Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 6

časopis pro ty, kteří se nevzdáva
6
můžeš / číslo 9 - 2014
Pominu-li spoustu
praktických aúředních
překážek, hlavní důvody
jsou dva.
Předně je to názor široce
sdílený rodičovskou
aučitelskou veřejností,
že pro děti spostižením
je lepší speciální škola,
protože se tam oně stara-
jí odborníci aděti nejsou
vystaveny možnému
srovnávání, nebo dokon-
ce posměchu ze strany
spolužáků. Ato je velmi
hluboce zakořeněný
názor. Ale iuškol, které
to tak nevidí, je problém,
že se často necítí odborně
nebo imateriálně do-
statečně vybaveny, aby
příchod integrovaného
žáka zvládly.
Mnohdy se také stane, že
takové dítě vezmou, po-
daří se jim pro ně získat
asistenta, ale pak třeba
po roce kdosi nadřízený
usoudí, že asistent není
třeba, aškola zůstane
vté situaci sama bez
pomoci. Velmi nízkou
míru podpory školám,
které vyjdou těmto dětem
ajejich rodičům vstříc,
vidím jako hlavní důvod
pomalého postupu inte-
grace.
TOMÁŠ FEŘTEK
odborný konzultant EDUin, o.p.s.
Ikdyž nejsem odborní-
kem na školství, ze zkuše-
nosti hejtmana Středo-
českého kraje, který je
zřizovatelem naprosté
většiny středních škol
vnašem regionu, vím, že
hlavním problémem je
nedostatek peněz.
Ikdyž naše školy jsou
pro bezbariérový přístup
vesměs dobře upraveny,
nemají dostatek peněz na
osobní asistenty avřadě
případů ina další speciál-
ní pomůcky, které někteří
handicapovaní potřebují.
Myslím si, že voblasti
začleňování postižených
do běžných škol musí
spolu ještě více aúčinněji
spolupracovat minister-
stva práce asociálních
věcí aškolství. Jsem rád,
že se nám podařilo vyře-
šit alespoň bezbariérový
přístup do škol, což byl
mnohdy velký problém,
protože řada škol sídlí
vhistorických budovách,
atak se kpotřebným
úpravám vyjadřovali
vedle architektů obvykle
ipamátkáři.
JOSEF ŘIHÁK
hejtman Středočeského kraje
Podpora integrace žáků
se speciálními vzděláva-
cími potřebami funguje
vČeské republice jak
finančně – příplatky
podle postižení, tak
podpůrně – asistent
pedagoga, školní psycho-
log, speciální pedagog,
speciální učebnice,
kompenzační pomůcky.
Jedním zproblémů je ale
nedostatečná připrave-
nost pedagogů na práci
sintegrovanými dětmi,
což musíme změnit.
Musíme také vytvo-
řit dostatek kapacit
vmateřských azáklad-
ních školách tak, aby se
dohlavního vzdělávacího
proudu dostaly iděti se
speciálními vzděláva-
cími potřebami. Vláda
už na to schválila vznik
dvou fondů. Integračním
krokem bude iotevření
přípravných tříd všem
dětem, nejen sociálně
znevýhodněným, což je
součást novely školského
zákona. Ta nově zavádí
irůzné stupně podpůr-
ných opatření pro děti se
speciálními vzdělávacími
potřebami paralelně se
změnou financování re-
gionálního školství.
MARCEL CHLÁDEK
ministr školství
Ve školách se často setká-
váme stím, že integrace
je umožněna jako nějaká
výjimka, nikoliv jako
samozřejmost mající svou
podporu vlegislativě.
Odborná veřejnost
(psychologové, speciální
pedagogové, pediatři)
mnohdy není přesvěd-
čena osmyslu integrace,
potažmo inkluze, tudíž
už samo přesvědčení jí
brání být oporou ať už
školám, rodičům či dě-
tem samotným. Pedagog
by se měl ivtéto oblasti
vzdělávat, bohužel někdy
narážíme na nezájem.
