Strana 10
10
můžeš / číslo 9 - 2014
TÉMA: Integrace a inkluze ve školách
Pro některé žáky je inkluze vysoce žá-
doucí, zatímco pro jiné se může stát pokus
oinkluzivní vzdělávání traumatickou zku-
šeností. Obdobně rozporuplných příkladů,
které podporují kritiku inkluze, můžeme
nalézt více. Proto jsem přesvědčený, že je
nutné zachovat imožnost vzdělávání ve
speciálních školách.
Copak podobné pochybnosti neměli
anemají ani vzahraničí?
Ale měli amají. Na různých konferencích
jsem se setkal snázory zahraničních odborní-
ků, ať si náš systém speciálního školství úplně
neboříme, protože ivzemích, které se pova-
žují za státy svysoce kvalitním inkluzivním
vzděláváním, jako je např. Finsko, speciální
školy existují. Nicméně itotální inkluze
přinesla některé zajímavé podněty pro vývoj
avzdělávání žáků se zdravotním postižením.
Např. vUSA zrušili veškeré speciální školství
aposlali do běžných škol ityto děti.
Už na začátku bylo jasné, že si nemohou
osvojovat akademické dovednosti svých vrs-
tevníků. Protože ale zpolitického hlediska
bylo nutné přinést argumenty pro inkluzi,
ato zejména utéto populace žáků, začaly se
vymýšlet výzkumy spoměrně originálními
tématy scílem zjistit, jaký užitek mohou
mít zinkluzivního vzdělávání děti stěžkým
zdravotním postižením. Zjišťovalo se, jak
může inkluzivní vzdělávání ovlivnit kvalitu
jejich života, zda má pozitivní dopad na
jejich schopnost sebeurčení, prožívání štěstí,
seberealizaci, spokojenost amnohé další.
Ato zpětně pozitivně ovlivnilo ikoncepci
vzdělávání ve speciálních školách.
Když budeme mluvit jen opříkladech
vhodně aplikované inkluze, je naše
společnost připravená přijmout ji jako
hodnotu, kterou nelze měřit materiálně
afinančně?
Asi by bylo lepší, kdybychom mluvili spíše
ointegraci než oinkluzi. Teoretických vyme-
zení inkluze je celá řada. Inkluzí se většinou
označuje stav, kdy osoby se zdravotním
postižením nebudou vůbec ze společnosti
vyřazovány. To však předpokládá, že se
okolní společnost bude ochotna přizpůsobit
�
početně významné, přesto však marginální
sociální skupině osob. Ato je dost neprav-
děpodobné. Už na konferenci Inclusive and
Cognitive Education, která se konala vPraze
vroce 2005, opakovaně zaznělo, že inkluze
je pouze filozofický konstrukt, jehož aplika-
ce do praxe je složitá – aspíše utopistická.
Nicméně vhodnou integraci osob se
zdravotním postižením považuji za reálnou
anutnou. Několik desítiletí segregace osob se
zdravotním postižením ještě stále ovlivňuje
myšlení současné společnosti. Bude trvat
několik dalších generací, než bude participa-
ce osob se zdravotním postižením přirozená
anikdo se nad ní nepozastaví. Myslím, že
společnost obecně stále více toleruje jinakost.
Je ale rozdíl, zda společnost bude jina-
kost osob se zdravotním postižením pouze
tolerovat azda budeme vedle sebe para-
lelně existovat, nebo zda dokážeme těmto
osobám porozumět avyužít interakci snimi
jako zdroj vlastního učení arozvoje. Myslím,
že potenciál ktomu naše společnost má už
dnes; ale než se tyto zkušenosti promítnou
dokonkrétních společenských změn anež
ovlivní uvažování větší části populace,
ktomu povede ještě dlouhá cesta.
Integrace versus inkluze
INTEGRACE – latinský základ slova
znamená sjednocování. Obvykle jím
rozumíme vzájemné začleňování
apropojování. Vpřípadě vzdělávání žáků
spostižením míníme jejich zapojení do
výuky vběžných školách.
INKLUZE – se dá interpretovat jako
myšlenkový koncept, podle něhož žák
spostižením přichází do prostředí, které
natolik akceptuje odlišnost každého
jedince, že se jinakost považuje za normu.
Nad odlišností se nikdo nepozastavuje,
vytvoření vhodných podmínek je
automatický nárok.
Existuje řada výkladů obou pojmů
ijejich vzájemného vztahu. Setkáváme
se isinterpretací, kdy jsou oba pojmy
považovány za synonyma. Někdo považuje
inkluzi za jakési vylepšení integrace, jiní vidí
vobou procesech hlubší rozdíly.
info
Několik desítiletí
segregace osob se
zdravotním postižením
ještě stále ovlivňuje
myšlení současné
společnosti.
JIŘÍ KANTOR
si uvědomuje,
že inkluze je téma
s řadou faktorů,
které je třeba
zohlednit.