Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 13

O poruchách duše

Spsychologem

pražského centra Fokus

opřekonávání překážek,

které často nejsou vidět.

TEXT: ZDENĚK JIRKŮ

FOTO: JAN ŠILPOCH

Někdy se zdá, že se na nás řítí lavina psychických

onemocnění. Je to pravda?

Já se spíš setkávám s jednotlivými lidmi než s velkými

skupinami pacientů. Ale řekl bych, že se o duševních

poruchách nebo přímo nemocech spíše více mluví. A to

není špatně, protože se tak narušuje stigma, které tyto

jevy provází, a tím se ulehčuje i situace lidí s psychickým

onemocněním.

Když se dívám do statistik výskytu velice vážného pro-

jevu duševních onemocnění, tedy sebevražd, u nás dlou-

hodobě klesá. Malý nárůst byl v době ekonomické krize,

ale pokles zase pokračuje. Co je ovšem jisté, je proměna

těchto projevů; zkrátka lidé dnes k psychiatrovi, psy-

chologovi nebo psychoterapeutovi přicházejí s jinými

problémy než před sto lety. Každá doba má prostě svá

onemocnění.

Jaká nová nebezpečí přinesla právě současnost?

Pokud se třeba vrátíme k Freudovi a diagnózám, které

byly dříve nazývány hysterie, dnes mluvíme spíše o kon-

verzních poruchách. Tehdy lidé naráželi na systém kon-

vencí, morálky, pevných pravidel pro život. Z toho ply-

nuly problémy.

Dnes se naopak setkáváme s lidmi, kteří si nedovedou

utvořit jasnou a pevnou strukturu života v prostoru, kde

mohou téměř cokoli. Určitě to souvisí s tím, jak naše spo-

lečnost prostor svobody pojímá jako svobodu od něčeho,

tedy nejsme vázáni skoro ničím. Neumíme vnímat svo-

bodu jako svobodu k něčemu, jako příležitost vybrat si

svou cestu a jít po ní.

Pak se opakovaně setkáváme v ordinacích s lidmi, kte-

ří si nejsou jisti sami sebou, kdo vlastně jsou, jakou mají

hodnotu, kam by měli směřovat, čím svůj život naplnit.

Postižení i duševní

choroba mohou

být novou výzvou

do života.

Můžeš