Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 16

ŽIVOT

Text: RADEK GÁLIS

Foto: JAN ŠILPOCH

Když se 21. června 2001 Jonáš

jako první z dvojčat narodil, tušila

maminka Alena, že něco není v po-

řádku. „Prostředí na porodním sále

se v tu ránu změnilo, najednou bylo

ticho a já jako zdravotnice tušila, že

je něco špatně. Nic mi ale neřekli,

protože na cestě byla dcera Barbora,

a nechtěli mě asi stresovat. Když se

holka narodila a bylo po všem, při-

nesli mi Jonáše ukázat. Byl zabalený,

odhrnuli na chvíli deku, a já uviděla,

že nemá ruku. Od začátku jsem ale

věděla, že jsem tady od toho, abych

Jedna ruka

netleská

Některým lidem osud nadělil do

vínku více starostí než jiným, ale

naštěstí se většinou poblíž najde

někdo, kdo jim podá pomocnou

ruku. Ato třeba doslova, když

vám právě horní končetina od

narození chybí. Sedmnáctiletý

středoškolský student aplavec

Jonáš Kešnar zJindřichova

Hradce získal na jaře bionickou

ruku díky sbírce Konta Bariéry

anadšeně se nyní učí zvládat věci,

na které mu vminulosti musela

stačit jen levačka.

mu udělala život co nejlepší,“ vzpo-

míná na tehdejší nejdelší den v roce

Alena Pavlíková Kešnarová.

JANOVSKÉ ÚSPĚCHY

Po sedmnácti letech si může s klid-

ným svědomím říct, že se vše zatím

daří. Z Jonáše je student ekonomic-

kého lycea a úspěšný reprezentant

v plavání, který z loňských Evrop-

ských paralympijských her mláde-

že v italském Janově přivezl zlatou

medaili i český rekord ze závodů na

400 metrů kraul, stříbro z polohové

dvoustovky a tři bronzy ze stovky

motýlka, znaku a kraulu.

„Bez jedné nohy nebo ruky jste

vlastně relativně zdravý,“ říká Jonáš

a loví z paměti mokré začátky. „Plavu

od čtyř let, vodu mám rád a netopil

jsem se snad nikdy,“ pokračuje mla-

dík, kterého základy v plavání naučil

v jindřichohradeckém plaveckém

oddíle Kapři Ivan Jůna. „Jako tříletý

skočil do vody, protože chtěl zkusit,

jaká je tam hloubka,“ vstupuje do ho-

voru maminka. „Jenže nedosáhl na

dno a pak ležel na hladině jako ha-

Sedmnáctiletý

student Jonáš

Kešnar už může

hladit své psy

Barnyho a Kirilla

oběma rukama

najednou.