Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 18

18

můžeš / číslo 5 - 2013

TEXT: Radek Musílek

FOTO: Jan Šilpoch

P

říběh Davida Drahonínského je

ocílevědomé snaze dostat se ze dna

navrchol. Dnes se může vyhřívat

navýsluní sportovních úspěchů.

ZPekingu si zalukostřelbu přivezl

zlatou paralympijskou medaili, Londýn mu

vynesl stříbro. Druhé místo obsadil ivanke-

tě onejlepšího handicapovaného sportovce

uplynulého roku, další úspěchy nepočítaje.

Česká televize oněm natočila 13. komnatu,

objevil se ijako tvář podporující jednoho

zprezidentských kandidátů. Píší oněm no-

viny, jezdí poškolách besedovat se studenty,

bývá hostem různých slavnostních setkání.

Tomuto vzestupu ale předcházel pád. Ato

pád doslovný.

Jednoho dubnového dne roku 1999 se

tehdy sedmnáctiletý David vrátil ztréninku

taekwon-do, kterému se věnoval avněmž

ho dost možná čekala úspěšná kariéra. Mís-

to ní se ale druhý den probudil naúrazovém

oddělení nemocnice vČeských Budějovi-

cích. Až zvyprávění se dozvěděl, co se stalo.

Jako náměsíčný vypadl vnoci zbalkonu

vetřetím patře. Poranil si míchu voblasti

C7, tedy napomezí hrudní akrční páteře.

Úplně tak ochrnul nadolní polovinu těla.

Postižení zasáhlo částečně iruce, naštěstí

však jen vmenší míře. Přišel také oslezinu,

poškozená játra mu lékaři zachránili.

Poměsících vnemocnici se přesunul

dorehabilitačního ústavu vKladrubech.

Vecvičení pokračoval idoma avcentru

Paraple. Rodina se mezitím přestěhovala

zjižních Čech doPrahy. David se rozhodl,

že svůj život nevzdá. Chtěl dokončit střední

školu, měl zasebou rok apůl naobchodní

akademii vRakousku. Jelikož vté době

potřeboval určitou podporu, rozhodl se pro

studia naObchodní akademii vJanských

Lázních.

Krutá pravda

„Svoji reálnou situaci jsem pochopil, když

mi primář traumatologie vBudějovicích

navizitě bez obalu oznámil, ať si nedělám

žádné plané naděje. Iluze, které jsem živil

čtrnáct dní, najednou zmizely jako pára nad

hrncem. Doté doby jsem vduchu procvičo-

val sestavy ztaekwon-da. Zbytek dne jsem

probrečel arozloučil se sminulostí. Možná to

bylo kruté, ale pomohlo mi to úplně obrátit

myšlení apohled navěc,“ vzpomíná David

nanejtěžší okamžiky. Každý si prý musí sám

přijít nato, že je lepší uvědomit si pravdu

ažít sní naplno než se upínat kmarným

nadějím nauzdravení. David si uvědomuje,

■ Popádu zbalkonu skončil navozíku isčástečným postižením rukou.

■ Stal se vrcholovým lukostřelcem, má paralympijské zlato asoutěží ise zdravými.

■ Konto BARIÉRY mu pomohlo posunout se vživotě poúrazu dál.

Nazačátku

byl pád

20 LET KONTA BARIÉRY

jak významnou roli vtakových chvílích může

pro člověka poúrazu představovat nějaký

pozitivní vzor. Vozíčkář spodobným osudem,

který to někam dotáhl. „Zdá se mi, že dnes

už je takových vzorů celkem dost, ale lidé mi

připadají nějak línější. My jsme tehdy takové

možnosti neměli,“ hodnotí David situaci.

DRUHÉ MÍSTO

VLONDÝNĚ

bylo pro Davida

zpočátku

zklamáním,

ale později

docenil význam

svého úspěchu.

Navíc už má

vkapse zlato

zPekingu 2008.

POCTIVÝ TRÉNINK

většinou přinese trefu dostředu terče,

takže je důvod kúsměvu.