Strana 27
2727
ženská zátiší. Velkou zásluhu na mé
profilaci měla Naděžda Melnikovo-
vá-Papoušková, kunsthistorička –
pomohla mi v hledání vlastního vý-
razu. Podporovala mě v tvorbě, jak
říkávala „keramických obrazů“, pro-
tože podle jejího názoru vázy a talíře
umí kdejaký řemeslník. Vedla mě
k tomu, co považovala za správné
a jedinečné.
Marta Tabery: Byl to senzační ná-
pad navést mámu na nástěnnou ke-
ramiku. S otiskem jejího stylu i myš-
lení. Na malých i velkých máminých
věcech se najdou svědomitě propra-
cované drobnosti, myslím jemné ba-
revné podmalby. Jde třeba o jedno-
duché zátiší, ale pokaždé je můžete
objevovat znovu. V každém úhlu po-
hledu hrají totiž jinak. Mně se ty po-
ctivě vytvořené struktury líbily, něco
z maminčiny tvůrčí stoprocentnosti
do mě prostě přešlo.
Kromě zátiší se také často ob-
jevuje vkeramickém vyjádření
krajina.
Marta Taberyová: Krajina je sou-
částí mého já – milovala jsem po-
klidná česká pole a cesty, tvořila
jsem i snové krajiny, často podobné
středomořským. Někdy se v námětu
objeví kamenná zeď a pootevřená
dvířka, která vedou kamsi daleko.
S perspektivou vzdálených obzorů,
ze kterých se člověk dokáže roz-
hlédnout do kraje. Nechtěla bych
zapomenout také na veduty Prahy
– jde o město mého mládí, starobylé,
tiché a příjemné.
Vaše maminka proslula mimo jiné
svou elegancí… Ito jsou geny?
Marta Tabery: Když máma vyšla
ven, to když bylo nějaké, jak jsme
říkaly, velké bubnování, zajímavá
akce, tak si to opravdu užila!
Marta Taberyová: Zůstala jsem
celoživotně u jednoho jména, u své
Pro mě je práce lék na všechno.
Balzám na duši - a vlastně i na tělo,
já vlastně nestárnu! ...
Ocitám se v jakémsi stavu levitace -
s nohama pevně na zemi.