Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 31

SERVIS

31

Text: HELENA VOBOŘILOVÁ

Ilustrace: MIROSLAVA

KOLÁŘOVÁ ŠULCOVÁ

Období jara a léta je pro většinu lidí

nejkrásnější část roku. Přesto u 25

až 30 % populace vyvolává i obavy.

Přichází čas polinózy (naši prarodi-

če by řekli senné rýmy). Projevuje se

záchvaty kýchání, slzením a svědě-

ním očí (zarudnou a mohou otékat,

i jednostranně), vodovým výtokem

z nosu, dráždivým kašlem a v nej-

horším případě i záchvaty dušnosti

s hvízdáním při výdechu – průduš-

kové astma. Pylová alergie se může

projevit i na kůži svědivou vyrážkou

po pobytu na rozkvetlé louce. V na-

šich klimatických podmínkách trvá

pylová sezona kvůli oteplení v po-

sledních letech prakticky od ledna

do konce října.

Příčinou alergie je reakce přecitli-

vělosti na běžné látky, v tomto pří-

padě jde o pyly. U některých jedin-

ců se tvoří IgE protilátky, které pak

reagují s pylovými zrnky a spouštějí

alergickou reakci. Za schopnost tvo-

řit protilátky typu IgE může téměř

z 90 % dědičnost. Má se za to, že tato

protilátka sloužila našim předkům

k obraně proti četným parazitům.

Ke vzniku pylové alergie dochází

postupně opakovaným kontaktem

přecitlivělého člověka s pylem. Může

to trvat několik dní i let. Kromě vý-

znamného podílu dědičnosti má na

vzniku alergií velký podíl také ži-

votní prostředí. Exhaláty v ovzduší

chemicky narušují povrch pylových

zrn a ta se stávají agresivnějšími vůči

přecitlivělým organismům. Imunitní

systém oslabujeme i svým životním

stylem – cestujeme a kolem nás se to

hemží viry a bakteriemi, jimž se mu-

síme bránit. Snaha mnoha maminek

Poradna pro zdraví:

Pylová alergie

o sterilní prostředí vede k nad užívání

chemických přípravků. Umělá stra-

va, potraviny z exotických zemí, na-

víc ještě různě upravované, aby déle

vydržely – to naši předkové neznali

a my na to nejsme připraveni.

DIAGNÓZA ALÉČBA

PYLOVÉ ALERGIE

Pokud na sobě zpozorujete popsané

obtíže, navštivte praktického lékaře.

Ten posoudí, zda se jedná o alergii

nebo o infekci. Může nasadit proti-

alergické léky – antihistaminika. Jsou

i volně prodejná, lékárník vám jistě

poradí. Praktický lékař může dopo-

ručit vyšetření u odborného lékaře –

alergologa. Ten pacienta vyšetří, pro-

vede kožní testy a případně odebere

krev na imunologické vyšetření.

Nejčastějším pylovým alergenem

je pyl břízy a břízovitých stromů (lís-

ka, jíva, olše, habr), pyl travin (hlavní

je bojínek) a pyl pelyňku (hlavní zá-

stupce plevelů). Když je zjištěno, který

druh pylu pacientovi vadí, může začít

léčba pylovou vakcínou. Ta je v injek-

cích, tabletách nebo kapkách. Cílem

je snížit přecitlivělost na pyl, a tím

zmírnit nebo úplně odstranit pacien-

tovy obtíže. Léčba trvá tři až pět let.

Je velmi účinná, pokud se aplikuje či

užívá pravidelně a v dávkách doporu-

čených lékařem. Bohužel pylová vak-

cína není vhodná pro každého!

Na tlumení projevů pylové alergie

máme řadu léků, které jsou preven-

tivní a úlevové. Z těch preventivních

zde chci zmínit kortikosteroidy. Po-

dávají se místně formou nosních

sprejů nebo při astmatu se vdechují.

Dnešní přípravky jsou pro tělo bez-

pečné i při dlouhodobé léčbě. Pylo-

vou alergii vyléčit nelze, ale můžeme

dosáhnout toho, že pyl přestane citli-

vému člověku vadit.

Co může udělat alergik, aby se

časem ze senné rýmy nevyvinu-

lo astma? Pylům se vyhnout nelze,

můžeme je ale částečně eliminovat:

vycházet ráno a večer, nesušit prádlo

venku, větrat nepřímo přes vedlejší

místnost, pořídit si čističku vzduchu

a filtr do auta, nosit sluneční brýle

a pokrývku hlavy, po příchodu domů

si omýt obličej a odstranit pyly ve-

černí sprchou (i z vlasů). Pozor na

sekání trávy! Alergici by to dělat ne-

měli, ale údržba zeleně, zvláště ve-

řejné, je důležitá.

Na dovolenou je vhodné jezdit

k velkým vodním plochám (nemusí

to být moře) nebo do lesů. Ale pozor!

Nejvyšší koncentrace pylů bývá na

hranici lesa a pole či louky! V době,

kdy kvete problematický strom či

tráva, je nejlepší odjet do hor. Tam

je nástup pylové sezony o dva až tři

týdny opožděný. Také je důležité do-

statečně odpočívat, vyhýbat se stre-

sům, být v pohodě. A vždy se raději

poradit se svým lékařem než hledat

zaručené recepty na internetu.



Autorka je praktikující lékařka

voboru alergologie aklinické

imunologie.