproblémový výhled do

všech stran. Jako řidička jsem

používala také Škodu Fabia. Při

vypumpování sedačky směrem

nahoru jsem zní relativně viděla,

ale měla jsem už málo místa na

nohy pod volantem. Tvar sedaček,

který počítá snataženýma

nohama řidiče, nenechává dost

prostoru na spastické nohy,

spokročilou denní hodinou ivíce

pokrčené.

Usoučasných typů vozů mám

obdobný problém jako vmalé

škodovce, bez ohledu na značku.

Pokud je vůz nižší, nebyl by

problém do něj nastoupit, třeba

ispomocí přesedacího prkénka.

Ale ve výhledu dopředu mi brání

vysoká palubní deska anízké

posazení sedaček. Navíc mi několik

prodejců potvrdilo, že páčky na

změnu výšky sedačky by jistě

nezvládly pravidelné zatížení

při zvedání asnižování sedadla

několikrát za den.

Pokud je vůz vyšší, je pro mě

nemožné nastoupit bez speciálního

zvedacího zařízení, které mě sice

usadí, ale zase nedosáhnu na

vozík, abych ho mohla nějakým

způsobem složit analožit do vozu,

ohnutí ze sedačky mi totiž má páteř

umožní jen vomezeném rozsahu.

Navíc se autem vsoučasnosti

pohybuji téměř denně ajsem

nucena nastupovat občas

znerovného terénu či za

nepříznivých povětrnostních

podmínek – takové situace vyžadují

co nejsnazší anejrychlejší přesun

mě ivozíku.

Popularitu vozů SUV proto moc

nechápu. Myslím, že současný

trend obecně nemyslí moc na lidi,

kteří nemají vysokou postavu, bez

ohledu na to, zda mají či nemají

handicap.



Pohledem řidičky shandicapem