Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 22

ŽIVOT

Blanka Hasáková je drobná elegantní

seniorka, která má ale už přes pade-

sát let velkou starost – její dva synové

jsou postiženi mentální retardací. Oba

našli vlídné přijetí a péči v kolínské

neziskovce MELA, a právě matka po

tolika letech starostí umí posoudit, zda

je toto místo to pravé: „Tady mě nejvíc

překvapilo, jak individuálně se ke kli-

entům přistupuje, to je velká věc…“

Stručná, ale spokojená slova potvr-

zují zdejší pověst. Vlastně jsme svěd-

ky zvláštního jevu – lidé s postižením

získají ke svému stacionáři, chráně-

nému bydlení nebo jiné formě péče

takový vztah, že zařízení je pro ně

doslova nepostradatelné, a když tře-

ba přijde nemoc nebo jiná překážka,

doslova strádají a všemožně se sna-

ží vrátit se co nejdříve do oblíbeného

prostředí. A ještě jednu pochvalu má

paní Blanka: „Víte, my s manželem

jsme už starší rodiče a neustálá péče

o syny je dost těžká. Takže i pro nás je

tahle jistota velká pomoc, víme, že je

o ně po celý den postaráno.“

Rodiče postižených dětí kromě

jiných těžkostí a překážek také ne-

jednou řeší nejtěžší problém – co

bude, až my tu nebudeme? Hasákovi

vybudovali ve svém domě pro oba

syny chráněné bydlení a chystají se

jednou celou vilku odkázat právě

zdejšímu sdružení, aby mohla slou-

žit i dalším. Takových postojů není

mnoho, ale přibývají. Stejně jako

přibývá lidí s postižením, třeba Dow-

novým syndromem, kteří navzdory

ještě nedávno platným učebnicím žijí

do úctyhodného věku. Změna v me-

dicíně? Ani ne, spíše změna v sys-

tému péče, který čím dál více učí

samostatnosti, schopnosti žít mezi

zdravými, postavit se co nejvíce na

vlastní nohy.

NEZASTAVITELNÁ DVOJICE

Zakladatelé Mely, manželé Lydie

a Milan Kratinovi, jsou v dnešním

světě trochu mimořádní – rodiče

dcery a syna přijali do pěstounské

péče další tři děti, a hlavně – práce

pro postižené se stala jejich celoži-

votní náplní. Paní Lydie, psycholožka

a speciální pedagožka, na to má jaksi

vysvědčení, její muž se postupně stal

organizátorem a manažerem, který

si prostě skoro vždy umí poradit. Jen

Co bychom

měli vidět

denně

Obecně prospěšná

společnost MELA

vKolíně znovu

a znovu pomáhá

knormálnímu životu.

Text: ZDENĚK JIRKŮ

Foto: JAN ŠILPOCH

Je tady bezpečí,

klid, a hlavně

práce na celý den.