Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 6

REFLEKTOR

Text: RADEK MUSÍLEK

Foto: JAN ŠILPOCH

Zaměřili jsme se na ústavní instituce

v podobě ministerstev, úřadu vlády

a obou komor parlamentu. Zajímala

nás na jedné straně fyzická dostup-

nost – bezbariérovost těchto úřadů,

na straně druhé jejich přístup k za-

městnávání lidí s postižením. Inspi-

rací k článku se stala paradoxní si-

tuace, kdy jsem byl před nedávnem

kvůli rozhovoru o inkluzi s minis-

tryní školství ručně vynášen coby

vozíčkář do prvního patra dvojící

údržbářů.

Dalo by se říci, že většina objektů,

v nichž sídlí ministerstva, je více či

méně bezbariérově přístupná. Vý-

jimky existují zejména u historicky

chráněných budov. Právě na takový

příklad jsem narazil ve zmíněném

příkladu ministerstva školství, jehož

hlavní budova A v Karmelitské ulici

je přístupná pouze v přízemí. Ne-

Zpráva

o státní správě

Stát prostřednictvím zákonů,

norem a vyhlášek určuje pravidla

bezbariérovosti i zaměstnávání

lidí s postižením. Sám by tedy

v jejich dodržování měl jít

příkladem. Jaká je realita státní

správy pro ty, kteří vní pracují

a přitom sami nějaký handicap

mají?

chybí tam však bezbariérová toaleta.

Podle tiskového oddělení je k dispo-

zici schodolez, což ovšem nelze po-

važovat za plnohodnotné řešení, ne-

hledě na to, že při mé návštěvě se ho

nikdo ani nepokusil použít. Ostatní

budovy tohoto resortu však převáž-

ně bezbariérově přístupné jsou, což

potvrzuje bývalá pracovnice MŠMT,

vozíčkářka Karolína Chloubová.

BEZBARIÉROVĚ, ALE SHÁČKY

Deklarace oficiální bezbariérovosti

bývá v praxi různá. Nějakým způso-

bem se dá skutečně na většinu míst

dostat, ale mnohdy to má jisté chy-

táky a zdaleka ne všechny prostory

budov jsou vozíčkářům dostupné.

Například do budovy ministerstva

vnitra na Letné se zdejší pracovnice

na vozíku dostává podzemními ga-

rážemi a musí využívat jediné bez-

bariérové WC určené pro veřejnost

v přízemí.

Na některých úřadech by měl pro-

blémy člověk s elektrickým nebo

větším mechanickým vozíkem, pro-

tože ne všechny výtahy jsou dosta-

tečně prostorné. Jinde zase potře-

bujete drobnou dopomoc ochranky,

buď do jednoho schůdku, nebo s po-

ložením nájezdu. Tak je tomu napří-

klad u bočního vstupu do minister-