Strana 28
KULTURA
Meda Mládková byla u obou jako ku-
rátorka; především u první šlo o pře-
lomový čin, ta expozice totiž přiblížila
americkému publiku českou sklář-
skou scénu. Meda měla již tehdy do-
konalý přehled o aktuální české tvor-
bě, jména, která zvolila, patřila a patří
mezi prvotřídní. Při vyslovení jejího
jména se mi vybaví více období: jistě
to, když jsme pracovali před otevře-
ním v exteriéru muzea. Její energický
potenciál výrazně posunoval věci dál.
Nikdy také nezapomenu na záplavy
v roce 2002, kdy jsem měla v So-
vových mlýnech dílo Intimity, esen-
ci příběhů, které si nosíme v sobě.
Nikdo nepředpokládal, že voda řeky
vystoupí tak vysoko, a tak má insta-
lace zůstala na místě – a nezbylo z ní
vůbec nic. Ale zpět k paní Mládkové;
jako cenné vnímám, že neslevila ze
svých vizí, nikdy si nepřiznává, že na
něco nemá – s ohledem na věk, na
sílu. Má své plány před sebou.
Pokoušíte se porozumět si stech-
nologií?
Zásada je, že nic nového nechci vzdát
a něco jsem se s počítačem naučila.
Vůbec se mu nebráním a vítám, když
mi někdo pomůže. Jen na někte-
ré nové aplikace rezignuju, protože
stihnout a naučit se všechno –, to ne-
jde. Necítím se limitovaná technikou,
snažím se najít si vlastní pozici.
Když někdo otevře vaši webovou
stránku, objeví hned na úvod
vzkazy, které graficky připomí-
nají psané texty výtvarníka Jiřího
Koláře.
Úvod mé stránky se skutečně váže
na domov a nákupy, termíny – lís-
tečky popsané poznámkami, prav-
divý záznam mých dní. Mám jich
schovány haldy. Už se nemusíte ptát,
co plánuju. Chystám se uchopit, vý-
tvarně zpracovat tuhle denní nálož
vzpomínek. Půjde o skutečný zá-
znam událostí, koláž z mého života.
Já v zásadě dělám stále stejné věci,
stejné okruhy témat. Samozřejmě
se pořád snažím najít lepší způsob,
jak vyjádřit svou představu a využít
specifické možnosti skla. Ale jinak
se hodně věcí opakuje: mívám vždy
téma, zadání, nenajde se tu moc pro-
storu pro improvizaci. Přes pevný
předpoklad někdy vše nevyjde, jak
si člověk představuje –, a pak bývám
i příjemně překvapená. Dojde totiž
k napětí, a dost možná strachu, na-
kolik bude záležitost adekvátní. Jsem
zvědavá, jaký bude příští výsledek,
jak se odrazí v mých sklech.
Když stojíte před novým úkolem,
řeknete si třeba pro sebe: na to
už nemám?
Ne, zatím ne. Změnila jsem ovšem
některé okolnosti vzniku skleněné
plastiky. Sklo je podle mého názo-
ru nejsložitější disciplína, složité je
hlavně vypalování. Také instalovat
sklo je těžká věc, a náročná nejen
fyzicky. Do některých technic-
kých věcí se mi už prostě nechce.
Ale mám blízko k Ivanu Pokorné-
mu, asis tentu na UMPRUM; když
potřebuju, přijde a spolupracuje se
mnou. A na posledním sklářském
sympoziu v Novém Boru jsem se
potkala nejen s novými výtvarníky,
ale hlavně se Zdeňkem Kudláčkem
a ostatními ze studia Kolektiv. S těmi
se klidně mohu pustit do dalších re-
alizací. Kdykoliv se mnou půjdou do
čehokoliv. Prostě čas se mění, v Čes-
ku bývalo dřív běžné, normální, že si
výtvarníci všechno dělali sami. Ale
nové sezony přinášejí i zcela netu-
šené a nové úhly pohledu; dřív jsem
si to neuměla představit, i když jsem
vnímala, že jinde se už jedná o zcela
běžnou záležitost. Od doby, kdy vím,
že mohu pracovat s Ivanem Pokor-
ným nebo se Zdeňkem Kudláčkem,
se už nebojím jakékoliv výzvy.
Dano, pokuste se
chytit světlo,
snažte se ho pochopit
a dát mu program.
prof. Josef Svoboda
7. prosince 2016 pořádá
Konto Bariéry
13. aukční salon výtvarníků
Pro informace sledujte
www.kontobariery.cz.
3G/My family 1,
170 x86 x11
Leptané malované
sklo s digitálním
tiskem, ryté
ISABELL III,
lehané sklo,
sítotisk,
malované, ryté
sklo, nalepované
střípky,
80 x 80 cm