Strana 5
5
můžeš / číslo 5 - 2013
ZREDAKČNÍ POŠTY
Cesta zasnem
Pod hlavičkou občanského sdružení Cesta
zasnem se uskuteční charitativní projekt
napodporu Simonky Smutné snázvem
Výstup naSněžku pro Simonku. Akce
proběhne naDen dětí, tedy 1. června 2013.
Expedice odstartuje navrchol hory Sněž-
ky zněkolika míst – zPece pod Sněžkou,
zBoudy pod Sněžkou adalších. Současně
shlavním výstupem nanejvyšší českou horu
bude připraven doprovodný program for-
mou happeningu sohledem naden konání,
tedy naDen dětí. Hry, soutěže, zpívání nebo
malování, tím vším se budou děti bavit. Do-
spělí budou moci změřit síly vesportovních
avědomostních kláních.
Vítáni jsou všichni bez rozdílu pohlaví,
věku nebo zdravotního stavu.
Čtyřletá Simonka Smutná zMladé Bole-
slavi musela poonkologické léčbě podstou-
pit amputaci levé nohy vpůlce stehna. Podle
odborného lékařského posouzení, které hol-
čičku zařadilo doprvního stupně postižení,
je však téměř zdravá. Pro svůj handicap ale
nebyla přijata doklasické mateřské školky.
Pokud by rodiče napřijetí trvali, musela
by školku navštěvovat sosobním asistentem,
kterého by si ale museli hradit ze svého.
Simončini rodiče se spojili sostatními rodiči
podobně postižených dětí asnaží se situaci
změnit. Sepsali petici. Jedním zlidí, kteří
chtějí Simonce pomoci, je paralympionik
Jaroslav Petrouš. Příběh Simonky ho zaujal
už proto, že sám řeší obdobné problémy –
vroce 2011 podstoupil amputaci levé nohy.
Společně skamarádem Mirkem Formán-
kem vymyslel projekt „výstupu nanejvyšší
českou horu“, jehož výtěžek bude určen
nanákup nejnutnějších kompenzačních po-
můcek, příspěvek naasistenta či napokrytí
dalších nezbytných nákladů nazkvalitnění
Simončina života.
Amputář Jaroslav Petrouš se rozhodl,
že podnikne tuto extrémní cestu, aby tak
po mohl čtyřleté Simonce ajejím rodičům,
ale také aby upozornil naproblém, který
tíží více lidí vpodobné situaci. Chce inspi-
rovat avyzvat kpodpoře každého, kdo není
lhostejný. Výtěžek ze sponzorských darů
azprodeje upomínkových předmětů atriček
bude předán rodičům Simonky napořízení
kompenzačních pomůcek azajištění osob-
ního asistenta. Další podrobnosti se dočtete
nahttp://www.cestazasnem.cz/projekty.
Ztraceno vpřekladu,
aneb Myšlení úřednické
Dobrý den, přátelé,
jako obvykle jsem
si schutí přečetl
sloupek Jiřiny
Šiklové, tentokrát
natéma Reformy
vřeči jednoduché.
Nakonci se píše, že
by bylo pěkné, kdy-
by se úřední texty
překládaly dočešti-
ny, které budeme ro-
zumět imy ostatní.
Jen aby to neskončilo podle názvu jednoho
filmu – Ztraceno vpřekladu. Problém ale
není vtom, že nechápeme úředníkův jazyk,
ale hlavně jeho myšlení. Jsou nám totiž
předkládány normy, které normální člověk
nechápe, jak někdo mohl vymyslet.
Hezký den!
Karel Novotný, Pardubice
Vážený pane Novotný, díky zavaši glosu.
Paní Šiklovou jistě potěší, že si schutí čtete
její sloupky. Lidé často bezpochyby nerozu-
mějí ani řeči úřední, ani záměru celé normy,
kterou někdo navrhl. Je však problematické
ohánět se pojmem „normální člověk“. Těžko
říct, kdo se zatím skrývá.
(red)
Zase ty sKarty!
Chaos azase chaos
Vážená redakce, cítím potřebu se sněkým
podělit ovýkřik: Už zase ty sKarty! Pořád
se kolem toho nadělalo, kolik peněz už to
muselo stát – ateď se ztelevize dozvídám,
že se nato tedy asi vykašleme. Zkusili jsme
to, nepovedlo se, nevadí, jedeme dál… Česká
spořitelna buď dostane, co si nechala po-
depsat, nebo naČeskou republiku podá ar-
bitráž amy to všichni zaplatíme, aniž by se
našel jeden odpovědný člověk, který zatím
vším stojí apod smlouvy dal svůj podpis.
