Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 11

11

následky úrazu nebo nemoci umožní.

Když budete pilotem a ztratíte schop-

nost ovládat nohy, ke své práci se ne-

vrátíte. Tedy ztratíte společensky i so-

ciálně důležité postavení. A musíte se

rozhodnout – zatrpknu a budu se doma

trápit, nebo zkusím třeba účetního?

Proč bych se to nenaučil? Takže naším

posláním je nejen léčba a rehabilitace,

ale spoluvytváření podmínek pro dal-

ší život. To je pro naši práci v akutním

stadiu důležité, jinak by neměla smysl.

Když takhle poznáváte různé lidi

zrůzných prostředí, řekl byste, že

se zlepšuje naše schopnost bojovat

snepřízní, nebo jsme spíš pohodl-

nější, tedy stále závislejší pomoci

svého blízkého iširšího okolí?

Samozřejmě se setkáváme s pasivi-

tou a někdy je moc těžké ji odstranit.

K tomu je ale také potřeba správné

nastavení sociálního systému. Mohl

by víc lidi motivovat, aby se chtěli

vrátit co nejblíže k původnímu živo-

tu. Nechci generalizovat, ale žijeme ve

společnosti, kde se tak trochu vyplácí

natažená ruka místo vlastní aktivity.

A k tomu se druží i „moderní“ před-

stava o životě vůbec. Hodně volného

času, hodně zážitků a pohodlí. Když

pak přijde náraz v podobě těžkého

úrazu nebo nemoci, jako by některým

lidem chyběl životní trénink. A po-

stupné vytrácení víry také nepomáhá.

Moje zkušenost je přece jenom tako-

vá, že neštěstí může být velkým im-

pulsem k nalezení nové životní cesty

a nových hodnot.

Může taková zvládnutá situace

přinést iradost?

Nevím, jestli jde o radost, ale zvládnout

takovou situaci a naučit se v ní žít je

velmi těžké. My se musíme snažit těm

lidem pomoci.



Kdo je prof. PaeDr. Pavel Kolář, Ph.D.

Přednosta Kliniky rehabilitace atělovýchovného lékařství

Fakultní nemocnice Motol.

Světově uznávaný odborník na rehabilitaci aléčení stavů po

těžkých úrazech.

Významný spolupracovník mnoha sportovních

reprezentačních týmů ijednotlivců. Často přednáší

apublikuje vzahraničí.