Strana 8
8
můžeš / číslo 5 - 2013
TÉMA: Nevidomí
8
■ Osvém zraku rozhodujeme dovelké míry sami.
■ Přibývá seniorů, přibývá makulární degenerace.
■ Vymizí dědičná poškození zraku?
aúspěšnou operací. Nicméně vyžaduje
precizní provedení. Co tedy může pacient
pro svůj zrak udělat sám? Strava, především
dostatek vitaminu D, tedy mořských ryb.
Apak je tu práce – osm hodin před moni-
torem počítače opravdu škodí. Zejména
vklimatizované místnosti.
Klimatizace aoči? Nová souvislost?
Klimatizace může vyvolat vážné oční problé-
my, zejména ulidí, kteří mají narušený slzný
film. Při dlouhodobé práci se ještě ktomu
sníží frekvence mrkání, oči pálí ahorní vrst-
va oka může být poškozena.
Jak často nám hrozí úplná slepota?
Mnohem méně než před čtyřiceti padesáti
lety. Dříve jsme se setkávali se slepotou
způsobenou očními úrazy, především polep-
táním očí při hašení vápna. Takových úrazů
dnes výrazně ubylo. Dokonce ani někdy kri-
tizované adrenalinové sporty nám ordinace
nezaplňují. Kuriózně se občas objeví úraz
poúderu tenisového míčku, ještě řidčeji
pozasažení míčkem golfovým. To jsme dřív
neznali vůbec. Oglaukomu jsem už mluvil,
diagnostické iléčebné možnosti se výrazně
zlepšily, informovanost pacientů je mno-
hem lepší, takže itady úplná slepota hrozí
mnohem řidčeji. Tradiční příčinou slepoty
bývala cukrovka. Adosud stále je utěch
lidí, kteří nechodí napreventivní prohlídky
kpraktickým lékařům, nezdravě se stravují,
trpí nadváhou nebo obezitou. Diabetes je
Martin FILIPEC:
Očeských, čili evr opských očích
Kdo je prof.MUDr.
Martin Filipec, CSc.
Zakladatel ahlavní lékař Evropské oční
kliniky Lexum. Toto pracoviště je dnes
součástí mezinárodní sítě špičkových
oftalmologických zařízení Optegra.
Profesor Filipec působil několik let jako
přednosta Oční kliniky . lékařské fakulty UK.
Studoval veFrancii, pracoval inaHarvardově
univerzitě. Přední světový oční chirurg,
pravidelně operuje veVelké Británii aje
členem mnoha mezinárodních odborných
společností.
info
Text: ZDENĚK JIRKŮ
Foto: JAN ŠILPOCH
Vjakém stavu jsou české oči?
Vestejném jako vjiných evropských zemích.
Když vezmeme vúvahu jisté genetické před-
poklady, trochu jiná situace je třeba vAsii,
kde je populace mnohem více krátkozraká.
Nadruhé straně my trávíme více času vkli-
matizovaných prostorech, takže například
více trpíme tzv. suchým okem.
Ajak se chováme kesvýmočím my, vaši
potenciální pacienti?
Stejně jako kcelému svému organismu.
Všichni vidíme arádi vidíme, že se oprav-
du mění přístup kezdraví. Ale ještě dost
pomalu. Vcelé Evropě jako by přetrvávala
– použiji možná expresivní výraz – jistá in-
fantilita. Máme představu, že se onás někdo
postará. Ovšem opravdu špičková péče,
azrak takovou jistě potřebuje, je finančně
docela náročná.
Takže jde odůležitou investici atu
už zřejmě jen veřejné finance přestávají
zvládat. Když říkám investice, musím jako
oftalmolog připomenout, že dobrý, funkční
zrak je předpokladem vykonávání mnoha
zaměstnání. Avdobě, kdy volných pra-
covních míst není mnoho, mohou právě
nemocné nebo poškozené oči představovat
velkou nevýhodu napracovním trhu. To je
souvislost, kterou ještě mnoho lidí nechápe.
Rád bych viděl, kdyby si mnohem více lidí
uvědomovalo vlastní možnosti, jak chránit
své zdraví, tedy ioči. Pomalu se mění zabě-
hané návyky vestravování, pomalu se mění
vztah kezdravému pohybu, nijak výrazně
neklesá počet kuřáků cigaret. Aprávě tyto
nedobré tradice pak docela jasně ukáže při
vyšetření oko pacienta.
Jaká největší nebezpečí pak nanaše oči
čekají?
Některá ovlivnit můžeme, jiná ne. Velká část
patří bohužel doskupiny druhé. Největší
hrozbou jsou onemocnění sítnice. Nejčastěji
je to věkem podmíněná makulární dege-
nerace neboli změny vmístě nejostřejšího
vidění, vežluté skvrně. Máme už ale řadu
možností, jak tento proces zastavit nebo
zpomalit. Glaukom, zelený zákal, dnes
umíme včas odhalit apředejít trvalým po-
škozením. Ašedý zákal je dnes velmi častou
PROFESOR MARTIN FILIPEC
dnes patří stejně jako další čeští
špičkoví oftalmologové
kuznávaným mezinárodním autoritám.