Vzdělávání budoucích pe-
dagogů je stále rozděleno
na speciální aběžné, při-
čemž každé dítě má své
zvláštnosti asvé speciální
potřeby. Aby byla integra-
ce úspěšná, je zapotřebí,
aby spolupracovala škola,
poradenské pracoviště
irodiče postižených dětí.
Nezbytnost této spolu-
práce se ukazuje jako klí-
čová, protože když jeden
faktor vypadne, systém
se hroutí, apak se hledají
záminky pro neúspěch
integrace.
VLADISLAVA KRŠKOVÁ
metodická pracovnice pro inkluzi,
Rytmus, o.p.s.
Co podle vás
brání úplné
integraci dětí
s postižením
do běžných
škol?
MÍSTO ŠKOLKY BYDLENÍ.
Krajský úřad Moravskoslez-
ského kraje se rozhodl zřídit
vbudově bývalé mateřské školy
vRýmařově pobočku krnovské-
ho domova Harmonie pro lidi
smentálním nebo kombinova-
ným handicapem. Na rekon-
strukci bude použita patnáctimi-
lionová dotace, kterou se kraji
podařilo získat. Vedle možnosti
samostatného bydlení vchrá-
něném prostředí vznikne také
nová sociální služba pro osoby
se zdravotním postižením ana-
bídka nových pracovních míst.
První klienti Harmonie by se do
nového bydlení měli nastěhovat
nejpozději napřesrok.
VIRTUÁLNÍ PRŮVODCE. Vir-
tuálního průvodce pro tělesně
postižené vytváří Masarykova
univerzita vBrně. Má pomoci
handicapovaným studentům
sorientací aplánováním přesunů
vrámci univerzitních budov.
Cílem projektu není zmapovat
pouhou bezbariérovost či na-
opak bariérovost, ale nabídnout
souhrn informací do nejmenších
detailů. Studenti ijejich příbuzní
tady najdou například údaje
ošířce dveří, výšce zvonků nebo
poloze plošin. Aplikace také po-
radí, jaká asistence je při cestě na
místo potřeba. Jako první přišla
na řadu budova Právnické fakul-
ty, která je nejfrekventovanější,
další objekty budou následovat.
ÚSPĚCH NA FILMOVÉM
FESTIVALU. Dokumentární film
zprostředí komunity mentálně
postižených natočila skupina
klientů aasistentů zcentra Be-
nediktus vChotěboři. Sedmnác-
timinutový snímek ukazuje bez
příkras obyčejný život apráci
handicapovaných, mimo jiné
ičinnost kapely BeneBand, kte-
rá se uveřejnosti setkává svelmi
pozitivními ohlasy. Dokumen-
tární film byl uveden na 8. roč-
níku Mezinárodního filmového
festivalu (ne)herců smentálním
akombinovaným postižením
Mental Power Prague Film
Festival, vjehož porotě zasedá
řada předních českých celebrit.
Vkonkurenci 22 snímků, včetně
zahraniční účasti, se neztratil.
NEVIDOMÍ POZNAJÍ ŠUMAVU.
Správa Národního parku Šuma-
va vydává první knihu vBraillo-
vě písmu. Nevidomí se vní
mohou seznámit se skutečnou
rozlohou parku, turistickými cíli
adalšími zajímavostmi, včetně
unikátních reliéfních map oblas-
ti. Kniha obsahuje i12 doporu-
čených tras určených pro vo-
zíčkáře, jejichž požadavky jsou
podobné jako unevidomých.
Autorem publikace Šumava pro
všechny spodtitulem Průvodce
pro turisty se zrakovým postiže-
ním je Jiří Vencl zPrahy, který
sám Šumavu sbílou holí vruce
prochodil. Vedení parku si počin
chválí akvituje, že se daří tento
zajímavý region zpřístupnit
ilidem shandicapem. Do bu-
doucna dokonce plánuje osadit
do terénu informační tabulky
vBraillově písmu.
(šb)
ANKETA
DOBRÉ ZPRÁVY
Můžeš