Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 19

můžeš / číslo 5 - 2013

19

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

VPraze získala Davidova rodina bezba-

riérový byt. To byl další krok ksoběstačnos-

ti. Kromě podpory nejbližších měl ale hlavní

podíl nanávratu kběžnému životu sport.

Aže si David vyzkoušel nejeden. Plaval

sKontaktem bB, vJanských Lázních začal

hrát bocciu, vyzkoušel icurling amoc rád

jezdí nahandbiku. Před tím vším ale zvítě-

zila lukostřelba, vekteré to dotáhl naúplný

vrchol. „Když jsem byl vlázních, objevili se

tam vtělocvičně manželé Králíkovi sukáz-

kou lukostřelby. Zkusil jsem si to avšechny

šípy skončily vterči. Zeptali se mě, jestli

bych nechtěl zkusit závodit, ajá souhlasil,“

vypráví David osvých začátcích.

„Chromej Rambo“

Jeho parádní disciplínou je kladkový luk. Ten

získal poprvé vroce 2003. Doté doby střílel

zobyčejného dřevěného luku, který měl

nosti. Začal technickými úpravami vozíku.

Už zadva roky získal nahalovém republiko-

vém mistrovství bronz vsouboji se zdravými

střelci, avenku dokonce zvítězil! Jeho úspě-

chy vykoupené poctivou dřinou začaly brzy

přicházet inamezinárodním poli. Vroce

2007 se stal vtýmové soutěži mistrem světa

mezi lidmi spostižením. Orok později přišel

vrchol vpodobě zlata zparalympijských

her vPekingu. Druhý vrchol, obhajoba

nejcennějšího kovu vLondýně 2012, utekl

jen okousek. Zklamání zdruhého místa se

naDavidovi nedalo přehlédnout. Ale poz-

ději význam druhé paralympijské medaile

docenil, ikdyž byla tentokrát „jen“ stříbrná.

„Došlo mi to asi až vLiberci, kam mě

pozvali navhození buly extraligového hoke-

jového zápasu. Čekal jsem vprůchodu sma-

lými kluky, co upravují led, aříkal jsem jim,

jestli chtějí vidět medaili, ale že bohužel není

zolympiády, ale jen zparalympiády. Ale oni

namě koukali, jako kdyby tam snimi stál Jar-

da Jágr, ařekli mi, že jsou namě hrdí, ame-

daili osahávali jako vzácnou relikvii.“ Tehdy

byl David skutečně naměkko, vzpomněl si

totiž naheslo londýnského klání: Inspirovat

generace. Atady se mu to všechno zhmotnilo

před očima, stal se pro ty kluky vzorem. Co si

přát víc? „Uvědomit si podstatné věci je pro

dobrý výkon sportovce hrozně důležité. Mně

vtom velmi pomohla sportovní psycholožka

Katka Kudláčková. Tohle jsou ale okamžiky,

nakteré se nedá připravit.

Odpich sKontem BARIÉRY

Ovšem nejen sportem je člověk živ. David

vystudoval obchodní akademii, ale také Me-

tropolitní univerzitu voboru mezinárodních

vztahů aevropských studií. Uplatnil přitom

isvoje znalosti němčiny, když absolvoval

dva semestry nauniverzitě veFrankfurtu

nad Odrou. Dnes pracuje veVšeobecné

zdravotní pojišťovně jako koordinátor pro-

jektů. „Iktomuhle místu mi pomohl sport,“

usmívá se. „Druhý den postátnicích jsem šel

naflorbal, kde jsem potkal Hanku Potměši-

lovou zNadačního fondu pro zaměstnávání

osob se zdravotním postižením. Slovo dalo

slovo avýsledek už znáte.“

Výraznou roli nacestě odpádu kvrcholu

Davida Drahonínského však sehrálo Konto

BARIÉRY. „Pomohli mi skoupí mého první-

ho vozíku, tak začaly naše kontakty. Odté

doby mi Konto BARIÉRY přispívá každých

pět let, ale nejen to,“ vypočítává David.

„Pomohli mi koupit handbike ipočítač,

dostával jsem stipendium nastudiích. Díky

lidem, kteří zavší tou prací stojí, jsem se

mohl odpíchnout aposunout dál. Nejenže

mi život zpříjemnili, ale hlavně zefektivnili,“

pochvaluje si David. „Moc si vážím toho, že

to všechno dokáže prakticky hrstka nadšen-

ců. Mrzí mě ale, že vlastně musejí suplovat

stát,“ uzavírá David Drahonínský.



Více fotografií k tématu na www.muzes.cz

DAVID RÁD VYZKOUŠÍ IJINÉ SPORTY.

Jedním znich je golf naspeciálním vozítku.

Fandila mu Lucie Bílá.

Každý si musí sám

přijít nato, že je lepší

uvědomit si pravdu ažít

sní naplno než se upínat

kmarným nadějím.

půjčený. Nebylo to ale tak snadné. Částečně

postižené ruce kvadruplegika nebyly natako-

vou zátěž trénované. Poprvních nataženích

měl pocit, že mu upadnou, abyl úplně vyčer-

paný. „Začal jsem nasobě makat. Nosil jsem

maskáče astřílel zluku schromejma rukama.

Úplnej Rambo,“ směje se David sám sobě.

Ještě vtémže roce vyrazil získávat

zkušenosti namistrovství světa. Sice skončil

předposlední, ale smutný ztoho nebyl. Uží-

val si pocit, že poprvé letí letadlem, startuje

nasvětovém šampionátu – apřitom před

čtyřmi lety bojoval oholý život. „To pochopí

jen ten, kdo to zažil navlastní kůži,“ dodává.

Ponávratu začal zúročovat nabyté zkuše-