Strana 23
můžeš / číslo 5 - 2013
23
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
Ani podrobný plán nemůže zahrnout
překvapení, která nacestovatele čekají. Vždy
nastane něco, co si člověk nedovede ani před-
stavit. Naštěstí většina takových okamžiků
přinesla Márovým pozitivní emoce. Obrov-
ským zážitkem pro ně byla návštěva vjedné
australské rodině. Nabídla jim ubytování
astravu vesvém domě, přestože se viděli
poprvé vživotě abylo pár dní před Vánocemi.
Nechtěli zato ani žádné peníze. Kolik lidí
vČechách by se asi zachovalo podobně?
Požáry, ale inezištná pomoc
Austrálie je bohužel známá irůznými pří-
rodními katastrofami, takže Jirka srodinou
několikrát viděli rozsáhlé požáry nebo
projížděli oblastí poobrovské povodni. Jim
samotným se ale naštěstí katastrofy vyhý-
baly. Jen jednou zapadli sautem dobažiny.
Tehdy se opět projevila ochota místních
Ani podrobný plán nemůže zahrnout překvapení,
která nacestovatele čekají. Vždy nastane něco,
co si člověk nedovede ani představit.
lidí, kteří přispěchali napomoc straktorem.
Dalším australským dobrodružstvím je
přítomnost spousty exotických zvířat, včetně
jedovatých hadů. Iti se českým cestovatelům
vyhnuli. Ukázal se jen jediný, ato až posled-
ní den cesty. Nakrokodýly se byli několikrát
podívat vnárodních parcích. Dokonce je
krmili avcelku nečekaně je iochutnali jako
slavnostní večeři naŠtědrý den.
Paradoxně nejvíce nebezpeční jsou
klokani. Sice je Márovi několikrát krmili
zruky, ale záludnost poskakujících symbolů
kontinentu číhá nacestách. Zejména vnoci
migrují přes silnice asrážka sdospělým klo-
kanem může být pro auto ipasažéry osudná.
Podél cest je vidět hodně přejetých zvířat.
Vyjmenovat všechny zážitky, které Aus-
trálie Jirkovi přinesla, není možné. Dlouhý
nekompletní seznam by mohl začít pocho-
dem popohodlné bezbariérové pěšině kolem
posvátné červené hory Uluru. Pokračovat se
dá mohutnými skalními jehlami rostoucími
zpísku, výpravou naVelký bariérový útes,
pozorováním obřích želv při kladení vajíček,
návštěvou Žraločí zátoky, šplháním nasedm-
desátimetrové eukalypty nebo leteckým
výletem nad skalami připomínajícími včelí
úly. Výčet můžeme zakončit třeba návště-
vou slavné věznice naTasmánii, tenisového
turnaje vMelbourne nebo motýlí farmy
vtropickém pralese.
„Raritou bylo prakticky všechno, co jsme
viděli,“ vzpomíná Jirka Mára. „Můžu jen dál
vyjmenovávat návštěvu koalí nemocnice,
jízdu naspeciálním invalidním vozíku vmoři
při pozorování delfínů, větrné studny vpouš-
ti, hru domorodců nadidgeridoo, jízdu his-
torickým vlakem přes kapradinový les nebo
osobní setkání sježurou adugongem.“
Cestovat lze inazádech
Ajak řeší Márovi nepřístupná místa vdi-
vočině? Podle vlastních slov snadhledem.
Důležité je, aby byl vždy poruce jeden či dva
nosiči. Občas Jirka putuje tatínkovi nazáda
aten ho nanepřístupné místo donese. Jindy
zase vezme jeden člen rodiny vozík vepředu,
druhý vzadu apřes říčku nebo těžce prů-
chodný terén se Jirka přenáší jako paša.
Jistě je třeba znovu připomenout ochotu
všech lidí, které nasvých výpravách potkali.
Například při nástupu natrajekt zAustrá-
lie doTasmánie jim kapitán lodě osobně
abez zvláštního příplatku přidělil luxusní
bezbariérovou kajutu místo křesílek vespo-
lečné noclehárně. Pokud by se chtěl někdo
ocestování Márových dozvědět víc, může
se podívat nainternetové stránky www.
jirkamara.cz. Taky se můžete přijít podívat
najejich besedu, případně si přečíst knížku
nebo se podívat naněkterý zfilmů.
Scestováním Márovi rozhodně nekončí.
„Rádi bychom se podívali ještě třeba doSe-
verní Ameriky. Ztohoto světadílu známe jen
Grónsko, což přece jen není tak typické jako
indiáni, Grand Canyon nebo národní park
Yellowstone,“ plánuje Jirka Mára apokraču-
je: „Osobně bych se také rád podíval znovu
někam doAsie. Japonsko mi přirostlo ksrdci
asi nejvíce. Zajímalo by mě, jak se žije ivji-
ných zemích tohoto kontinentu.“
JIRKA MEZI
SKALNÍMI
SLOUPY
voblasti
Pinnacles.
DOŠLO IKSETKÁNÍ spůvodními
domorodými obyvateli ahře nadidgeridoo.
SVOZÍKEM
se člověk
skrze strom
často neproje-
de. Ito se dá
vAustrálii
zažít.