Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 19

19

v sedm kilometrů vzdáleném Täshi.

Do Zermattu je spalovacím moto-

rům vjezd zakázán a návštěvníky

tam dopravuje kyvadlová vlaková

linka. V Täshi stojí moderní vlakový

terminál s parkovacími prostory pro

bezmála dvě tisícovky vozů, který

je plně bezbariérový včetně toa-

let na euroklíč. Na nástupiště pustí

vozíčkáře zaměstnanec zvláštním

turniketem a do vlaku je přístup

bezproblémový; nástupní ostrůvek

je v jedné rovině s dveřmi a dělí je

přitom jen minimální mezera.

Těch 15 minut ve vlaku z Täsche

do Zermattu funguje trochu jako brá-

na do jiného světa. Zermatt bez aut

vyzařuje obrovský klid, a hlavně ti-

cho, u kterého si návštěvník teprve

uvědomí, na kolik zvukového smogu

si ve svém životě zvykl – zejména

žije-li ve velkém městě, je to v Zer-

mattu opravdu změna. Po ulicích se

pohybují jen elektrická vozítka, která

slouží hotelům ke svážení hostů a za-

vazadel, zásobování, nebo místním

(extrémně drahým!) taxislužbám.

Taxi tu ale nepotřebujete, městečko

samo má zhruba šest tisíc stabilních

obyvatel, celkový počet se zvedá se

střídajícími se sezonami. Projít se

můžete bez bariér po hlavním bul-

váru i vedlejšími uličkami, dokonce

historickým centrem. Malebný kos-

tel v centru má jedno specifikum,

kterým je hřbitov horolezců; o kou-

sek dál už je vidět na hrdě se tyčící

Matterhorn.

Dech beroucí vyhlídka na alpské

vrcholky je z Gornergratu, horské

stanice ve výšce bezmála tří tisíc

met rů nad mořem. Jede k ní dal-

ší vlak; odjíždí dvakrát za hodinu

z Zermattu, a je to něco, co byste

neměli vynechat. Dole je stanice

bezbariérová, nahoře pomůže vo-

zíčkáři z vlaku informovaná obslu-

ha v podobě čtveřice silných rukou.

Problém by snad mohly mít jen elek-

trické vozíky. Většina stanice Gor-

nergrat je pro pohyb bezbariérová

(je tu i výtah, který pomůže překonat

převýšení) a kromě samotného Mat-

terhornu nabízí například úchvatný

ledovec Grenzgletscher. Pozor! Je-li v samotném Zer-

mattu v polovině července 20 stupňů nad nulou, na Gor-

nergratu to může být klidně jenom šest – a ne každému

stačí zahřátí od sluníčka.

KLID ITEMPERAMENT

Mluvíme-li o Švýcarsku jako o zemi kontrastů, není asi

větší, než se ze Zermattu vydat dál za východ do italsky

mluvící části. Dopoledne můžete stát ve výšce tří tisíc

metrů nad mořem a při šesti stupních Celsia se oddávat

horskému klidu, o pár hodin později už můžete v Locar-

nu, jedné z metropolí kantonu Ticino, ležícího u jezera

Lago Maggiore, zažívat vedro nad 30 stupňů a pravý

italský dopravní chaos. I cesta mezi těmito dvěma mís-

ty může být zajímavá, zvolíte-li cestu z části přes italské

území. Značek si nevšimnete, ale že jste v Itálii, poznáte

okamžitě podle uvolněných mravů na rozbité silnici.

Průjezd směrem přes Domodossolu nabízí jinak úchvat-

né výhledy na okolní hory, náhorní plošinu Simplon, kde se

Lucernské jezero oplývá atmosférou

začátku minulého století.

Zastavte se ve Weggis!

Zermatt je perlou

zasazenou do

údolí. Auta sem

nesmějí, zato

výhledy na okolní

vrcholky jsou dech

beroucí.

V regionu Ticino

se italsky nejen

mluví - vliv jižního

souseda je zde

patrný na každém

kroku.