Strana 15
časopis pro ty, kteří se nevzdávají
15
můžeš / číslo 9 - 2013
■ Kjednáním o penězích stlumočníkem, ale těch je málo.
■ Smlouvy kolem financí jsou pro neslyšící těžko srozumitelné.
■ Ke zneužití handicapu se neseriózní prodejci finančních produktů nepřiznají.
Text: PAVEL HRABICA
Foto: JAN ŠILPOCH
S
pletitost finančních transakcí,
smlouvy, dojednání, procenta, úro-
ky, termíny, dodatky – to jsou záleži-
tosti, které dají zabrat iodborníkovi.
Jak si se světem finančních operací
avztahů poradí člověk, který nemá řadu
dalších potřebných informací zprostředko-
vaných sluchem?
Místo pomoci podraz
Starší manželský pár, oba od narození
neslyšící, se rozhodl prodat rodinný dům na
venkově aza utržené peníze si pořídit bydlení
ve městě. Ozprostředkování při jednáních
vrealitních kancelářích požádali příbuzného.
Vše proběhlo hladce, manželé se přestě-
hovali. Když po letech zemřel manžel, při
dědickém řízení vyšlo najevo, že majiteli
bytu po celou dobu nebyli manželé, ale jejich
příbuzný, který jim vše zprostředkovával.
Byt, který pán spaní za své peníze
kupovali, nechal napsat na sebe. Vlastně ho
ukradl. Senioři se na příbuzného spoléhali –
všechna jednání jim „tlumočil“ jen artiku-
lovaně a podle svého podvodného výkladu,
ovdovělé paní nyní zůstaly jen oči pro pláč.
Není to však jediný případ, se kterým
se sociální pracovníci nebo tlumočníci
znakového jazyka setkali. Jitka Vrchotová,
vedoucí poradny Národní rady osob se
zdravotním postižením, říká, že při finanč-
ních transakcích, při jednáních unotáře
nebo vrealitní kanceláři by neslyšící neměl
přicházet bez tlumočníka. Uznává, že to ale
není tak snadné.
Když tlumočí dítě
„VPraze je kolem třiceti tlumočníků avšich-
ni jsou hodně vytížení, většina znich nemá
tlumočení jako hlavní činnost. Vjižních
Čechách jsou dva až tři, na Ostravsku asi
osm. Jsou kraje, které jsou pokryté mi-
nimálně.“ Vokamžiku, kdy neslyšící řeší
složitou finanční operaci, navíc nejedná-li
se ohledání práce nebo návštěvu lékaře či
soudní jednání, není služba bezplatná. „Lidé
si raději vezmou na pomoc někoho zrodiny
nebo známého – ato nemusí dopadnout
dobře,“ připomíná Jitka Vrchotová.
Nejsou výjimkou případy, kdy tato složitá
jednání zprostředkovávají či překládají nesly-
šícím rodičům jejich nedospělé děti. Napří-
klad muž, který se špatným výběrem půjčky
dostal do problémů, vzal kjednání svěřitel-
skou finanční společností desetiletého syna.
„Ikdyby dítě tlumočilo sebelíp, není
schopné pochopit složitost transakcí.
Pominu skutečnost, že některé věci si může
dítě upravit proto, aby rodiči udělalo radost
nebo ho nezarmoutilo. Azcela stranou
ponechme puberťáka, který může záležitost
schválně přetlumočit jinak,“ říká poradkyně.
Přeplatek? Nedoplatek?
Co ode mě vlastně chtějí?
„Představte si, že se ocitnete vzemi, jejíž ja-
zyk je naprosto odlišný od češtiny, lidé kolem
vás se baví, něco oznamuje televize, něco
rádia, něco se píše vnovinách – avy nerozu-
míte, co se děje nebo proč se to či ono stalo,“
říká Monika Boháčková ze Svazu neslyšících
anedoslýchavých vČR, když ilustruje problé-
my neslyšících se získáváním informací.
„Kolikrát se dostávají do situace, kdy jim
předloží text nebo smlouvu kpodpisu. Když
neslyšící požaduje tlumočníka znakového
jazyka, dostane se mu odpovědi: Vy neumíte
číst? Vy jste snad nechodil do školy?“
Slyšící si neuvědomují, že je nebetyčný
rozdíl mezi češtinou aznakovým jazykem,
mateřským jazykem neslyšících. Nedávno
tlumočila záležitost neslyšícímu klientovi,
kterého doslova před dveřmi bytu překva-
pili obchodní zástupci. Vnutili mu smlouvu
sjejich firmou avypověděli za něj ismlouvu
se stávajícím dodavatelem služeb.
Neslyšný svět peněz
FRANTIŠEK ŠMOLÍK
z České unie neslyšících říká, že
psaným informacím neslyšící
často nerozumějí.