Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 11

11

Mosty

mezi rodinou

či pobytovým

zařízením

asamostatným

životem – říká

se jim startovací

byty. Čemu

všemu mohou

naučit?

Text: ZDENĚK JIRKŮ

Foto: JAN ŠILPOCH

Dlouho a lopotně připravovaný zákon

o sociálním bydlení mimo jiné počítá

s novou kategorií bydlení – startova-

cími byty, jež mají umožnit zejména

mladým lépe se naučit samostatné-

mu životu, získat dovednosti hospo-

dyní, dokázat si, že to půjde.

Pro lidi s postižením, kteří už tak

mají mnoho problémů sami se se-

bou, je překročení takové meze ještě

stokrát důležitější. Taťána Waltrová,

předsedkyně správní rady Nada-

ce Jedličkova ústavu, má s těmito

proměnami dlouholetou zkušenost:

„Když mladí lidé s postižením při-

jdou na střední školu, a v našem pří-

padě často i do internátu, ocitnou se

nejen v novém prostředí, ale i v no-

vých vztazích. Mají ale k dispozici

celou řadu služeb, asistencí, pod-

porovaných aktivit, a také tranzitní

program, který jim má pomoci při

přechodu do samostatného života,

a to i bydlení. Někdo by si myslel, že

byty pro postižené potřebují hlavně

bezbariérová řešení, přizpůsobené

Samozřejmost samostatnosti?

zařízení koupelen a kuchyní, vypí-

nače v přiměřené výšce…, jenže tyto

byty potřebují hlavně obyvatele, kte-

ří do samostatného života nechtějí

jen nakouknout, ale opravdu do něj

vstoupit – a vydržet.“

BEZ MAMINKY ATATÍNKA?

Sám si vařit, uklízet, prát, platit slo-

ženky, neztrácet klíče, dobře si na-

koupit. I pro mnohé docela zdravé

lidi je to dnes krutá představa. Dva-

cátníků i třicátníků, kteří spoléhají na

mama hotel, dokládají statistiky vel-

ké množství. Taťána dodává: „Kdo je

postižený od dětství, často si zvykne

na soucit, nepřetržitou pomoc a ne-

konečnou obětavost okolí. Pak je pro

něj opravdu těžké vyrazit do někdy

nepříjemného světa svobody, odpo-

Jakub může díky

startovacímu

bydlení, které mu

poskytla CZEPA,

denně dojíždět

za prací do Kutné

Hory. Právě

tam dokončují

s přítelkyní

bezbariérový byt.

Takže ta nešťastná

havárie na

motorce nebude

znamenat konec

života, práce ani

lásky.