Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 29

můžeš / číslo 5 - 2013

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

29

KONTO BARIÉRY Melantrichova 5, Praha 1

Další tvář Nadace Charty 77

■ Nadace začínala veStockholmu vroce 1978 podporou disentu.

■ Vletech 1983 až 1987 založil František Janouch tři hlavní ceny.

■ 25. 3. 2013: konečně imezinárodní Cena Václava Havla zalidská práva.

Foto: ARCHIV NADACE

R

ozsáhlé humanitární projekty Na-

dace Charty 77, především Konto

BARIÉRY, Ostrovy života, Konto

MÍŠA, Nový start, nově iSENSEN,

zpopularizovaly nadaci vcelé

zemi apřinesly jí idesetitisíce pravidelných

dárců. To by však nemělo zakrývat tradiční

astejně významnou činnost „naší matky“.

Patří kní naprvním místě udělování cen

zavýznamné společenské přínosy vněkolika

kategoriích.

Dovolte mi výjimečně malou reminiscen-

ci dominulosti.

František Janouch založil Nadaci

Charty 77 koncem roku 1978 veStockhol-

mu, kde vnucené emigraci žil. Tehdejšími

mluvčími Charty 77 byl pověřen, aby

převzal významnou švédskou kulturní cenu

Monismanien, udělenou hnutí Charty 77.

Využil publicitu, kterou vyvolalo udělení

této ceny, kvýzvě, aby švédská veřejnost

začala finančně podporovat pronásledo-

vané československé chartisty. Výzva byla

úspěšná aFrantiška Janoucha to inspirova-

lo ktomu, že koncem května 1979 požádal

několik významných švédských azahra-

ničních osobností, aby svým jménem

tuto iniciativu zaštítily. Mezi oslovenými

osobnostmi byl spisovatel Arthur Miller,

Per Wästberg (předseda mezinárodního

PEN klubu), profesor Giacomo Morpur-

go zJanova, Lars Persson (šéfredaktor

největších švédských novin Expressen),

Kenne Fant (ředitel švédského filmové-

ho průmyslu), Petr Larsson (organizační

tajemník levicové organizace Folket iBild)

aJaroslav Hutka zRotterdamu. Předsedou

první správní rady Nadace Charty 77 se stal

František Janouch, který odté doby Nadaci

Charty 77 vede.

Nadace původně podporovala disident-

ské aktivity Charty 77, financována byla

výlučně dary zahraničních dárců. František

Janouch ale sledoval dění vesvé rodné

zemi ato ho vedlo postupně kzakládání

cen, jejichž cílem bylo oceňovat významné

počiny voblasti kultury ispolečenského

života vtehdejším Československu, které

režim vPraze zamlčoval. Tak mezi lety

1983 až 1987 vznikly tři ceny, které nadace

uděluje dodnes. Cena Toma Stopparda

byla první. Nese jméno svého sponzora,

předního anglického dramatika českého

původu audělována je zaeseje, které jsou

inspirativní svým myšlenkovým přínosem.

Cena Františka Kriegla oceňuje příkladnou

statečnost, kterou projevovali její laureáti

vminulém režimu, význam ale neztrati-

la ani dnes. Oceňuje osobnosti, které se

příkladně angažují veprospěch zákonnosti,

obrany oprávněných zájmů občanů, potírání

korupce atd.

Nejvýznamnější je Cena Jaroslava

Seiferta, cena prvního nositele Nobelovy

ceny zaliteraturu unás. František Janouch

ji založil vlednu 1986, bezprostředně poté,

co se dozvěděl oúmrtí Jaroslava Seiferta.

Chtěl být rychlejší než oficiální struktury

vPraze apovedlo se mu to. Význam ceny

dokládají její laureáti. Jenom namátkou:

Dominik Tatarka, Ludvík Vaculík, Karel

Šiktanc, Bohumil Hrabal, Jiří Kolář, Milan

Kundera iLudvík Kundera, Josef Škvorec-

ký, Věra Linhartová, Václav Havel, Jáchym

Topol, Jiří Suchý, Vladimír Binar. Celkem

třicet dva jmen.

Úplně stejně jako vdobách disentu

postupoval František Janouch vprosinci

2011. Den poté, co zemřel Václav Havel,

přišel snávrhem nazřízení Velké meziná-

rodní ceny, která ponese jeho jméno. Bylo

to trošku složitější, několik institucí, které

nesou jméno Václava Havla, se probudilo

opár dní později anastala malá přetahova-

ná. Promarnil se čas, ale nakonec letos, při

druhém výročí nedožitých narozenin, ko-

nečně, vyhlásí Rada Evropy, Nadace Charty

77 aKnihovna Václava Havla tuto cenu.

Chceme tak nejen uctít památku

prvního prezidenta ČR, ale připomenout

navždy jeho celoživotní boj zasvobodu,

lidská práva ademokracii. Cena připomí-

ná také úzký vztah Václava Havla knaší

nadaci, jeho podporu mnoha našich

projektů idlouholeté přátelství snaším

zakladatelem Františkem Janouchem.

Věřím, že malé ohlédnutí zahistorií

nadace ipohled dobudoucna byl pro vás

zajímavý.

Krásné jaro, nemohli jsme se letos do-

čkat, že?



Vaše Božena Jirků

SLAVNOSTNÍ PODPIS DOHODY VČERNÍNSKÉM PALÁCI.

Zleva předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Jean-Claude Mignon, František Janouch,

Karel Schwarzenberg aředitelka Knihovny Václava Havla Marta Smolíková.

Nejvýznamnější

je Cena Jaroslava

Seiferta, cena prvního

nositele Nobelovy ceny

zaliteraturu unás.

František Janouch ji

založil vlednu 1986,

bezprostředně poté,

co se o úmrtí Jaroslava

Seiferta dozvěděl.