Strana 29
ser Almu / Alpe di Siusi. Vkuchyni se otáčí
jeho žena Brigitte, anež vám začnou na
stůl snášet modré znebe, můžete sledovat
místní chlapíky, jak hrají uvedlejšího stolu
karty. Ať už si zde dáte jen svačinu, místní
říkají marendu, nebo pořádný oběd. Ma-
rendu vám přinesou na dřevěném prkénku
abude se skládat zdomácího jihotyrolského
špeku (pozor: nepleťte si stím českým,
tenhle je lehce zauzený, jinak ale sušený na
vzduchu), místních sýrů (třeba polotvrdého
zlatožlutého kravského Stelvio) adalších
lahůdek.
Ochutnat také můžete třeba pravé
jihotyrolské špekové knedlíky či kaiser-
schmarrn, trhanec, dvakrát opečený,
smarmeládou. Na jídelním lístku není
moc jídel, ovšem platí zde, že suroviny
jsou z80 procent místní, sezonní, jídlo
čerstvé apřipravované sláskou. Jako všu-
de vJižním Tyrolsku. Ato je tajemství je-
jich kuchyně, která je kombinací alpských
aitalských středomořských vlivů.
Jak vznikly Dolomity
Milovníci hor vtom mají jasno: nejkrásnější
hory jsou Dolomity, pak dlouho nic, apak
ostatní hory… Údolí Villnöss je ideální
místo, kde se otěchto magických skalních
útvarech dozvědět více. Příznivci geologie
najdou na tomto území veškeré druhy hor-
nin, usazenin azvětralin, které jsou pro Do-
lomity typické. Bohaté nálezy zkamenělin
otevírají jedinečný pohled na etapy vývoje
Země.
Nejrozšířenější horninou Přírodního
parku Puez-Geisler je dolomit. Tento téměř
bílý krystalický nerost byl pojmenován po
francouzském přírodovědci Deodatu de
Dolomieu, který vroce 1789 popsal jeho
chemické složení jako první.
můžeš / číslo 9 - 2014
29
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
Jak se tam dostat
ZPrahy na Rozvadov, Mnichov, Innsbruck,
Brennerský průsmyk, Brixen, uFeldthurnsu
se odbočuje do údolí Villnöss.
ZBrna na Vídeň, Linec, Salcburk,
Innsbruck, Brennerský průsmyk, Brixen,
uFeldthurnsu se odbočuje do údolí
Villnöss. Je to sedm hodin jízdy.
BEZBARIÉROVÉ TIPY
Více oJižním Tyrolsku: www.suedtirol.info
DALŠÍ BEZBARIÉROVÉ TIPY
www.suedtirolfueralle.it
www.glatschalm.com
www.sentres.com
www.villnoess.com
info
metru ajejí sklon nepřesahuje osm procent.
Vede přes louku Pius azdřevěného mostu
můžete sledovat horskou bystřinu valící se
do Eisacktalského údolí. Minete myslivnu,
projdete nedotčenými lesy apřes rozkvetlé
louky abudete se cítit jako vráji. Tohle totiž
ráj je, alespoň pro milovníky hor.
Naučnou stezku tvoří čtrnáct informač-
ních tabulí, bohužel jen vněmčině aitalšti-
ně. Poskytují informace opůvodu ahistorii
okolní krásné přírody. Informace ofauně
aflóře Dolomit doplňují fakta otom, jak
člověk přispívá ke vzniku krajiny vúdolí
Villnöss.
Mnoho tabulí je také vBraillově písmu
pro nevidomé. Hory na dotek či Koncertní
sál příroda – to jsou názvy některých zasta-
vení.
Občerstvit se můžete vZanseralmu, což
je malé bistro hned uparkoviště. Mají tu sice
jen základní občerstvení, ale kávu vaří pra-
vou italskou. Avěřte, že tady, svýhledem na
masiv Geisler, chutná opravdu výjimečně.
Procházku si lze protáhnout krestauraci
Glatschalm ležící na úpatí masivu. Dojdete
sem po červené značce 36, jsou to ale dva
kilometry do ostrého kopce, který není na
všech místech úplně příjemně bezbariérový.
Tady – odvě stě výškových metrů výš – se
ocitnete vsamém srdci národního parku.
Zterasy Glatschalm máte hory na dosah.
To ovšem není jediný bonus tohoto mís-
ta. Vaří tu totiž výborně. Alpsky, tedy vlastně
jihotyrolsky. Obsloužit vás přijde chlap
jako hora – Diddie Profanter, vlétě majitel
restaurace, vzimě lyžařský instruktor vSei-
NAUČNÁ STEZKA ZANNES
je celá bezbariérová, vyrážejí sem turisté
na vozíku i rodinky s dětmi v kočárku.
Reinholda Messnera
zde potkáte jen zřídka
acesta nahoru není
bohužel bezbariérová.