Zmého pohledu by měl největší odpovědnost
nést bývalý ministr Drábek, ale pochybuji.
Já vlastně nemohu říct, jestli jsem odpůrce
nebo přívrženec sKaret, jen mě fascinuje ten
chaos aneprůhlednost, které kolem toho
všeho panují. Neuvěřitelný amatérismus
vrozhodovacích alegislativních procesech,
kdy se nadhodí nedomyšlený polotovar
aono to snad nějak dopadne, uvidíme
zapochodu. Vysvětlení pro veřejnost je
mizerné. Není divu, že se pak konají demon-
strace proti zavedení prakticky obyčejné
průkazky, která vám navíc umožní vybírat
peníze. Kdyby se takhle zmateně aživelně
nechoval stát, ale nějaký uživatel sociálních
služeb, tak si řeknu: fajn, má nato naná-
rok. Ale kdo má dělat opatrovníka státu?
Co kdybychom si pro změnu dojeho vedení
někdy postavili kompetentní profesionály?
Spozdravem
Petr Svítil, Mladá Boleslav
Vážený pane Svítile, chápeme vaše postoje
ajistě snimi nejste sám. Vdobě uzávěrky
tohoto čísla nevíme, jak bude projekt sKaret
pokračovat. Tuto větu jsme už bohužel mu-
seli vnašem měsíčníku napsat mnohokrát.
Naneschopnost státu vysvětlovat reformy si
vesvém sloupku stěžovala iJiřina Šiklová,
naniž shodou okolností reaguje další čtenář.
(red)
Nízké ceny půjčoven
jsou vstřícnou službou
Dobrý den, když jsem si přečetla článek
okompenzačních pomůckách, překvapily
mě nízké ceny půjčovného. Například elek-
trický vozík stojí 45 korun naden. Vsoučas-
né době naněj mám nárok jednou zasedm
let. Když tedy použiji jednoduchý výpočet
365 (počet dní vroce) násobeno sedmi ato
násobeno 45, dostanu částku 114975 Kč.
Zato přece nemohou nový vozík vůbec
pořídit, natož ho ještě opravovat. Jak je to
možné? To by vyšlo levněji si vozík nasedm
let půjčit než si pořídit vlastní!
Zdraví
Helga Volfová, Chomutov
Vážená paní Volfová, půjčování kompen-
začních pomůcek není ziskové podnikání,
ale spíše vstřícná služba. Fungování je často
dotované zrozpočtu organizace, která půj-
čovnu vede. Poplatky zapronájem přitom
jen částečně kryjí provozní náklady. Ceny
zápůjček musejí být natakové úrovni, aby
byly pro uživatele dostupné. Teoreticky tak
může sedmiletá zápůjčka vyjít levněji než
vlastní nový vozík, ale není to tak jedno-
duché. Jednak vozík nebude „ušit“ vám
namíru azároveň vám nikdo nasedmiletý
pronájem nepřispěje. Nehledě nafakt, že
natakový „výhodný“ pronájem bude muset
někdo celou dobu připlácet zauživatele.
(red)
Vozík pro chudé
Dobrý den, díky začlánek Štěpána Beneše
ovozíku pro třetí svět. Člověk si při pohledu
naty fotky uvědomí, vjaké bavlnce si tady
žijeme. Rychle jsme si zvykli nakvalitní ma-
teriální vybavení azapomínáme nadřevní
doby před rokem 1989, kdy byl člověk rád,
že vůbec nějaký vozík má. Jsme zadnešní
stav dost vděční?
Spozdravem
Ondřej Bauer, Klatovy
Vážený pane Bauere, díky zavaši poznám-
ku. Pro pokrok je určitě dobré poměřovat
se stěmi před námi. Máte však pravdu, že
vděčnost apokora zato, čeho už jsme dosáh-
li, je také potřeba.
(red)
Své postřehy anázory
nám pište na
info@muzes.cz
nebo naadresu
Redakce časopisu Můžeš,
Melantrichova 5
11000 Praha 1.
Pozoruhodný
život rodiny
Galóových
strana 11
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
●
/
●
Jednotlivý výtisk Kč / Předplatitelé K č
Koupí
tohoto
časopisu
podpoříte
Konto
BARIÉRY
www.muzes.cz
M03_2013.indd 1 2/15/2013 1:28:14 PM
IDÍKY CESTĚ
ZASNEM
může být
Simonka
Smutná veselá.
Foto:
archiv
Cesta zasnem