Strana 13
13
I proto je „životnost“ asistentů ne-
dlouhá. V Lize vozíčkářů mají sice
i rekordmany třeba už s desetiletou
praxí, ale čísla z prvních čtyř měsíců
letošního roku jsou krutá – z růz-
ných důvodů odešlo patnáct, přišlo
čtrnáct asistentů. Zdánlivě žádný
problém, jenomže… Každý nový
obětavec si nevystačí s odhodláním
a potřebou pomáhat, musí se mnoho
věcí naučit. Také vztahu, který nemá
přerůst do silných citových vazeb.
Vendula říká: „Je to především prá-
ce. Sice plná pochopení, vstřícnosti
a naprosto individuální, ale práce.
I klienti nás většinou, a to je dobře,
neberou jako náhradu jiných vztahů.“
Je to trochu jako v nemocnici.
K asistenci patří intimita, ale i chlad-
nokrevná a kvalifikovaná profesio-
nalita. Snad i proto zájemců o tuto
práci není mnoho. O to jsou cennější.
Ale v jejich odměnách to neuvidíte,
na mnohem lepší výdělky dosahují
třeba nepříliš kvalifikovaní skladní-
ci nebo různé pomocné síly. Zkrát-
ka tudy cestička k bohatství nevede.
Andrea také ví, že dostává víc než
jen běžnou pečovatelskou pomoc:
„Asistent má člověka především roz-
víjet. A dělá to. Zdánlivě je také pe-
čovatelkou. Ale ta si udělá své a jde
dál. Kdežto třeba tady s Vendulou si
můžeme nejen říci, ale i naplánovat
něco pro svět venku. To je mnohem
důležitější než uklizený pokoj a vy-
prané prádlo.“
ČAS VELKÝCH STAROSTÍ
Brněnská Liga vozíčkářů má dnes
čtyřicet asistentů a asistentek. Málo?
Dost? Klidně by jich mohlo být i tře-
ba o deset víc. Mluvčí ligy Ladislava
Blažková říká jasně: „Jsou špatně
placení a prestiž této práce je malá.
Většinou nám pomáhají studen-
Nejhorší snad není
konkrétní pomoc
konkrétnímu člověku.
To se naučíte, včetně
i docela intimních úkonů
s osobní hygienou. Ale
někomu může vadit
časová nejistota – máte
plán na večer a někdo
potřebuje pomoci hned.
Procházka
je výborná,
ale sama se
Andrea neoblékne.