Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 16

16
můžeš / číslo 9 - 2013
TÉMA: Neslyšící
„Obecně platí, že islyšící starší lidé často
podepíší smlouvu iproto, aby už měli od
obchodníků pokoj. Tady bylo strašné, když
klient přinesl spolu snovou smlouvou ipapír,
který tam oba obchodníci zanechali – psali na
něj otázky, jako kde máte schované vyúč-
tování, kolik platíte za elektřinu nyní, naše
společnost má nižší ceny apodobně. Zástupci
neustále požadovali doklady. Představila
jsem si, jak osmdesátiletý klient před nimi
něco hledá vbytě. Jim muselo být jasné, že
neslyší, nerozumí azcela jistě ani oni kliento-
vi nerozuměli. Jejich cílem nebylo nabídnout
levnější službu, ale jen uzavřít smlouvu.“
Za předčasné ukončení starého kontraktu
napočítala společnost klientovi vseniorském
věku mnohatisícové penále. „Na taková usta-
novení často nejsou upozorněni ani slyšící.
Podomní obchodníci vás nečekaně osloví,
vlezou do bytu, neupozorní na sankce při
vypovězení nové smlouvy. Neslyšící včeském
textu rozumí jednotlivým slovům, ale celý ob-
Martin Novák zdůrazňuje, že ani texty
vnovinách, na internetu či vtelevizi nejsou
pro neslyšící se znakovým jazykem snadné.
„Číst článek je pro mě náročné, telefonovat
nemohu, odezírání je nepřesné astejně ne
všemu rozumím.“ Podle něho se neslyšící
většinou vyhýbají vyhledávání písemných
informací. Martin Novák upozorňuje, že
neslyšící musí při komunikaci se slyšícím
věnovat hodně energie apřemýšlení, co dru-
há strana řekla, než aby přemýšlel osmyslu
vyřčených vět. „Mozek si musí doplnit slova,
která jsme nemohli odezírat.“
Odborníci odhadují, že při odezírání
člověk pochopí třicet až čtyřicet procent
informací, ale náhodně. Takže při jednáních
openěžních záležitostech mohou uniknout
právě nejdůležitější momenty. To je vpří-
padě financí pro neslyšící největší kámen
úrazu, ikdyž je vše vpísemné formě.
Vbance vám něco předloží na papíře,
ale vy nemusíte chápat, oco jde. Lidé se čas-
to stydí přiznat, že nerozumějí, většinou ani
nevědí, na co se ptát. Jaké jsou úroky, jaké
jsou skutečné náklady na půjčku apodob-
ně,“ přidává zkušenosti František Šmolík.
Více na www.muzes.cz
Česká spořitelna:
Pochopení je víc
než dokonalá technika
Petr Bobysud zČeské spořitelny uvádí, že
jeho společnost po letech změnila strategii
přístupu klidem shandicapem. „Týká se
to přirozeně nejen vozíčkářů, ale také
nevidomých a pochopitelně i neslyšících.
Zjistili jsme, že efekt nejmodernějších
technických zařízení, jako jsou nejrůznější
naváděcí systémy, indukční zvukové smyčky
a podobné záležitosti, nemají vždy sohledem
na vysokou finanční náročnost odpovídající
efekt. Rozhodli jsme se momentálně
více investovat do školení zaměstnanců
vpřístupu ke klientům shandicapem.“
Letos prošlo prvních  zaměstnanců
poboček, kteří přicházejí do bezprostředního
kontaktu se zákazníky spořitelny, školením,
které pomohlo organizovat Konto BARIÉRY
a Český červený kříž. „Máme za to, že je
užitečné, když se pracovníci přepážek dozvědí
více o problémech nevidomých, vozíčkářů
nebo neslyšících, když pochopí, že tito lidé
mají fyzické omezení, že potřebují více času,
jiný způsob objasnění problémů. Zkrátka když
se na svět podívají jejich očima.“
Vdalší etapě by mělo proškolováním projít
dalších zhruba čtyři sta zaměstnanců České
spořitelny, kteří by měli znát a chápat více
než ostatní, jak to i ve světě ticha funguje
zdruhé strany.
info
sah svou gramatikou astrukturou věty je pro
ně již nesrozumitelný. Leckdy není neslyší-
cím jasné, jestli jim vdopise firmy sdělují, že
mají přeplatek, nebo nedoplatek,“ přibližuje
problémy Monika Boháčková.
Firma, jejíž zástupci sneslyšícím kli-
entem smlouvu uzavřeli, naštěstí uznala
neetičnost jejich jednání. Smlouva byla
zrušena, klient nemusel nakonec platit ani
vysoké penále.
Zneužití? Těžko prokazatelné…
Ne vše končí dobře. František Šmolík, soci-
ální pracovník zČeské unie neslyšících, sám
se zbytky sluchu, se problematice věnuje
mnoho let. Podle jeho názoru ipodle mínění
předsedy pražského sdružení ČUN Martina
Nováka finanční společnosti ne vždy hledí
na situaci klientů. „Zažil jsem případ neslyší-
cího pána, bylo mu šedesát devět let, zdědil
nějaké peníze abanka mu vnutila penzijní
připojištění na pět let. Vjeho případě zcela
zbytečné, ale úředník si odškrtl kolonku
splněno. Smlouva přináší bankám apojiš-
ťovnám hodně peněz, ti, kteří je prodávají,
nepřemýšlejí, jestli klient produkt potřebuje
nebo ne,“ říká František Šmolík.
Zneužívají někteří obchodníci sfinanční-
mi produkty či jinými finančními záležitost-
mi handicapu neslyšících? František Šmolík
je přesvědčen, že ano, byť veřejně se ktomu
nikdo nepřizná.
Ion se setkal spodvodným jednáním, na
které neslyšící doplatil akdy druhá strana
musela jeho zdravotního postižení využít.
Pán se chtěl zbavit rodinného domku apřijal
nabídku agentury na výměnu za byt. Až po
delší době se ukázalo, že byt nebyl vosob-
ním vlastnictví, ale družstevní.
Neslyšící se stydí za neznalosti
Jako neslyšící nemohu poslouchat rá-
dio. Neslyším, co si opřípadech podvodů
anevýhodných půjček povídají lidé na ulici,
vMHD, vtom jsme proti slyšícím vnevýho-
dě.“ Iinformace typu „jedna paní povídala“
při své nepřesnosti mohou nám slyšícím po-
máhat vorientaci ve složitém světě financí,
neslyšícím ale scházejí.
JITKA VRCHOTOVÁ:
K důležitému jednání by si neslyšící měl
vzít tlumočníka, těch je ale strašně málo.
V ČESKÉ SPOŘITELNĚ
pořádají školení přibližující svět
a myšlení lidí s handicapem, tedy i neslyšících.
Můžeš